Při cestě z Pusteven na vrcholek Radhoště se u ní aspoň na chvíli zastaví snad každý. Socha Radegasta, bájného slovanského boha slunce, hojnosti a úrody je symbolem Beskyd a láká desetitisíce lidí ročně.
„Jde o nejpopulárnější sochu u nás. Konkurovat jí může snad jen svatý Václav na Václavském náměstí,“ řekl předseda Matice radhošťské Drahomír Strnadel.
Jenže stav jejího okolí je hodně špatný – poházený toaletní papír a odpadky, mobilní toalety pouze pro zákazníky nevzhledného bufetu, chybějící odpadkové koše a lavičky.
Část turistů symbolické místo dokonce využívá jako veřejné záchodky. Chystané změny iniciuje obecní úřad v Trojanovicích ve spolupráci s architekty.
„Prostranství kolem sochy, která je symbolem Beskyd, je naprosto nedůstojné. Vypadá stejně jako před třiceti lety,“ poukázal starosta Jiří Novotný.
Studenti pražského ČVUT a brněnského VUT pod vedením kopřivnického architekta Kamila Mrvy připravili studii, která se zabývá razantní proměnou místa.
Návrh počítá s vydlážděním celého prostranství přírodním kamenem. Na vyspádované ploše se objeví dřevěné a kamenné lavice, ve hře je i vybudování nového kamenného bufetu naproti soše.
„Jde o minimalistickou stavbu s podzemními záchody, která nebude soše nijak konkurovat. Vyřeší letitý problém, kdy lidé vykonávají potřebu všude, kde se jen dá,“ poznamenal Novotný.
Radegast i Lesy ČR jsou pro
Se studií už se seznámili zástupci chráněné krajinné oblasti Beskydy, Lesů ČR a okolních obcí. Žádost o podporu dostal také pivovar Radegast, který v roce 1998 poskytl finance na rekonstrukci sochy.
Právě tyto instituce by podle představ Trojanovických mohly do přeměny prostranství společně v příštích letech investovat peníze. A nezní to zcela nereálně.
„K péči o Beskydy dlouhodobě přispíváme, nápad zkulturnit prostředí kolem sochy Radegasta je v souladu s našimi dlouhodobými aktivitami v této oblasti,“ sdělila mluvčí pivovaru Jitka Němečková.
Spolupráci se nebrání ani Lesy ČR, které vlastní pozemky kolem sochy.
„Zatím je ale předčasné cokoli posuzovat a hodnotit. Místo každoročně upravujeme, po celých Beskydech pořizujeme lavičky, stavíme odpočívadla i naučné stezky. V tom chceme pokračovat nadále,“ uvedla mluvčí společnosti Eva Jouklová.
Kolik má přeměna celého místa stát, zatím nejde říct
Socha leží na katastru Dolní Bečvy. Její starosta Pavel Mana však přestavbu v jejím okolí nepovažuje za nutnou.
„Dokázal bych si na vrcholu Radhoště představit jiné aktivity,“ uvedl Mana.
Jinak to vidí starosta sousední Prostřední Bečvy Radim Gálik.
„Nápad se mi líbí, stav okolo sochy je žalostný. Jediné ze studie, čemu nefandím, je předláždění povrchu. Nechal bych tam skálu a kameny, které jsou tam dnes,“ přiblížil.
Obě oslovené obce ze Zlínského kraje se ale shodly, že finanční příspěvek na obnovu okolí sochy z jejich strany není moc reálný. I přesto v nedalekých Trojanovicích věří, že se proměna místa v dohledné době podaří.
„Byl bych rád, kdyby nezůstalo jen u diskusí. Úprava by se mohla rozplánovat tak, aby se prostranství do pěti let posunulo o několik úrovní výše, než jak vypadá dneska,“ nastínil Novotný.
Výši investice si zatím netroufl odhadnout. „Stále jsme ve fázi studie, oslovujeme potenciální investory, mezi které počítám i kraje. Obec sama to neutáhne,“ dodal.
Původní socha boha Radegasta z umělého kamene pochází z roku 1931 a jejím autorem je Albín Polášek. Dnes je ji možné vidět na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm, odkud sochař pocházel. Na radhošťském hřebenu stojí od konce 90. let minulého století její žulová kopie.
