Ve Vervě byl hokejový srdcař za modlu, jako kapitán ji před pěti lety dokormidloval k historickému titulu. I v prvoligovém Slovanu se čtyřicetiletý veterán hned po svém nástupu stal oblíbencem.
Dvěma góly složil v premiéře Slavii (3:1), bojovným výkonem pak doma pomohl k bodu se silnou Porubou (3:4 po nájezdech).
„Ale to byl od nás utahaný zápas. Po karanténě druhý ve třech dnech, to se na nás podepsalo. Nebyli jsme tak živí jako na Slavii,“ cítilo číslo 5. Slovan kvůli koronaviru deset dní pauzíroval a zrovna předtím dostal čtyřdenní volno. „Tělo pozná, že dva týdny nic nedělalo, bylo oslabené. Rychle jsem se zadýchával.“
I tak obrozený Slovan bavil. „Mám z týmu velmi dobrý pocit,“ tvrdí Trávníček. „Jsou tu mladí, kteří na sobě pracují, velká pomoc přichází od kluků z partnerské Mladé Boleslavi. Pro nás bude platit, že v průběhu sezony se budeme zlepšovat.“
Že by si ho Mladá Boleslav vytáhla do extraligy jako v létě na pohár? „Bylo by to příjemné, ale tímhle směrem už nepřemýšlím. Jsem jen pojistka, kdyby se jim seběhla zranění a výpadky formy. Oni ale mají kvalitní kádr a přetlak. Navíc extraliga je zavřená, a když se nebude dařit, týmy nebudou horečnatě prodávat a kupovat hráče jako dřív. Letos je to passé,“ tuší Trávníček. „Spíš budu pomáhat boleslavským klukům tady v Ústí. Aby zapadli do sestavy a vrátili se do formy a zápasového tempa.“
Do něj se dostává i vousatý matador. V průměru hraje 20 minut, tolik času na ledě měl loni v Litvínově jen jednou. „Škoda výpadku v karanténě, cítil jsem se hodně dobře připravený. I díky kondičnímu kouči Kubovi Jirglemu,“ děkuje Trávníček.
Nastupuje na levém křídle elitního útoku se Štěpánem Matějčkem a Jiřím Severou. „Dokážeme si vyhovět. Severa je vyložený střelec, my s Matějem mu to připravujeme.“
Trávníček v první lajně? Neobvyklé, v Litvínově byl na černou práci ve třetí a čtvrté. „Ale dva roky zpátky jsem i tam hrál první útok s Gerhátem,“ vzpomněl si rodák z Děčína. Ve Slovanu má jinou roli. „Počítají se mnou i na hru dopředu, což jsem rád. I když moje role není úplně o gólech.“
Asistent Jaroslav Roubík tvrdí: „Svoji úlohu plní parádně, kluky podporuje, učí, má respekt.“ Je kapitán a jeho slovo má váhu. „Postavili mě před hotovou věc. Asi se céčko i nabízelo, jelikož za mnou je věkový schod deset let,“ směje se Trávníček, nadšený ze zápalu trenérského tria. „Hlavní Míra Mach zápasy prožívá. Potřebuješ za sebou trenéra, který tě vyhecuje, povzbudí i řekne, cos udělal špatně.“
