Spatřit korunovační klenoty bez front je možné ode dneška do 5. února na pardubickém zámku. Jsou to sice repliky nejvýznamnějších symbolů české státnosti, ale i tak se dá očekávat, že šanci prohlédnout si Svatováclavskou korunu, žezlo a jablko si nedají ujít tisíce zájemců nejen z Pardubicka.
„Odborník na kameny by rozdíl poznal, ale já věřím, že ten, kdo přijde na tuto výstavu, získá z ní možná lepší dojem, než ten, kdo dostane jednou za pět let 10 vteřin na jejich prohlídku při výstavě originálů,“ řekl autor projektu České korunovační klenoty Ondřej Mikulášek.
Obrovská vzácnost Svatováclavské koruny je podle něj v tom, že korunovala 23 českých panovníků.
„Karel IV. ji zasvětil svatému Václavovi s tím, že bude spočívat na jeho hlavě a vždycky jen na malý okamžik bude propůjčena na samotnou korunovaci. Byla vždy považována za nejvzácnější český poklad. Karel IV. shromáždil nejcennější kameny. Pokud bychom přepočetli to, co dal za největší červený kámen rubelit a zohlednili hodnotu peněz, pak by dnešní cena činila něco mezi 500 a 800 miliardami korun,“ dodal Ondřej Mikulášek.
Umně vypracované repliky vytvořil jeden z nejlepších českých i evropských zlatníků současnosti Jiří Urban.
Kromě nich návštěvníci spatří například vzácný svatováclavský meč používaný při korunovaci českých králů. „Čepel je raně středověká, další úpravy jsou z doby lucemburské. Repliku zhotovil nejlepší mečíř v České republice Patrick Bárta,“ řekl archeolog Jan Jílek.
Korunovační klenotyJsou národní kulturní památkou. Uloženy jsou v Korunní komoře Chrámu sv. Víta v Praze. Soubor předmětů sloužil jako odznaky vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem. Korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karel IV. ke své korunovaci českým králem. Je čtvrtá nejstarší v Evropě. Ostatní předměty byly zhotoveny později. |
Návštěvníci mohou na výstavě spatřit i exkluzívní rukojeť nože ve tvaru sokolníka z gotické doby, originály slavných klíčů od dávno neexistujícího opatovického kláštera či kvalitně zachované kachle z rytířských dob.
Anebo soubor zlatých mincí či faksimile zakládajících listin pražské Karlovy univerzity. Zvláště ženy ocení ukázky dobového oblečení.
„V tomto případě se nejedná o divadelní záležitost, ale velmi věrně vypracované kostýmy,“ dodal Jan Jílek.
Podle ředitele Východočeského muzea Tomáše Libánka výstava uzavírá letošní program věnovaný výročí Karla IV. „Prostory Velkého gotického sálu jsou vhodnou reminiscencí k této době,“ dodal ředitel.
