Z hrané tvorby se tu představí takzvaná "komunální satira" 50. a 60. let (a v ní tehdy mladí, později významní herci jako Marie Tomášová, Jiřina Bohdalová, Miloš Kopecký či František Filipovský). V programu se objeví také snímky sloužící dobové propagandě. "Diváci si užijí třeba průběh XV. sjezdu KSČ nebo Brežněvovu návštěvu v Pragovce," vybírá namátkou Marta Šímová. Rovněž z televizních archivů vyplavou normalizační perly, například Moskalykův devítidílný seriál Matka, Dvořákova Rudá záře nad Kladnem či Hužerův Rudý primátor. Ředitel přehlídky Fero Fenič přiznává, že souhlas autorů si nevyžádali: "Většina tvůrců, snad s výjimkou Antonína Moskalyka, už nežije, a nejsem si jist, zda by jejich dědicové o znovuuvedení takových děl zrovna stáli." Nicméně právně je všechno v pořádku, vysvětluje Fenič. Za minulého režimu se totiž práva vykupovala "bezvýhradně a navždy" státem coby jediným producentem, v daných případech Československou televizí. Navíc jde o nekomerční promítání: "Vstupné do Rudého koutku činí jednu korunu českou, tedy přesně tu částku, která se podle zákona odvádí ze vstupného do fondu kinematografie." Fenič k tomu dodává, že tak dotyčné filmy vykonají vůbec poprvé něco užitečného.
28. ledna 1999 14:04
