Pozor!Při předávkování se může objevit nevolnost. |
Popis rostliny: Drobná vytrvalá bylinka, vysoká 5–15 cm. Listy jsou okrouhle vejčité, na bázi srdčité a během léta (po odkvětu) se zvětšují. Květní stopky vyrůstají přímo z oddenku a nesou vonné květy. Z oddenku vyrůstá více postranních výběžků, které kořenují a vytváří další růžice. Tyto znaky patří mezi důležité určující znaky pro tento druh, který je jinak obtížně rozpoznatelný. Koruna vybíhá vzadu v nedlouhou ostruhu a je celá fialová. Občas můžeme potkat i bíle kvetoucí jedince.
Stanoviště: Fialka roste v křovinách, světlých listnatých
lesích, parcích, opuštěných sadech a na okrajích cest hlavně na humózních půdách.Výskyt: Fialka je pravděpodobně původní v jižní Evropě, ale k nám se dostala už dávno a zdomácněla zde. Roste od nížin až po podhorské oblasti.
Období květu: Kvete v března až dubnu.
Použití: Fialka je odedávna pěstována pro své vonné květy, které se používaly jako surovina ve voňavkářství. Květy se také kandovaly a používaly jako cukroví.
Léčivé účinky: Rostlina obsahuje saponiny, alkaloidy, kyselinu salicylovou, vonné silice, vosky, slizy, kaučuk a další látky. Používá se na vykašlávání, má močopudné a antirevmatické účinky. Zevně se používá na obklady na rány a jako kloktadlo.
Ohrožení: Není ohrožená.
