Na posledních 2,5 kilometrech už měl jen dva pomocníky.
ONLINE reportáž21. etapu Tour de France jsme sledovali online. |
Vedle něj se tvořil početnější vláček australského týmu BikeExchange, který na konci táhl Dylana Groenewegena.
Jasper Philipsen si však s nastalou situací skvěle poradil a zařadil se za nizozemského soupeře, který vystartoval příliš brzy.
„Vyvinulo se to pro mě ideálně, měl jsem skvělou pozici za Groenewegenem,“ popisoval vítěz královského sprintu Philipsen, který si na svou chvilku počkal.
Dominoval. Ukázal, že měl v posledních dnech z rychlíků v pelotonu asi nejlepší formu.
Pokud tedy nepočítáme Wouta van Aerta, který si více vychutnával týmové oslavy a do obhajoby loňského prvenství ze Champs–Élysées se nezapojil.
Poslední kilometr letošní Tour de France:
⚡ Les Champs-Élysées, a road destined for sprinters!
Here's the last KM of the #TDF2022!
⚡ Les Champs-Élysées, l'avenue destinée aux sprinteurs !
Revivez le dernier KM du #TDF2022 !
@Continental_fr https://t.co/1VCGjwiiZe
Jeho čtyřiadvacetiletý krajan tím pádem mohl ještě před cílovou páskou pořádně zatnout svaly na rukou.
„Právě se mi splnil dětský sen,“ radoval se Philipsen. „Jsem moc hrdý na tým, předtím se nám na Tour úplně nedařilo tak, jak jsme chtěli, ale zakončit ji vítězstvím v nejkrásnější sprinterské etapě, to je úžasná tečka.“
Závodník Alpecinu slavil podruhé na letošní Tour, nyní ale vyšel na pódium se zlatou medailí před fanoušky na bájných Elysejských polích.
 |
Dvakrát se jim představil také zmíněný van Aert jakožto největší bojovník třítýdenního závodu a rovněž jednoznačný král bodovací soutěže. Dominanci týmu Jumbo Visma, který vyhrál hned šest etap, ještě stvrdil Vingegaard.
Pětadvacetiletý závodník opanoval soutěž o puntíkatý trikot pro nejlepšího vrchaře, ale hlavně získal žlutý dres pro celkového vítěze.
„Neuvěřitelné. Je to největší závod, který můžete vyhrát a teď už mi to nikdo nevezme, nic se nemůže zkazit,“ ulevil si věčně soustředěný, ale zároveň klidný Vingegaard.
PÓDIUM. Elitní trojka celkového pořadí Tour de France na Elysejských polích. Zleva druhý slovinský cyklista Tadej Pogačar, uprostřed vítěz celkové klasifikace Dán Jonas Vingegaard a vpravo třetí Brit Geraint Thomas.
Po Bjärnemu Riisovi (1996) se stal druhým Dánem, který ovládl jeden z ročníků Staré dámy.
Ten 109. v pořadí nabídl fantastickou atmosféru ještě před úvodní etapou. Poblázněné Dánsko při prezentaci v zábavním parku Tivoli freneticky vítalo jednotlivé jezdce, své krajany ještě s dvojnásobnou hlučností.
Už tehdy se na pódiu leskly oči dojatému Vingegaardovi, který na Tour ani náhodou neputoval jako jasný týmový lídr.
Největší pozornost zpočátku vzbuzoval Magnus Cort Nielsen, který bavil nadšené, do puntíků rychle převlečené, diváky a oslavoval získané bodíky na vrchařských prémiích. Své časté útoky korunoval etapovým vavřínem.
Dobře naladěný dánský jezdec v puntíkatém Magnus Cort Nielsen projíždí kolem nadšených fanoušků.
Vítězili i závodníci jako Bob Jungels, který dříve bojoval se zúženou kyčelní tepnou.
Michael Matthews, jenž čekal čtyři roky a vyhrál po úžasném výkonu „na morál“, kdy překonával prudkou stěnu a prožíval ohromné zadostiučinění za všechno, co cyklistice obětoval na úkor soukromého života.
Fabio Jakobsen, který na největším závodě slavil poprvé. Necelé dva roky od pádu v Polsku, kde bojoval o život.
