Před radnicí Moravské Ostravy v pondělí dopoledne postávalo téměř sto obyvatel ubytoven, kterým hrozí vystěhování. Společně přišli odevzdat petici a prosit, aby radní znovu projednali jejich žádosti o souhlas s vyplácením doplatku na bydlení.
„Pokud radní nezmění svůj odmítavý postoj, všem, co tu jsme, i starým a postiženým lidem, hrozí, že do tří měsíců jsme na ulici,“ vysvětloval mluvčí petentů Ladislav Grundza. Ukazoval přitom i na seniorku opírající se o francouzskou hůl.
Petici chtěl předat přímo starostce obvodu Petře Bernfeldové (hnutí Ostravak). Jenže si nedohodl schůzku a starostka měla jednání, proto ho nepřijala. Muž odevzdal petici sekretářkám, dostal razítko, venku to sdělil lidem a požádal je, ať se v klidu rozejdou.
Hlavně, že oni mají fára, zlobila se žena na politiky
„To nemyslí vážně? Jsou schovaní! Co s náma bude, to je jim jedno. Hlavně, že sami mají kde bydlet. Mají dost peněz, fára...,“ rozčilovala se hlasitě starší žena.
Šéf občanského sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan se ji snažil uklidnit. „Přišli jste a předáním petice dali najevo svůj názor. To je v pořádku. Radní stejně nic nevyřeší. To musí poslanci,“ tvrdil.
Změnit se podle něj musí zákon, který dostal obyvatele ubytoven, ale i radnice do svízelné situace. „Ten přílepek zákona je špatný. Nevyhovuje nikomu. Destabilizuje společnost. Nedivím se, že některé obce odmítly rozhodovat o doplatcích na bydlení. Zákon tím bojkotují, protože je opravdu špatný. Neřeší boj s chudobou. Naopak, působí ještě větší problémy,“ líčil Vishwanathan.
Z ubytoven na radnici |
Řešení podle něj existuje. „Není potřeba vymýšlet nic nového. Existují programy sociálního začleňování, i Ostrava takový nedávno schválila. A existují také koncepce třístupňového - prostupného - bydlení: ubytovny, sociální byty, volný trh,“ vysvětloval Vishwanathan.
Stejné petice odevzdávaly desítky obyvatel ubytoven také v Bohumíně a Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách. Na radnici Ostravy-Jihu se pro změnu sešla asi stovka lidí, kteří se chtěli zeptat politiků, co mají dělat. Všude tam je starostové přijali.
„Hulákali na mě už před radnicí, když jsem přijela z jednání,“ řekla starostka Mariánských Hor a Hulvák Liana Janáčková (Nezávislí).
Venku se nezdržela, věděla, že před kanceláří už na ni čeká skupinka vyslanců s peticí. „Taky po mně vřískali. Řekla jsem jim, že se budu bavit a spolupracovat jen s lidmi, kteří mají dlouhodobě trvalé bydliště v našem obvodě, a dohodla si schůzku se ženou, která se chovala slušně a kritérium splňuje. Nevidím důvod, proč bychom měli řešit problémy lidí z Karviné, Bohumína a jiných měst,“ říká starostka Janáčková.
Podotkla, že radní obvodu se teď žádostmi o souhlas s vyplácením doplatků na bydlení zabývají každý týden. Už jich projednali 156 a všechny zamítli. „Na našem stanovisku se nic nemění,“ dodala.
V Bohumíně lidé slibovali, že se budou snažit najít nové bydlení
Petici proti nesouhlasům s doplatky na bydlení osobně převzal i starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD). Podepsalo se pod ni asi 143 lidí z pěti tamních ubytoven. Všichni žádají opětovné projednání žádosti a udělení souhlasů obce s výplatou dávky.
„Předání petice avizoval minulý týden prostřednictvím SMS zprávy Kumar Vishwanathan ze společnosti Vzájemné soužití. Rozhodl jsem se ji proto převzít osobně a vyřizovat ji budeme jako každou jinou. Petičníci se chovali velmi slušně a předání proběhlo důstojně,“ uvedl starosta Vícha.
