Že ji nebohá protivnice nestihla pořádně prověřit? Že nedošlo ani na pár dramatických pasáží? Tím líp. „Vždycky upřednostním takovýto zápas,“ hodnotila na virtuální tiskové konferenci Plíšková svůj vstup do Australian Open.
Jako nasazená šestka naznačila formu. I proto se místo tak časté sebekritiky tentokráte klidně pochválila. Měla za co.
Australian OpenPříloha iDNES.cz |
„Hrála jsem rychle, byla jsem agresivní, dobře jsem podávala. Chodila jsem do toho a byla celkově uvolněná,“ potěšilo ji. „Přišlo mi, že toho moc nemohla udělat, protože já neudělala skoro nic špatně. Pak začala zmatkovat, což bylo dané tím, že jsem hrála rychle. S výkonem na první kolo jsem spokojená, teď na to navázat.“
Nejtěžším úkolem dne proto nakonec bylo neztratit koncentraci kvůli dlouhému čekání.
„Oba zápasy před námi byly nekonečně dlouhé,“ líčila Češka. „Ale snažila jsem se odpočívat, jedla jsem, na chvíli si zdřímla. Občas kouknu na jiné zápasy: hrála ségra, Donna Vekičová, tak jsem to po očku sledovala – jen to nechci dělat pět hodin v kuse, pak bych byla unavená a oči pomalé.“
Karolína Plíšková v duelu 1. kola Australian Open
Což se rozhodně nestalo. Paoliniová vydržela ve svém nikam nevedoucím odporu jen 47 minut. A Plíšková si – tak jako všichni na Australian Open – zase připomněla, jakou radost dodává sportovci odezva publika. Třeba i díky rozjařeným mládencům v kostýmech, kteří se jí jali povzbuzovat.
„Měli nějaké čelenky, takové retro,“ usmála se. „Nevím, co byli zač, ale ať už je na tribunách kdokoli, je to příjemné. Jsou tam lidi, slyšíte zvuky a na dobrý míč vám občas někdo zatleská a není to jen můj trenér. Ještě k tomu vyhrát po dobrém výkonu… Je mi líp.“
V Melbourne naštěstí pominuly obavy z možného šíření covidu, a tak Austrálie zase otevírá svoji pohodovou náruč. Plíšková využila tamního normálu mimo jiné k večeři s chorvatskou kamarádkou Vekičovou.
Australian Open, den druhýZpravodajství |
„Slibovaly jsme si véču docela dlouho. Sem tam takhle zajdeme, pokecáme. Michal (Hrdlička), který je tu se mnou, tady měl zase nějakého svého kámoše, tak jsme se rozdělili a strávili na chvíli čas s někým jiným,“ popsala Plíšková. „A proč ne, jinak jsme tu pořád spolu, se ségrou jsem taky byla hodně, občas to obměnit není špatný. Donna je dobrá holka. Bylo to fajn.“
Udržet si pohodu bude potřeba. Už v dalším kole ji totiž čeká soupeřka z úplně jiného ranku: Američanka Danielle Collinsová v Melbourne Parku předloni došla až do semifinále, Plíškovou pak minulý týden přetlačila ve vzájemné bitvě na přípravné akci Yarra Valley Classic 7:6, 7:6.
„To byl strašně těžký zápas. Myslím, že i dobrý, bohužel ne každý takový s dobrou hráčkou vyhrajete,“ zavzpomínala. „A ona je celkem velká hráčka, bojovala pak vyrovnaně se Serenou, má nebezpečnou hru. Bylo to jen o pár míčích. Připravím se co nejlíp a půjdu do toho. Věřím, že mám zbraně na to ji porazit.“