Den po něm se navíc symbolicky radoval Dylan Groenewegen, jenž hrůzný moment zapříčinil a tři čtvrtě roku nesměl závodit.
Fabio Jakobsen po triumfu ve druhé etapě Tour de France.
Simon Clarke si zase nejlépe poradil se zrádnými kostkami a zařídil první vítězství pro stáj Israel–Premier Tech na francouzské Grand Tour. Navázal na něj ještě Hugo Houle. Svůj triumf věnoval zemřelému bratrovi, jehož srazil opilý řidič.
Yves Lampaert pro změnu zaskočil soupeře v prologu.
Tom Pidcock uchvátil i napínal nervy fanoušků neohroženou jízdou ve sjezdech a následným famózním představením na Alpe d’Huez, kde třetí dojela závodící legenda Chris Froome.
Předvedl se jako velký univerzál, který může jet i na celkové pořadí. Jiný všeuměl ho ale těžce zastínil.
Belgičan van Aert po loňském unikátním etapovém hattricku vyhlásil útok na zelený dres. V soutěži dosáhl historicky druhého nejvyššího počtu bodů (480).
Zkrátka ukázal, že umí všechno a z nejslavnějšího cyklistického závodu na světě si dělal vlastní show.
Lídr bodovací soutěže Wout van Aert se upřímně raduje z vítězství týmového kolegy Jonase Vingegaarda v 18. etapě Tour de France.
Hýřil aktivitou, znovu triumfoval ve třech etapách a osmkrát dojel v top trojce. Ve spolupráci s Christophem Laportem lišácky oklamal zbytek hlavního pole, jako druhý atakoval i neuvěřitelnou kombinaci s puntíkatým dresem. Místo ní ale (v horách!) vytáhl Vingegaarda a výrazně mu pomohl v boji s Pogačarem, kterého „odpáral“.
Dán se zbavil hlavního rivala ve férovém souboji dvou jednoznačně nejlepších jezdců na celkové pořadí, který symbolizuje gesto žlutého muže čekajícího na spadnuvšího Slovince. Z jejich vzájemného vztahu vyzařoval až nevídaný respekt. Oba si několikrát podali ruku a v cíli si gratulovali ke skvělým výkonům.
Ten rozhodující předvedl Vingegaard na Col du Granon. Jedenáctá etapa se zapsala do historie a pětadvacetiletý závodník Jumba nabitý náskok proti snaživému a bojovnému lídrovi UAE ještě navýšil.
Slovinský cyklista Tadej Pogačar (vlevo) na pódiu v diskuzi s celkovým vítězem Jonasem Vingegaardem z Dánska
Souboje jeden na jednoho, k nimž docházelo i neobvykle daleko před cílem, patřily k ozdobám Tour. Taktika šla často stranou. Vingegaard v posledním horském klání uzmul i puntíkatý dres a rozplakal jeho dlouhodobého držitele Simona Geschkeho.
Bohužel se letošní třítýdenní boj pojil i s pár zápornými aspekty. Ať už se jednalo o opakované protesty demonstrantů, které zastavovaly etapy, či doslova hru o přežití před každým startem, kdy se jezdci modlili v negativní test na covid.
Nikdo ovšem netušil, co by stále pečlivě zkoumaná nemoc mohla udělat se sportovci v extrémní zátěži. Alespoň, že zmírněné podmínky při nákaze nevyřazovaly celé týmy, jak to hrozilo dva roky nazpátek.
Závod dokončilo 135 ze 176 cyklistů.
Slavnostní dojezd v Paříži
Poslední etapa Tour se tradičně pojímá jako velká oslava.
Profil 21. etapy Tour de France 2022
Organizátoři její start zasadili do zcela atypických prostor. Do útrob multifunkční La Défense Areny.
Podle nepsaných pravidel se závodí až při klasických okruzích na Champs-Élysées.
Říkejte to ale hvězdám van Aertovi, Vingegaardovi a Pogačarovi, kteří si hned museli zablbnout a po oficiálním zahájení pořádně šlápnout do pedálů.
Boom! @WoutvanAert on the attack! He is followed by @TamauPogi and Jonas Vingegaard!
