Pokud vybíráte dřevo a nejste si jistí, který typ je nejvhodnější, sledujte tři základní atributy: výhřevnost, dobu schnutí a míru, jak moc dřevo praská. „Proschlé dřevo výrazně lépe hoří, saze z něj nejsou mastné a výhřevnost je také výrazně vyšší. Aby sušené dřevo dýchalo, je dobré vybrat pro jeho uskladnění návětrné místo a silnější špalky rozštípnout. Je logické, že rozštípané nebo nařezané dříví schne rychleji než to ponechané v kulatině. Zároveň se vyplatí hranici zastřešit, nebo skládat tak, aby voda a sníh stékaly. Hranici podložte proti zemní vlhkosti,“ radí Martin Patřičný, autor Velké knihy o dřevu.
„Mokré dříví sice taky hoří, například bříza nebo akát, avšak při hoření spotřebuje dřevo velkou část tepla na odpaření vody, kterou obsahuje. Ovšem pokud není zbytí, takový špalek polosyrového akátu vydrží v kamnech klidně celou noc,“ radí Patřičný.
Problém je v takovém případě to, co mokré dřevo udělá s kamny a komínem, navíc se kromě zvýšených emisí velmi snižuje výhřevnost a účinnost kamen, o zadehtování nemluvě.
Druhým faktorem, který je vhodné při výběru dřeva sledovat, je výhřevnost, která se dá docela dobře měřit.
Čím topit v krbuNevhodné Vhodné |
„Normou v některých tabulkách výhřevnosti dřev je buk, to znamená, že například údaj u smrku 0,75 říká, že dá oproti buku o čtvrtinu méně tepla. Poměr výhřevnosti mezi dřevem a hnědým uhlím je zhruba 2:3. Výhřevnost přímo souvisí s hustotou, a tedy i s tvrdostí a váhou,“ doplňuje milovník dřeva.
Podle Patřičného má jednu z nejvyšších výhřevností dub a habr. Hned za nimi jsou jasan a buk.
Nešvarem, se kterým se často můžete při koupi setkat, je neznalost dřeva u prodejců. „Bohužel se palivové dříví na některých místech prodává jen v rozlišení na tvrdé a měkké a prodejci často neví, o jaký typ dřeva jde nebo jak dlouho vysychalo,“ upozorňuje Patřičný.
Výhřevnost jednotlivých dřevinHabr – 2 200 kWh/prm Dub – 2 100 kWh/prm Buk – 2 100 kWh/prm Jasan – 2 100 kWh/prm Bříza – 1 900 kWh/prm Javor- 1 900 kWh/prm Borovice – 1 700kWh/prm Modřín – 1 700 kWh/prm Smrk – 1 600 kWh/prm Jedle – 1 500 kWh/prm Olše – 1 500 kWh/prm *kWh – kilowatthodina *prm – prostorový rovnaný metr (prostor s rozměry 1×1×1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo) |
Práce se dřevem není nic tak úplně jednoduchého. Pokud se chystáte si připravit dřevo na topení, měli byste znát alespoň pár základních pouček.
„Obecně platí, že tvrdé dřevo hoří déle než měkké a dá víc tepla. Navíc se s ním lépe pracuje. Důležité je ale znát pomůcky pro práci se dřevem. Kvalitní sekera se zdravým topůrkem je základ,“ doporučuje Patřičný.
Seker je celá řada druhů, základní typy jsou dva: odvětvovací slouží na osekávání větví s rovným ostřím a sekera štípací má ostří mírně zaoblené, aby dobře oddělovalo dřevní vlákna. Cílem tedy není hluboké vnikání, ale oddělení (více informací o výběru sekery).
Kvalitní nástroje jsou pro práci se dřevem základ a určitě na nich nešetřete. Špatně nasazená a viklavá sekera je smrtelně nebezpečný nástroj.
Nikdy také nepřidržujte špalek při sekání rukou. Pokud nemáte v sekání praxi, vždy se při štípání trefujte mezi suky a směrem od středu k obvodu.
