Zaujal sebevědomým výkonem v Plzni i proti Slavii. Dostal novou smlouvu a také na startu jarní části v Jablonci odehrál celý zápas. Navazuje tak na svého tátu Michala, který rovněž působil v Sigmě. A kromě fotbalu zvládá i vysokou školu, studuje obor ochrana obyvatelstva.
V lize jste se objevil zčistajasna. Překvapil jste sám sebe, jak jste se chopil šance?
Strašně moc si užívám každý moment, kdy tam naskočím - ať už na pár minut, nebo na celý zápas. Popravdě, také jsem nečekal, že budu předvádět takové výkony. Ano, sám jsem se překvapil a jsem na sebe pyšný, že se mi to tak povedlo. Doufám, že v tom budu jenom pokračovat.
Nepochyboval jste o sobě poté, co to v Prostějově nevyšlo?
Trošku ano, ale snažil jsem se přemýšlet pozitivně. To angažmá mi dalo moc, byla to má první sezona v mužích a měli jsme super partu i kvalitní tým, což jsme potvrdili třetím místem. I tréninky mě hodně posunuly, trenér Šustr byl na nás velmi náročný. Mrzí mě, že jsem toho neodehrál víc, protože jsem se mohl víc ukázat, ale to už se stalo. I tak jsem za to vděčný.
Nebojíte se hrát. Zdravé sebevědomí jste ukázal i při prvním startu v základní sestavě v Plzni.
Snažím se. Taťka také hrával fotbal a odmalička mi říkal, že je jedno, proti komu hraju, že se mám soustředit hlavně na sebe, že se nemám nikdy bát hrát, protože nejhorší fotbalista je, co se schovává, co se bojí. Je lepší zkazit jednu dvě věci a udělat deset dobře. Takhle to mám nastavené a snažím se to plnit. Je to dobrá rada. I kluci mi to říkají. Když jsem startoval v Plzni, přišel za mnou asistent Milan Kerbr a říkal mi, že on se při první startu bál hrát a do teďka toho lituje, že do toho mám jít naplno. Tak jsem šel.
Máte v tátovi dobrého rádce?
Je můj vzor. Určitě se vyplatí mít to tak nastavené. Jsem za to rád.
I za to, jak Sigma pracuje s mládeží?
Dlouhodobě patří mládež Sigmy k nejlepší v republice, s talenty se tady pracuje velmi dobře. V přechodu do mužské kategorie už to ale tolik není o práci trenérů, myslím, že záleží hlavně na každém z nás, jak se k tomu postaví. Třeba když ho pošlou na hostování do druhé ligy, jestli si řekne: Co tady budu dělat? A sklopí hlavu dolů. Anebo jestli si řekne: To je super výzva! Chci se ukázat mezi muži. Hodně záleží na hráčské mentalitě - i když na trenérech samozřejmě taky.
Slávistický záložník Ondřej Lingr (vpravo) a Jiří Spáčil z Olomouce
I váš příběh dokládá, jak se věci ve fotbale mohou bleskově otočit. Teď hrajete ligu a těšíte se z nové smlouvy v Sigmě.
To je super, smlouva mi končila v létě. V Olomouci jsem odmalička, jsem za to moc rád. Pomohlo mi, že jsem to chytil v Plzni takhle dobře. Kdybych předvedl špatný výkon, nebyl bych tak sebevědomý nebo tak nahoře, jako jsem teďka, určitě by mě to poznamenalo, protože by pak zase nepřišly další šance.
Snil jste jako kluk, že vyběhnete na Andrově stadioně?
Už jako malý, když jsem chodil podávat balony, jsem si říkal, že bych si tam jednou chtěl zahrát.
Kde se ve středu zálohy cítíte nejlépe?
Nejlépe se cítím na osmičce, protože jsem běhavější typ. Ale i na šestce mi to vyhovuje.
Běhavější typy se Sigmě hodí tím spíš, že se chce prezentovat náročným vysokým napadáním.
