Lidé ho u ní kupují už dvacet let. "Nějakých osmdesát procent lidí si stále peče cukroví doma. Ten zbytek upeče třeba dva, tři druhy s dětmi pro vůni a atmosféru a pak si koupí od nás. Chodí i starší lidé, kteří už mají velké děti, nebo mladé páry, co děti ještě nemají. Už ale máme stálý okruh zákazníků," svěřuje se Jahodová.
Nejvíce u ní zákazníci kupují dvoukilová balení. "Přijde ale i paní pro třicet deka nebo pán, co chce čtrnáct kilo," říká pekařka.
V pekařství vyrábí každý rok kolem deseti druhů vánočních sladkostí.
"To je tak akorát, aby od každého bylo víc než tři kousky. Snažíme se dělat tu klasiku, co lidé znají z domova - rohlíčky, pracny, linecké a podobně," doplňuje Jahodová.
Všechny recepty na oblíbené sladkosti řady Liberečanů má cukrářka sepsané ve starém sešitu.
"Je to takový už léty ušmudlaný sešitek, kde jsou recepty od mámy a babičky. Jsou to recepty z klasických kuchařek, jen se to vždycky trochu vylepší - něčeho se přidá, jiného ubere," odhaluje Jahodová.
Říká, že vše se snaží dělat poctivě, a to nejen proto, že dnes už lidé poznávají, že konkrétní dort nebo koláč je právě od paní Jahodové. "Když je v receptu napsáno, že tam má být čtyřicet deka vlašských ořechů, tak tam těch čtyřicet deka ořechů dám," dodává pekařka.
Trochu si povzdychne nad kvalitou dnešních surovin. "Velmi se za ta léta proměnila a bohužel k horšímu. Například v jednom nejmenovaném tuku na pečení je dnes hodně vody a když ho rozpustíte a znovu necháte ztuhnout, vidíte mastná oka," vysvětluje Jahodová.
Suroviny nakupuje od svého léty prověřeného dodavatele. "Bereme od něj od mouky, vajec až po kvásek," přibližuje cukrářka.
"Dám si rakvičku a hned je mi líp"
Její výrobky ale netěší pouze chuťové pohárky lidské, ale i zvířecí. V rodinném domě v libereckém Rudolfově totiž její matka už léta krmí stádo jelenů a laní.
"Nerada jídlo vyhazuji, a tak když se něco neprodá, prodáváme to druhý den s padesátiprocentní slevou. Když se to ani pak neprodá, nosíme to jelenům. Vím, že koláče asi nejsou úplně ideální potravou pro ně, ale lidé už o tom vědí, a tak se tu takřka denně objeví taška se starým chlebem nebo kaštany," popisuje Jahodová.
Asi dvacetihlavé stádo spárkaté zvěře je na pravidelné občerstvení padesát metrů od domu Jahodových zvyklé. "Stávalo se, že máma přišla k silnici, zabouchala na kbelík a volala Rudolfe a za chvíli se objevil jelen Rudolf," směje se cukrářka.
A co vlastně vyhlášená pekařka peče sama doma? "Doma už nepečeme. Máme cukroví od nás z pekárny," prozradila Jahodová.
I když každý den přichází do styku s nadýchanými dortíky, voňavými koláči či vanilkovými rohlíčky, rozhodně se jí sladké ještě nepřejedlo a doma pak nesahá po krvavém bifteku.
"Já mám sladké strašně ráda. Víte, jak začíná můj pracovní den? Uvařím si kávu a dám si k ní rakvičku se šlehačkou. Hned je lépe," uzavírá Jahodová.
