Desítky pracovníků stavebních firem se momentálně pohybují na již hotových mostech R35, které jsou kompletně vybetonované. Práce jsou ve fázi, které už zvídaví řidiči jen tak lehce nezpozorují.
Estakáda na R35 v OpatovicíchKilometr dlouhá mostní estakáda měla podle prvotních plánů začít růst už v roce 2010, ale po dvou měsících byly práce na pokyn tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty zastaveny. Stroje se na staveniště vrátily až v červnu roku 2013. Firmy mají dokončit křižovatku v prosinci tohoto roku. Úsek končí na dvanáctimetrovém náspu, který za mosty pokračuje dále do polí v délce 100 metrů. |
„Probíhá pokládka izolačního souvrství, betonáže říms, montáž odvodnění, betonáž přechodových desek,“ popisuje stavbyvedoucí František Groulík ze společnosti Skanska, která má na starost stavbu pravého mostu R35.
Právě žlutá železná konstrukce zvaná skruž je poslední viditelnou stopou po betonování na kilometr dlouhých mostech. Stavaři v těchto dnech provádí „odstrojení“ zhruba padesátimetrového zařízení.
„Dochází k postupnému rozebírání posuvné skruže, která bude následně celá odvezena,“ říká Groulík.
Části červené konstrukce, kterou pro stavbu levé poloviny mostu používala společnost Metrostav, jsou už mimo mostní objekty a leží roztroušené na zemi pod estakádou. I ty čeká v nejbližší době odvoz. Mezitím pod budoucí autostrádou přibyly kupy štěrku. Ty však nebudou využity do žádné z podkladních vrstev na stometrovém náspu, kterým obří stavba končí.
„Je to těžené kamenivo (kačírek), které se použije k úpravě terénu pod mostem,“ upřesňuje Groulík.
Na takřka dvanáct metrů vysokém náspu, za kterým čeká na sklizeň pole s kukuřicí, v minulých dnech přibyla jedna z posledních vrstev zeminy. Takřka krokem jedoucí stroj zvaný zemní fréza na ní mísil navezené vápno s hlínou. Tyto práce však probíhají zcela mimo dohled řidičů a nemají žádný vliv na provoz.
Řidiči se při stavbě třetího patra křižovatky opakovaně potýkali se změnou dopravního značení. Směr jízdy na rondelu se v průběhu měsíců měnil, ale momentálně už by motoristé měli mít po starostech. Jediné omezení je čeká ve východní části kruhové křižovatky, kde je z důvodů napojení sjezdové a nájezdové rampy uzavřen jeden z pruhů. Dopravu to ale nijak nekomplikuje a výraznější problémy už by se ani neměly vyskytnout.
„Uzavírka na rondelu je dostačující k tomu, aby byly větve napojeny včetně obrusné asfaltové vrstvy. Další omezení by být nemělo,“ uklidňuje řidiče Groulík.
Střešní konstrukce nad Hradubickou zůstává
Z preventivních bezpečnostních důvodů zůstane rovněž ochranná „střecha“ nad Hradubickou silnicí I/37 spojující Pardubice s Hradcem Králové. Čtyřproudová komunikace mezi oběma krajskými městy bude kryta ještě zhruba dva měsíce.
„Zastřešení ponecháme po dobu montáže odvodnění a zábradlí,“ upřesňuje Groulík práce, které silničáři v nejbližší době na stavbě chystají.
Stavba „pětatřicítky“ rostla v minulých měsících bez přerušení. Vysoké teploty však přeci jen pozměnily stavební činnost.
„V
edro přineslo komplikace zejména pracovníkům. Pracovalo se v kratších směnách, dělaly se častější přestávky, a tím se zpomalil i postup prací. Z technologického hlediska se práce, při kterých je limitující teplota, prováděly v brzkých ranních hodinách,“ dodává Groulík.
Mosty čekají zátěžové zkoušky
Hotovo by nicméně mělo být vše dle harmonogramu. Termín dokončení stavby za více než miliardu je na konci tohoto roku. Až budou položeny veškeré vrstvy vozovky, instalována zábradlí a svodidla, tak silničáři podrobí mosty zátěžovým zkouškám. Ty jsou předběžně na programu počátkem prosince.
Po dokončení stavby si řidiči na její využití i na navazující dvanáctikilometrový úsek R35 budou muset počkat.
Veškeré potřebné pozemky za koncem estakády na katastru Opatovic nad Labem jsou již ve vlastnictví Ředitelství silnic a dálnic.Silničáři se postupně snaží získat i parcely na zbývajících katastrech. Zatím jich mají na úseku Opatovice - Časy vykoupených 90% a některé další chybějící momentálně vyvlastňují. Komplikace však mají u obce Časy, která zatím odmítá své pozemky prodat. Hrozí tak, že se stane první obcí, které silničáři možná budou muset vyvlastnit její majetek (více najdete zde).
