V době panujícího horka sekaly liberecké technické služby čerstvě vyrašenou trávu a jarní květiny, i když k tomu nebyl důvod. „Nejen, že hmyz ztrácí potravu, ale takové sekání ještě víc vysušuje město,“ upozornil tehdy například entomolog Severočeského muzea v Liberci Pavel Vonička.
„Loni jsme byli kritizováni ze všech stran, že byla tráva přerostlá. Letos ale technické služby nastoupily velmi časně a ukázalo se, že to byla z hlediska městského života chyba. Reakce veřejnosti byla velmi nelibá. Proto vedeme odbornou debatu s našimi správci zeleně, jak k sekání v dalších letech přistoupit. Rozhodně budeme reagovat na měnící se klima a hrozící sucho ve městě. Připravíme materiál do rady,“ uvedl náměstek primátora Jiří Šolc.
Motýlí louky i retenční nádrže
Město podle něj nechce žádnou „revoluci“, sekání některých ploch ale přehodnotí. Zabývat se bude intenzitou sekání nebo jeho výšky.
„Někde by se tráva nemusela sekat vůbec, na některých místech by mohla být vyšší. Jinde bychom mohli sekání svěřit do rukou místním sdružením nebo osadním výborům, pokud by přišly s myšlenkou na vytvoření květnaté nebo motýlí louky,“ zmínil Šolc.
Zároveň si uvědomuje, že přijdou i opačné reakce alergiků nebo majitelů psů, kteří budou chytat víc klíšťat.
Město chce ale se stále častějším suchem bojovat i pomocí retenčních nádrží na zadržování dešťové vody. Ta by mohla sloužit na zalévání záhonků. Nádrže hodlá budovat na svých pozemcích, zejména na sídlištích.
„Rádi bychom, aby příští rok vznikla zkušebně první nádrž. Budování bude nákladné, jedna nádrž vyjde na zhruba sto tisíc korun. Chceme ale udělat modelový příklad a uvidíme, jak se osvědčí. Pak bychom pokračovali dál,“ zmínil náměstek Šolc.
V Turnově vynechali první seč
K nejteplejším a nejsušším místům v kraji patří Turnov. Také tam už byli nuceni dosavadní přístup k sekání trávy přehodnotit. „Kvůli suchu a tomu, že letos nebyla tráva ještě dostatečně vysoká, jsme vynechali první naplánovanou seč,“ informovala mluvčí turnovské radnice Zdenka Štrauchová.
„Někteří rodiče už volali, že v trávě rostou pampelišky a kvůli včelám na pampeliškách je to tam pro děti nebezpečné. Město si ale stojí za tím, že raději nějakou trávu, než suchou spálenou sluncem,“ poznamenala mluvčí Štrauchová.
Omezit sekání na některých pozemcích kvůli podpoře klimatu a ochraně hmyzích druhů chce i Hrádek nad Nisou. Jde ale ještě dál.
„U pozemků, kde postupně omezíme sekání z několika sečí za sezonu na maximálně dvě seče, jednáme s místními drobnými farmáři a chovateli. Tyto pozemky by si posekali sami a získali tak cenné krmení – seno pro možný krizový stav v létě,“ nastínil starosta Hrádku Josef Horinka.
Ušetřené peníze půjdou na výsadbu
Peníze, které díky omezení sekání v rozpočtu zůstanou, investuje město do rozvoje a vysetí květných luk, výsadby květin.
V Česku přibývá měst, kde se kvůli klimatickým změnám rozmáhá nový trend v údržbě zeleně. Nechávají takzvané květnaté louky. Sekají se méně často než klasické trávníky. Tento přístup zkouší například ve spolupráci s městskou krajinářkou Žďár nad Sázavou. Město loni novinku vyzkoušelo na podnět správy CHKO Žďárské vrchy.
„Žďár s tím začal už loni ve třech lokalitách,“ uvedla místostarostka Ludmila Řezníčková. „Městská krajinářka letos vytipovala dvakrát až třikrát více míst tam, kde kvetoucí druhy jsou. Postupovat budeme podle toho, jak bude tráva dorůstat,“ zmínila.
26. dubna 2019 |
