Rousnice se nejčastěji vyskytují v půdách neutrálního či zásaditého charakteru, jde především o černozemě nebo hnědozemě. Dá se říct, že rousnice je výtečnou nástrahou po celou sezonu. Často ale bývá spojována hlavně s jarním lovem úhořů, ovšem na rousnici můžete ulovit i parmy, líny, sumce, okouny, tlouště a mnoho dalších ryb.
Nasbírejte si je sami
Rousnice se prodávají i v některých rybářských potřebách. Jsou ale způsoby, jak si je obstarat zdarma. Můžete je vykopat přímo z půdy, ale je možné i sbírat v deštivém počasí. Při silných průtržích mračen totiž vylézají ze země na povrch, aby se ve svých zaplavených podzemních chodbičkách neutopily. Najdete je i pod kameny.
Rousnice se dají sbírat ve velkém počtu i na travnatých plochách, kde žížaly v nočních hodinách vylézají. Sběr je nejpohodlnější na čerstvě posekaných trávnicích. Aby rousnice z půdy vylezly, musí být tráva vlhká, buďto po dešti, nebo když padne rosa. Pokud panuje suché období, tak před západem slunce můžete travnatou plochu zavlažit, stačí ji jemně pokropit vodou.
Při nočním sběru na travnatých plochách můžete nachytat velký počet rousnic.
Ke sběru rousnic je nejvhodnější používat čelovku.
Při nočním sběru žížal budete potřebovat baterku, nejlepším řešením je použít "čelovku". Díky ní máte obě dvě ruce ke sběru rousnic volné. K zajímavostem patří, že rousnice nereagují na červené světlo.
Chyť mě, když to dokážeš
Sběr rousnic se může na první pohled zdát jako jednoduchá záležitost, opak je ale pravdou. Tito tvorové dobře reagují na přítomnost člověka, musíte proto tiše našlapovat. Rousnice jsou velice hbité a co víc, jejich tělo je pokryto slizem, tudíž vám mohou snadno vyklouznout.
Rousnice v nočních hodinách vylézají na travnaté plochy.
Existuje ale trik, jak rousnice spolehlivě nasbírat. V místě, kde žížala vylézá z půdy, ji pohotově přitiskněte prstem k zemi. Tím jí znemožníte prchnout pod zem. Druhou rukou vezměte volný konec rousnice a s citem se ji pokuste z půdy vytáhnout.
Když žížala nechce "povolit", začněte s jejím vyčnívajícím koncem jemně kroužit, to mnohdy napomůže dostat rousnici ven. Pokud se vám stane, že žížalu přetrhnete, nedávejte ji do nádoby, kde ostatní rousnice skladujete. Šance na přežití poškozeného kusu jsou velice malé, spíše si tím znehodnotíte svůj sběr.
Uchovávání rousnic
Existuje řada tipů a triků, jak uchovávat rousnice tak, aby vydržely dlouhou dobu. Každý rybář má svůj "recept", kterého se drží. Osobně rousnice uchovávám v prostorné nádobě, která má obvod asi 80 centimetrů a její výška činí přibližně 115 centimetrů.
Zde mám jistotu, že rousnice budou mít potřebný prostor. Co se týče použitého substrátu, tak nepoužívám žádný speciální materiál, jen si odeberu trochu hlíny ze záhonků (poblíž místa, kde jsem rousnice nasbíral). Substrát v barelu nakonec přikryju drnem. Do něj se totiž rousnice velice rády zavrtávají – mají v něm potravu (kořínky) a úkryt.
Drny nemusíte nijak často měnit, stačí několikrát do roka. Celou nádobu nakonec uzavřu poklopem, ve kterém jsou navrtané díry. Nádobu s rousnicemi uchovávejte v chladnějších místech (sklep) mimo dosah slunečních paprsků.
Máte se sběrem a uchováváním rousnic zkušenosti? Podělte se o ně v naší diskusi.
