Berounka se zlatými úhoři
Úhoři jsou jedni z nejtajemnějších i nejohroženějších ryb našich vod. Díky úhořům dostala řeka Berounka protékající Křivoklátskem nezapomenutelný cejch.
Vtiskl jí ho spisovatel Ota Pavel, který se tam u převozníka Proška učil chytat ryby. Dnes žije u Berounky jeho vnuk Václav Prošek.
Podle místních legend se úhoři začali objevovat vždycky v okamžiku, kdy rozkvetly akáty. Václav Prošek u Berounky sice také přivítal rybáře Jakuba Vágnera, ale trvalo několik dní a hodně změn stanovišť, než si své štěstí „vyseděli“. Nakonec se tahu dočkali a Vágner nestačil ani nasazovat nové rousnice na pruty.
„Neuvěřitelné, teď jsem to tam hodil. To jsem naposled zažil snad před dvaceti lety,“ naoko se rozčiloval, ale srdce mu plesalo. Skončilo to po ulovení dvanácti úhořů.
„Psí“ smečky candátů
Vltava candátům chutná. Kromě legendárního Lipna i Orlíku je dost „profláknutá“ přehradní nádrž Slapy.
Zejména osvědčená místa okolo Živohošti, Cholínského mostu, Velké nebo pod ústím Mastníku. Právě tam bývají hlášeny nejčastější trofejní kusy candátů.
KVÍZ: Poznejte české sladkovodní ryby jen podle jejich charakteristiky |
Jsou to urputní, náladoví bojovníci. Když samec hlídá hnízdo s nakladenými jikrami, klidně se svými psími zuby zakousne potápěči do rukavice.
Na údolní nádrži Slapy se při posledním největším českém závodu v přívlači z lodě King of the Lake chytilo hned několik parádních candátů. Největšího z nich vytáhl Slovák Juraj Brek, jeho candát měl 85 centimetrů.
Více než metrové trofejní kusy o váze přes deset kilo jsou známy z údolní nádrže Nechranice i z řeky Dyje.
Nechranický krokodýl
Ulovená štika o zadokumentované délce 142 centimetrů a váze 22,5 kilogramu dala vzniknout legendám o nechranickém krokodýlovi. Vodní nádrž Nechranice leží na Ohři mezi Chomutovem, Kadaní a Žatcem.
Podrobnosti prý zná rybář Ondek přezdívaný Maďar, který na přehradě žije sedmnáct let a zná ji do detailu. Sám má v domě vypreparované štičí hlavy.
„Největší, co tu mám, měla 128 centimetrů, ale nejdelší, co jsem na vlastní oči viděl, měla 135 centimetrů,“ hodnotí rybářské úspěchy. Podle něj tu však může žít i štika až 150 centimetrů dlouhá. „Přehrada existuje 50 let, takže některá z nich mohla takto dorůst,“ tvrdí Ondek.
Nechranickému krokodýlovi chtěl přijít na kloub i proslulý televizní rybář Jakub Vágner, proto se vypravil k „chomutovskému moři“. Sice poslední den svého pobytu vytáhl obří štiku, ale pověstný krokodýl to nebyl. Přesto šlo o pořádného dravce.
Kaprařina na Orlíku
Vltavskou kaskádu proslavila v devadesátých letech přehrada Orlík. Ze Žďákovského mostu tehdy vrazi házeli své oběti zabalené do pletiva či zavařené do sudů s louhem. Teď tahají rybáři z vod Orlíku jiné kusy.
Třebaže se na břehy sjížděli hlavně milovníci candátů, kteří považují revír za top v Česku, poslední dobou „frčí“ kaprařina. „Děkuji ti, svatý Petře, za tento klenot,“ komentoval před časem na sociálních sítích Ondřej Kankrlík kapitálního kapra velkého 96 centimetrů a vážícího 19 kilogramů.
Před pár dny však přidal další letošní červencové obry. „Kapr měl 20 kilo a 102 centimetrů, takže bych řekl, že už nebude nejmladší a něco si zažil,“ potěšil úlovek Kankrlíka.
Triky na kapří mazáky si úspěšní lovci nechávají pro sebe, ale klasikou jsou masové nugety nebo pelety a tradiční boilies s nejrozmanitějšími příchutěmi jako třeba oliheň, losos s jahodou, česnek a chilli i řada dalších.
Sumci na Lipně? Obří obři
V době největší slávy býval z Lipenské přehrady každý pátý candát ulovený v Česku. Jenomže nynější klimatické změny zvyšují teplotu „jihočeského moře“. A to se líbí sumcům.
„Pro populace candáta to není moc dobrá zpráva,“ míní Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu. Frymburský rybář Marek Rozvald ví, že sumec je jeho životní ryba. Kousek od městečka chytil na břehu Lipna sumce, který měřil 184 centimetrů a podle odhadů vážil okolo 70 kilogramů.
„Sám jsem ho neuzvedl, museli jsme ho z loďky tahat dva,“ vykládal šťastný lovec. „Rád bych vyzrál i na rybu přes dva metry. Tuším, že v Lipně plavou i sumci dlouzí dva a půl metru. Jednou už jsem měl takovou rybu na prutě, ale ta mi nedala vůbec šanci,“ popisuje Rozvald.
Pro úspěch je rozhodující počasí, správná hloubka a výběr dobré nástražní ryby, na kterou sumec dostane chuť. Tou byl 35 centimetrů dlouhý cejn.