A l'image de tout ce #TDF2022, des attaques fusent dés le départ ! @WoutvanAert attaque, suivi par @TamauPogi et Jonas Vingegaard ! https://t.co/k4v69K4i5h
Další obyčej, tedy předváděčku cenných dresů, tím pádem doprovázely roztáhlé úsměvy.
Ke zmíněné trojici se však nepřidal smolař Geschke, který druhý nejstarší trikot (puntíkatý) jen převážel Vingegaardovi.
Úvod závěrečného dojezdu vlastně hezky symbolizoval letošní kvapík navzdory únavě, vedrům i bočnímu větru.
Ale vážně, vše se rychle uklidnilo a pokračovalo se podle každoročního plánu.
Úsměvy do objektivů, šampaňské v rukou. Vítězné Jumbo závod dokončilo pouze v pěti, trio odstoupivších nahradila čísla. Jedenáctka za Primože Rogliče, otočená třináctka za Stevena Kruiswijka a sedmnáctka za Nathana Van Hooydoncka.
Slavnostní přípitek mezi jezdci týmu Jumbo Visma během 21. etapy Tour de France
Nechybělo mnoho a fotografie bez držení mohla skončit pádem, Sepp Kuss ale nepříjemný moment vybral a neposlal k zemi lídra Vingegaarda.
Pěkně v řadě se vyfotili i všichni dánští zástupci, kteří ustáli veškeré nástrahy Staré dámy. Zápis jejich rodné země do 109. ročníku nikdo nesmaže.
Peloton ještě několikrát vzpomínanému Geschkemu přichystal krásný moment, kdy jej nechal projet jedinou vrchařskou prémií na prvním místě.
Až poté došlo na příjezd k Elysejským polím a začal opravdový osmikolový závod. Jezdce na kostkách tradičně přivítala nebeská francouzská trikolóra a objevovaly se pokusy o únik. Žádný neuspěl, i když se o nástup pokoušeli i tempař Filippo Ganna s Pogačarem.
O body na sprinterské prémii ve třetím okruhu se moc nebojovalo. To po zvonění do posledního kola už to byl zcela jiný příběh.
Příběh, který měl šťastný konec pro Philipsena.
Tour de France21. etapa, Paříž - Paříž (116 km) 1. Philipsen (Belg./Alpecin-Deceuninck) 2:58:32, 2. Groenewegen (Niz./BikeExchange-Jayco, 3. Kristoff (Nor./Intermarché-Wanty-Gobert), 4. Stuyven (Belg./Trek-Segafredo), 5. Sagan (SR/TotalEnergies), 6. Lecroq (Fr./B&B Hotels-KTM), 7. Van Poppel (Niz./Bora-hansgrohe), 8. Ewan (Austr./Lotto-Soudal), 9. Hofstetter (Fr./Arkéa-Samsic), 10. Wright (Brit./Bahrain Victorious) všichni stejný čas. Konečné pořadí: 1. Vingegaard (Dán./Jumbo-Visma) 79:33:20, 2. Pogačar (Slovin./SAE Team Emirates) -2:43, 3. Thomas (Brit./Ineos Grenadiers) -7:22, 4. Gaudu (Fr./Groupama-FDJ) -13:39, 5. Vlasov (Rus./Bora-hansgrohe) -15:46, 6. Quintana (Kol./Arkéa-Samsic) -16:33, 7. Bardet (Fr./DSM) -18:11, 8. Meintjes (JAR/Intermarché-Wanty-Gobert) -18:44, 9. Lucenko (Kaz./Astana-Qazaqstan) -22:56, 10. A. Yates (Brit./Ineos Grenadiers) -24:52. Bodovací soutěž (zelený trikot): 1. Van Aert (Belg./Jumbo-Visma) 480, 2. Philipsen 286, 3. Pogačar 250. Vrchařská soutěž (puntíkovaný trikot): 1. Vingegaard 72, 2. Geschke (Něm./Cofidis) 65, 3. Ciccone (It./Trek-Segafredo) 61. Mladí jezdci (bílý trikot): 1. Pogačar 79:36:03, 2. Pidcock (Brit./Ineos-Grenadiers) -58:32, 3. McNulty (USA/SAE Team Emirates) -1:28:36. Týmy: 1. Ineos Grenadiers 239:03:03, 2. Groupama-FDJ -37:33, 3. Jumbo-Visma -44:54. |
