RECENZE: Franz Ferdinand baví nové album, hity hráli jen z povinnosti

To, že skotští Franz Ferdinand budou na pražském zastavení turné Always Ascending čerpat především z před měsícem vydaného alba, se dalo čekat. Málokdo však tušil, že nové písně budou naživo znít mnohem lépe než osvědčené hity.

S taneční hudbou kapela, kterou na začátku tisíciletí proslavily jednoduché rokenrolové melodie a „bítlsácké“ postupy, koketovala už od třetího alba Tonight. Na novince Always Ascending se však do ní ponořila naplno. Rytmickou produkci zde okořenila klávesami a lehce oslizlým retrem osmdesátých let. A především velkou dávkou nadsázky, jak je ostatně u Franz Ferdinand zvykem odjakživa.

Pražský koncert ve Foru Karlín tak logicky musela zahájit titulní Always Ascending. Alex Kapranos s warholovským sestřihem předstoupil před publikum, natáhl ruce a pomalu je zvedal nahoru spolu s úvodním nájezdem písně. Koncert lépe začít nemohl. Nové kusy, které kapele pomáhal produkovat i Philippe Zdar známý spoluprací třeba s Beastie Boys, mají naživo až překvapivý potenciál. Ostatně sama kapela má evidentně z novinky radost, všechny nové songy odehrála s výrazným entuziazmem. Paper Cages, The Academy Award a hlavně pak vydařené singlovky Feel the Love Go a gradující Lazy Boy patřily k vrcholům páteční show. Všechny tyto písně doprovodila barevná projekce, která je odlišovala od ostatní tvorby.

I přes zmíněnou snahu je třeba samozřejmě přiznat, že když parta okolo Kapranose sáhla do svých začátků a spustila Dark of Matinée či Take Me Out, vzbudila zdaleka největší ohlas. Zdálo se však, že kapelu samotnou hraní těchto klasik nějak zvlášť nebaví, u Do You Want To nebo Walk Away se dokonce naživo projevila nebezpečná kolovrátkovitost, kterou rané songy Franz Ferdinand skrývají. Co vybroušená albová produkce skryje a zabarví, se naživo obnaží velice rychle.

Franz Ferdinand

65 %

Always Ascending tour

9. března 2018

Forum Karlín, Praha

Takový přístup však příliš nesvědčil režii celého koncertu. Když to bavilo kapelu, nereagovalo publikum. A to když si u starých hitů konečně přišlo na své, nedávala do toho vše zase kapela. Navíc nové písně se starými příliš pohromadě nedrží. Úvod show tak po vydařené Always Ascending rychle ztratila drive, který se pak Kapranos snažil nahodit tradiční prací s publikem a opěvováním Prahy.

Další osvědčené hity přesto v druhé polovině show dostatečně okysličily. Michael, Ulysses či Love Illumination sedly k novým věcem lépe. A když se kapela v závěrečném čísle přídavku (This Fire) rozparádila k dlouhému a vydařenému finále, zdálo se, že úvodní rozpaky vlastně docela napravila. Novému albu v Praze udělala velkou reklamu, což je vlastně jedním ze smyslů tohoto turné.

Setlist: Always Ascending, No You Girls, Walk Away, Paper Cages, Glimpse of Love, Stand on the Horizon, The Dark of the Matinée, Finally, Do You Want To, The Academy Award, Take Me Out, Feel the Love Go, Love Illumination, Ulysses + Lazy Boy, Michael, Huck and Jim, This Fire