Alespoň to tvrdí zástupci Asociace penzijních fondů (APS), podle kterých lidé, kteří se k tomuto kroku rozhodnout, ale dělají nevratnou chybu.
Chcete být v důchodu zajištěni? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz. |
A to i přesto, že finanční trhy se nacházejí v medvědím trendu, což znamená, že investiční aktiva klesají a lidem klesá hodnota majetku v penzijních fondech. Což platí pro doplňkové penzijní spoření a jeho účastnické fondy.
„Do postcovidové situace vstoupila energetická krize, dvojciferná inflace i válka na Ukrajině. Například převod prostředků na spořicí účet ale nedává dlouhodobě smysl. Kvůli současné situaci není třeba panikařit. Penzijko je postavené na dlouhodobosti a s propady se umí vyrovnat,“ uvádějí zástupci APS ve své tiskové zprávě.
Fakt je, že finanční trhy v letošním roce příliš radosti investorům nedělají. Index Nasdaq za leden až červen klesl o rekordních 29,5 procenta. Dow Jones oslabil o 15,3 procenta. To je nejvíce od roku 1962. Index S&P 500 ztratil 20,6 procenta, nejvíce od roku 1970. Při dvojciferné inflaci tak lidé hledají možnosti, kde alespoň zmírní její dopady na jejich úspory. Pro mnohé z nich jsou první volbou bankovní spořicí produkty. Což potvrzuje i ředitelka retailového bankovnictví Expobank CZ Irena Jandíková.
„Inflaci a zdražování dnes řeší každá rodina. My se lidem snažíme pomoci, jak to jen jde, a proto nabízíme atraktivní 4,61% úrok už na běžném účtu,“ říká a potvrzuje, že zájem o běžný účet banky s 4,61 úrokem v posledních měsících stoupl několikanásobně.
KOMENTÁŘ: Inflace bez mýtů a iluzí. Kdo na ní vydělává a kdo naopak tratí |
Přitom upozorňuje i na nabídku termínovaných vkladů. V jejich případě banka nabízí při úložce na šest měsíců i jeden rok úrok 5,11 procenta.
„U termínovaných vkladů je dobré zvážit alternativu, že ČNB pod tlakem inflace může ještě zvednout základní sazbu, a tedy na to bude trh reagovat růstem sazeb na vkladových účtech. Zafixování sazby na více jak jeden rok v termínovaném vkladu nyní nedoporučuji. Opačná situace by byla při poklesu sazeb,“ doplňuje David Kučera z finanční skupiny Partners.
Rušit penzijní spoření je chyba
Podle prezidenta APS Aleše Poklopa je penzijní spoření dlouhodobý produkt, ve kterém by měl účastník spořit ideálně alespoň tři desítky let. A tak by se k němu mělo i přistupovat.
„To znamená, že během takto dlouhého období se pochopitelně střídají více a méně úspěšná období. Ta více úspěšná převažují. Výnosy z nich nejenže dorovnají ztrátu méně úspěšných měsíců či let, ale navíc vytvoří zisk. A to pro lepší finanční zajištění účastníků penzijka ve stáří i jako rezervu pro další případné méně úspěšné období,“ tvrdí.
S jeho slovy souhlasí i finanční poradce skupiny Partners David Kučera. Přesto upozorňuje, že i spoření v penzijních fondech se státním příspěvkem má svá pravidla.
Ne každé penzijko se dnes vyplatí. Podívejte se, kolik byste mohli vydělávat. |
„Klasické penzijní připojištění a jeho transformované penzijní fondy účastníkům příliš velké zhodnocení nepřinášejí kvůli garanci takzvané kladné nuly, což znamená, že hodnota investice ve fondu nesmí klesnout. Zatímco účastnické fondy nového doplňkového penzijního spoření (DPS) při agresivnějších strategiích mohou přinést podílníkům významné zhodnocení, ale i poklesy hodnoty majetku, jak se to děje právě teď,“ vysvětluje.
Do penze našetřete alespoň dva miliony, radí experti. Jaká je realita? |
Spoření na penzi v penzijních fondech se státním příspěvkem je ale i podle něj běh na dlouhou trať. Proto je chyba ho rušit kvůli aktuálně výhodnějším úrokům na bankovních spořicích produktech.
„A to třeba už kvůli tomu, že vysoké úrokové sazby ze strany centrální banky klesnou v okamžiku, kdy klesne inflace. To bude znamenat, že banky opět srazí úroky na svých spořicích produktech. Což se očekává už příští rok,“ vysvětluje David Kučera a znovu upozorňuje, že spoření na penzi je záležitostí desetiletí, a ne několika málo roků. „Na 14 letém horizontu byly strategie založené na kvalitních akciích, například při sledování celosvětového akciového indexu, vždy plusové“, doplňuje.
Loni DPS peníze investorům zhodnocovalo
To, že finanční trhy procházejí vzestupy i pády, je jejich základní vlastnosti. Podle Aleše Poklopa v celkově bezmála desetiletém investičním horizontu, kdy bylo zavedeno doplňkové penzijní spoření, nejvýraznější období propadu investoři zažili v roce 2018. Naopak vysoké zisky měli účastníci v letech 2019 a 2021.
„Tyto dva roky fondy ztrátu z roku 2018 nejenže dorovnaly, ale i překonaly a pomohly účastníkům zhodnotit jejich úspory o 6,4 procenta. To je průměr za celou dobu existence nového penzijka po očištění o inflaci o 4,4 procenta při dynamické strategii a o 3,3 procenta při volbě vyvážené strategie,“ vysvětluje.
Pěkné výnosy účastnických penzijních fondů v posledních letech potvrzuje i David Kučera. Znovu ale upozorňuje na pravidla investování do penzijních fondů. Dynamické investiční strategie by měli podle jeho slov volit zejména ti, kteří mají do penze daleko. Naopak ve chvíli, kdy se jim blíží doba odchodu do penze by měli právě kvůli možným výkyvům na trzích volit konzervativní investiční strategie.
„A ti, kteří jsou ve starém penzijním připojištění, a mají několik málo let do penze, by pak už neměli ani přecházet z transformovaných penzijních fondů do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření. Všechno je to o čase a o tom, zda peníze vybíráte v dobách poklesu trhů nebo jejich vzestupu,“ vysvětluje.
Zároveň ale i on varuje před zbrklým ukončováním spoření na penzi kvůli aktuálně příznivějším úrokům na bankovních spořicích účtech.
„Při předčasném výběru peněz z penzijního spoření totiž investor přijde o státní příspěvek. Zároveň ale musí i dodanit daňové úlevy, které čerpal po dobu spoření. V ten moment pak penzijní spoření při konzervativních investičních strategiích docela pozbývá smyslu,“ uzavírá.
