Ačkoli se Američani dnes spíš pyšní přistáním na Měsíci nebo iPhonem, první chráněná území jsou právě jejich geniálním vynálezem. V roce 1964 americký zákon divočinu precizně definoval jako kulturní dědictví a jako místo „kde Země a celé životní společenství funguje nerušeně bez vlivu člověka, který je zde jen chvilkovým návštěvníkem“.
Jako bychom v nedotknuté přírodě stále něco hledali. Dokazuje to na 63 milionů turistů, kteří rok co rok míří do amerických národních parků. A jejich návštěva je především pro nás Evropany nezapomenutelným zážitkem.
Jedenáct kilometrů dlouhý a jeden a půl kilometru široký kaňon Yosemite Valley ve výběžku pohoří Sierra Nevada je velkolepou galerií těch nejkrásnějších geologických formací Země. Jednou z nich je například Half Dome podobající se rozpůlené kopuli, který je zároveň nejznámějším vrcholkem Spojených států.
El Capitan je se svojí výškou 900 metrů zase jedním z největších volně stojících monolitů světa. A není divu, že přitahuje pozornost horolezců z celého světa. Výstup na vrchol trvá 3–5 dní a nutnou podmínkou je nocování ve stanech a spacácích zavěšených několik set metrů nad zemí. Zezdola vidíme tyto adrenalinové šílence jen jako malinkaté černé tečky.
Yosemitský národní park je proslulý svými fantastickými výhledy. Nejznámější z nich je určitě Tunnel View Overlook. Pohled ze západu přes celé údolí půvabně zakrojené do hřebenu Sierry Nevady je světově nejfotografovanějším panoramatem. Světoznámý americky fotograf Ansel Adams tu kdysi prohlásil: „Kdybych měl svému nejlepšímu příteli ukázat Yosemite Valley, zvolil bych schválně šedivý zimní den. Proč? Aby nezažil takový šok. Lepší když budou okolní skály nejdřív schované v mracích. Když se poté závoj mlhy začne jako divadelní opona pozvolna zvedat, budou mít oči i duše dostatek času připravit se na nejkrásnější výhled naší planety.“
Na nás toto úžasné panorama doléhá plnou silou za krásného letního podvečera, kdy dlouhé stíny barví celou krajinu do teplých barev hořčice. Je to pohled, který snad ani foťákem zachytit nejde. Úžasný je i výhled z Glacier Pointu (2 199 m) na Half Dome, který je odsud téměř na dosah ruky, obdivujeme vodopády Vernal a Nevada Falls, které visí v dálce ze skal jako bílé tkaničky. Půvabná řeka Merced River se klikatí na dně údolí a vysoko nad ní se tyčí oblé vrcholy Sierry Nevady. Při pohledu na tuto okouzlující krajinu máme pocit, že taková krása snad ani nemohla vzniknout náhodně, skoro jako by někdo sledoval perfektně promyšlený umělecký plán.
Stejně nadšený byl kdysi i „otec“ národních parků John Muir, který toulkami skrz Yosemity trávil každou minutu svého pohnutého života. Muir se narodil ve Skotsku, v 11 letech s rodiči přesídlil do Ameriky do státu Wisconsin. Muir byl geolog, přírodovědec a určitě i trošku podivín. Především však vizionář a nadšený naturalista, kterého to od malička táhlo do přírody. Chráněná území pro něj byly svatostánky a jejich ochrana doslova náboženstvím.
Právě Muir přišel roku 1870 jako první s tenkrát odvážnou teorií o vzniku údolí – podle něj vzniklo pohybem obrovského ledovce. Tím se dostal do rozporu se státním geologem a absolventem Harvardské university Josiah Whitneym, který zastával hypotézu o vzniku údolí propadem. Podle Muira bylo po změně klimatu a poklesu teplot údolí vyplněno několika set metrů silným ledovým proudem.
Že jsou ledovce schopné formovat celá údolí věděl Muir už z geologických průzkumů v Alpách. A věděl i to, že jejich pohyb dokáže pomocí transportovaného materiálu za statisíce let opilovat i ten nejtvrdší materiál: granit.
O dnešní podobu Yosemitského údolí se po roztání ledovce postaralo i gigantické jezero, jehož nánosy zeminy dodaly dnu údolí svou atypicky hranatou podobu. Dnes se ví, že tyto nádherné skály kdysi ležely hluboko pod mořským dnem, kde byly utvořeny tekutou lávou. Poté zmrzly, byly zaplaveny a dodnes jsou opracovávány přírodními silami. Díky opakovanému zahřívání v kombinaci s pomalým chladnutím vznikly abnormálně velké krystaly. To je důvod, proč jsou zdejší monolity postaveny z vůbec nejtvrdšího „stavebního“ materiálu: yosemitského granitu.
Muir znal v Sieře Nevadě nejen každý kámen, každou soutěsku, ale dokázal v přírodě doslova číst. A byl vlastně jejím prvním lobbistou. Na jeho popud byl v roce 1892 založen Sierra Club – vůbec první spolek ochrany přírody a v USA dodnes ten nejvlivnější. Svou vášeň si Muir financoval články o svém milovaném údolí a právě on se přičinil o to, aby byl Yosemite 1. října 1890 vyhlášen presidentem Rooseveltem za národní park. Muir byl přesvědčený, že „i ten nejvelkolepější chrám postavený lidskou rukou se svou krásou nemůže vyrovnat Yosemite.“ A tvrdil, že je nutné tamní přírodu chránit jako hodnotu samu o sobě i proto, že bez ní nemůžeme přežít.
Od rána do večera putoval Muir Sierrou Nevadou, celé hodiny dokázal sedět před Yosemitským vodopádem – nejvyšším nepřerušeným vodopádem amerického kontinentu. Postupem času dospěl Muir k přesvědčení, že v přírodě není nic oddělené a vše se vším souvisí.
Ačkoli bylo údolí už v roce 1864 vyhlášeno chráněným územím, ještě léta se dřevařské pily prokousávaly zdejšími lesy. Jak se dnes ukazuje, bylo zbytečné i tehdejší zatopení sousedního Hetch Valley kvůli zásobárně pitné vody pro San Francisco. Zlé jazyky tvrdí, že právě zdejší přehrada nakonec Muira přivedla do hrobu. Dnes by to byl spíš asi pohled na údolí okupované ročně čtyřmi miliony návštěvníků.
Muir, jemuž vděčíme za geniální myšlenku národních parků, zemřel o Vánocích roku 1914. Byl rezignovaný, zklamaný a unavený ze zbytečného boje. Nakonec ho opustil i prezident Roosevelt, pro kterého mělo americké hospodářství větší prioritu než ochrana přírody. Ale Muirovo úsilí samozřejmě zbytečné nebylo, vždyť Yosemitský národní park následovaly desítky dalších a to nejen v USA, ale po celém světě.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Krutý názevYosemitský národní park je i díky výhodné poloze jedním z nejnavštěvovanějších parků USA. Ze San Francisca jsou to autem čtyři hodiny, z Los Angeles necelých šest. Název Yosemite je odvozen od zoufalého výkřiku „Yo-che-ma-te“ neboli „ti, co nás zabijí“ indiánů kmene Abwahnee, kteří zde žili více než 4,5 tisíce let a poté byli americkou armádou vybíjeni nebo vytlačováni do rezervací. |