Lidem slíbil, že se město bude jejich žádostmi zabývat. Petičníci naopak líbili, že se budou snažit najít si jiné ubytování.
Bohumín předem deklaroval, že ubytovací byznys odsuzuje, podporovat jej nebude a lidem, o nichž nemá žádné informace, souhlasy s vyplácením doplatků dávat nebude. Zamítl všech 124 žádostí pro 210 ubytovaných osob, z toho tři čtvrtiny jsou místní. Na svém stanovisku zatím radní trvají. Další žádosti budou posuzovat 13. července.
„Cílem petice je, aby lidé z ubytoven neskončili na ulici a dostali od města byty, hlavně maminky s dětmi. Pravdou je, že z Bohumína se lidem odcházet nechce, ovšem když nebudou mít jinou možnost a neseženou tady bydlení, tak odejdou a nebudou čekat na to, až město projedná jejich žádost o byt,“ uvedl mluvčí petice Jan Solčan z Bohumína.
Město už eviduje asi sto žádostí o mimořádné přidělení bytu. Zabývá se jimi bytová komise. Těmi, které doporučí, se budou zabývat radní. „Bohužel řada lidí má u města dluhy, jejich žádostmi se proto zabývat nebudeme,“ dodal Vícha.
Máš dluh vůči obvodu? Smůla, doplatek neschválíme
S obyvateli ubytoven diskutoval asi půl hodiny i Martin Bednář (ANO), starosta Ostravy-Jihu, kde sice obec souhlas s doplatkem uděluje, ale jen lidem, kteří mají v Ostravě trvalé bydliště déle než rok a nemají vůči městu dluhy. A to je pro řadu lidí problém.
„Mám na Jihu trvalé bydliště, ale dlužím městu poplatky za odvoz odpadu. I když dluh splácím, souhlas nedostanu,“ svěřila se šestatřicetiletá matka tří dětí ve věku od dvanácti do šestnácti let, jejíž dluh narostl za deset let na dvacet tisíc korun a další peníze dluží dopravnímu podniku.
„Nevím, co budu dělat. Asi skončíme na ulici. Sociální pracovnice mi řekla, ať přijdu až po 20. červnu. Vyřizujeme mimořádnou dávku v hmotné nouzi, ale pokud ji dostanu, tak maximálně na dobu tří měsíců. A co pak?“
Starosta Bednář stesky lidí vyslechl, ale dal najevo, že obvod nastavená kritéria měnit nehodlá. „Myslím, že postupujeme správně, když požadujeme bezdlužnost vůči obci a trvalé bydliště na jejím území delší než rok. Budeme v tom pokračovat,“ řekl.
Ubytovna má sloužit jen k přechodnému pobytu, říká starostka
Také starostka Moravské Ostravy Bernfeldová řekla, že obvod nehodlá měnit svůj přístup, tedy že se i nadále nebude vyjadřovat k žádostem. „Ano, v podstatě ten zákon bojkotujeme, protože obce nemají přesná kritéria, podle kterých mají rozhodovat a nemají ani právo na informace o žadatelích,“ řekla.
Podotkla, že svým postojem chtěli vyvolat diskusi a přimět poslance, aby se zákonem znovu zabývali. „Náš sociální odbor je připravený individuálně pracovat s místními občany, kteří se dostanou do potíží. Rozhodně si ale nemyslím, že cílem je udržet je na ubytovnách. Ty mají sloužit jen k přechodnému pobytu, ne k bydlení po dobu mnoha let,“ dodala.
Zastupitelé Ostravy schválili 11. června Strategický plán sociálního začleňování Ostrava, který má pomoci s řešením problematiky sociálního vyloučení v nejbližších třech letech. Pokud město získá přes 900 milionů korun dotací z evropských fondů, opraví za ně nejméně 200 sociálních bytů, zaměří se na vznik sociálních podniků a pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané.