Mně to takhle vyhovuje, i když je to strašně náročné na kondici. Třeba i zápas na Maltě proti Aalborgu měl obrovské tempo, oni měli velikou kvalitu na míči, takže bylo hodně náročné doběhnout všechny situace. Občas se nám to nepovedlo, ale snažili jsme se. Máme celkem mladé mužstvo, dobře nakombinované, i ti starší hráči běhají, bojují. Tento styl by nám mohl sednout a soupeře bychom mohli vysokým presinkem zaskočit a pak chodit do otevřené obrany.
Protože míč ukořistíte už ve vyšším postavení blíže k bráně.
Ano, Aalborgu jsme takto dali dva góly.
Jak náročné je po taktické stránce naučit se tento styl presinku - a především kde jej spustit?
Klíčové je odhadnout, kdy se to dá, třeba když si soupeř dá horší přihrávku, nebo jsme dobře posunutí v plném počtu hráčů, aby nevyběhl jeden a druhý ne. Ale tohle nám do hlav vštěpují devět let, není to zase tak těžké. Jen je potřeba si na sebe zvyknout, abychom teď šli všichni.
Takže princip presinku kouče Jílka je podobný tomu z mládeže?
Dá se říct, že jo, i když volí trošku jinou variantu. Ale není to zase z jiného světa, je to na jedno brdo.
Jak složité je při fotbale studium a co si vlastně představit pod oborem ochrana obyvatelstva?
Mohl bych se pak pohybovat v integrovaném záchranném systému - hasiči, policajti, vojáci. Jak bych bakaláře vystudoval, měl bych lepší pozici, že bych nemusel začínat od nuly jako většina lidí, a měl bych i lepší finanční ohodnocení. S fotbalem to jde kloubit, ale hodně těžce se to stíhá, co jsem se přeřadil do áčka, protože jsem od devíti do dvou na stadionu a také škola většinou probíhá dopoledne.
Chcete pomáhat lidem v nebezpečí?
Asi jo, ale záleží, co by přišlo za příležitost. Časem se mi ten obor zalíbil, když jsem hledal, kam bych mohl po střední škole. Mohlo by to být pro mě fajn.
Jaké jsou teď vaše priority?
Chci se stabilizovat v sestavě, chytnout šanci za uši a pravidelně hrávat. Chtěl bych dodělat školu a super by taky bylo postoupit s béčkem do druhé ligy.
Jiří Spáčil v bílém dresu Sigmy Olomouc
Nemáte toho málo.
Doufám, že se mi všechno podaří.
Odpočíváte v knížkách?
Když jsme měli volno, byli jsme s přítelkyní na dovolené. Úplně jsem vypnul, relax, nabral jsem hodně energie. Na odpočinek teď nebude moc času, využil jsem to naplno.
Od koho se snažíte na hřišti něco přiučit?
Dívám se na všechny, pozoruju, co má kdo nejlepší a snažím se to napodobit. Nedívám se na slabší stránky, ale na to nejlepší, a posouvám se tak dál.
Od Lukáše Greššáka si berete defenzivní postavení?
I rozehrávku, Greššák ji má super. Když mu to sedne, je strašně klidný na balonu. Na Radimovi Breitem se mi zase moc líbí, jak jezdí. Nevypustí jediný souboj. Snažím se to takhle nakombinovat, abych si mohl od každého něco převzít.
A rozvíjet vaše plusy jako fotbalovost.
Každý má něco lepší, něco horší. Je na člověku, jak se s tím vypořádá a ukáže to, co má silné, a snaží se co nejvíc zamaskovat, co má slabé.
Pak byste se mohli z desátého místa odrazit.
Je strašná škoda, kde jsme. Bylo hodně zápasů, které jsem ztratili zbytečně. Jen čtyři zápasy, co jsem tam byl já a měl jsem možnost si to zažít. Se Zlínem, v Plzni, se Slavií jsme taky mohli uhrát bod. Musíme se víc koncentrovat na situaci, která nás shodila, musíme být aktivní celý zápas. Brzdilo nás, že jsme po gólu upadli a přestali hrát. Musíme být aktivní a koncentrovaní až do devadesáté minuty.
