Podle odborníků je ideální začít spořit pravidelně a co nejdříve, nejpozději se zahájením aktivního ekonomického věku. Pokud to životní situace dovolí, je dobré odkládat na penzi 10 % svých příjmů.
Propad příjmů s odchodem do penze je totiž výrazný. Za celou Českou republiku se dá říci, že odchodem do penze poklesne průměrnému Čechovi příjem o téměř 17 tisíc korun měsíčně. Vyplývá to z loňských propočtů, které provedli analytici KB Penzijní společnosti.
Ideální je mít na penzi našetřeno alespoň dva miliony korun. Během 20 let strávených v důchodu je tak možné přilepšit si ke státní penzi z vlastních úspor měsíčně částkou 8 000 korun a udržet si životní úroveň.
A jaká je realita? Češi zajištění na stáří stále podceňují. Podle průzkumů mají zpravidla našetřeno okolo půl milionu. Věk české populace se přitom pomalu ale jistě prodlužuje a státní penze postupem času nebude zcela určitě dostatečně vysoká.
Kolik ukrojí z úspor inflace |
O to víc bychom měli počítat s tím, že je potřeba myslet do budoucna a hledat výnosnější způsob, jak zhodnocovat úspory na stáří. Zvlášť když roste inflace, která hodnotu úspor snižuje.
„S tím, jak budou silné ročníky odcházet do penze, začnou v důchodovém systému logicky ubývat příjmy. Rozumným krokem je začít si aktivně spořit pomocí doplňkového penzijního spoření,“ říká Lubomír Koňák, ředitel obchodu KB Penzijní společnosti.
Na důchod spoří 4,4 miliony Čechů
Na konci roku 2021 si na důchod spořilo v některém z fondů III. pilíře přes 4,4 milionů Čechů, z toho 33 % procent z nich, konkrétně 1 467 649 lidí, má uzavřené nové doplňkové penzijní spoření. Z čísel vyplývá, že téměř tři miliony střadatelů nadále spoří ve starých transformovaných fondech. Zhodnocení jejich vkladů přitom inflaci rozhodně neporazí, protože výnosy v těchto fondech stojí hodně při zemi.
Výsledky zhodnocení vkladů v transformovaných fondech penzijního připojištění za rok 2021 budou sice známé až po valných hromadách jednotlivých penzijních společností. Už teď lze ale s jistotou říci, že nejvyšší zhodnocení se bude blížit k 1 %.
Nízké výnosy transformovaných fondů jsou dány investiční konstrukcí starého penzijka. Ze zákona totiž nabízí bezpečí kladné nuly. To znamená, že transformované fondy musí při každoroční bilanci vykázat zisk, nebo alespoň nulu. Tato zákonná garance je ovšem svazuje natolik, že investují velmi konzervativně, především do relativně bezpečných státních dluhopisů.
Inflace nyní v únoru 2022 však překonala desetiprocentní hranici, a to poměrně výrazně. Meziročně ceny stouply o 11,1 %, což je tempo v Česku nevídané od června roku 1998, kdy byla inflace 12%.
Vklady nízké, vytěžit maximum neumíme
Další problém je, že si ve starých fondech spoří lidé velmi málo. Průměrný měsíční příspěvek v roce 2021 činil jen 781 korun. Řada lidí tak na nejvyšší státní příspěvek včetně daňové úlevy nedosáhne. Jak tedy myslet do budoucna? Kdo chce i nadále setrvávat ve starém penzijku, měl by zvážit vyšší úložku.
Výše měsíčního příspěvku účastníka totiž přímo ovlivňuje možnost čerpat benefity od státu v podobě státní podpory a daňové úlevy. U platby 1 000 korun měsíčně lze od státu získat za rok maximální příspěvek 2 760 korun. Kdo si může dovolit odkládat měsíčně 3 000 korun, využije státní benefit naplno, s roční úsporou na daních získá celkem 6 360 korun.
| Vlastní měsíční platba v Kč | 100 | 300 | 500 | 800 | 1000 | 1500 | 2000 | 3000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní měsíční příspěvek v Kč | 0 | 90 | 130 | 190 | 230 | 230 | 230 | 230 |
| Roční úspora na daních v Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 900 | 1800 | 3600 |
| Celkem roční výhody v Kč | 0 | 1080 | 1560 | 2280 | 2760 | 3660 | 4560 | 6360 |
Chce to odvážnější strategii
Spoření na penzi ve III. důchodovém pilíři však není jen o státních benefitech. O tom, zda se podaří našetřit dostatečně velkou finanční rezervu, může rozhodnout i to, zda zvolíte přechod ze starého penzijka do nového doplňkového penzijního spoření. Aktuálně si v něm spoří 1,4 miliony střadatelů.
Zhodnocení vkladů u těchto střadatelů záleží nejen na tom, kolik si měsíčně spoří a po jakou dobu, ale také na zvolené investiční strategii a s ní související míře rizika. Čím delší čas do penze zbývá, o to odvážnější by měl střadatel být. Garance nezáporného výnosu zde sice není, utrpět lze i ztrátu. Vyšší míra rizika, kterou se rozhodnete v určitém věku podstoupit, vám však může přinést výrazně vyšší zhodnocení peněz.
Možnosti investování v novém doplňkovém penzijním spoření jsou poměrně široké. Na výběr jsou strategie konzervativní, vyvážené i dynamické… Zvolit je možné i mix, například 50 procent prostředků vložit do dynamického a zbytek do vyváženého fondu. Strategii je možné v čase měnit a možný je i přestup mezi penzijními společnostmi.
Podle Václava Šimka, analytika Freedom Financial Services nemá však pro mladší klienty s dlouhým investičním horizontem význam spořit na penzi v konzervativních účastnických fondech.
„I za cenu vyšší volatility se dlouhodobě vyplatí dynamické strategie, které v delším horizontu dávají šanci na překonávání inflace a rozumné zhodnocení takto investovaných úspor. Klienti, kteří se ještě neodhodlali k přestupu z transformovaných do dynamičtějších účastnických fondů, by to měli se svými poradci co nejdříve uvážit na základě vlastní individuálních situace,“ doporučuje Šimek.
Není fond jako fond, podívejte se na výnosy
Zároveň je dobré sledovat, jak si jednotlivé fondy i samotné strategie stojí. Loňské výsledky i výsledky z předchozích let přinášíme v přehledné tabulce.
„Konec roku 2021 s sebou přinesl stoupající inflací, která dopadla nejen na výsledky penzijních fondů. Ty dynamické ale inflaci s velkou rezervou překonaly, a to průměrným zhodnocením o 16,8 %. Vyvážené fondy pak necelými pěti procenty. Nové penzijko, ve kterém loni přibylo 186 243 účastníků, potvrdilo, že zejména dynamické fondy si s inflací poradí nejlépe,“ říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
„Z přehledu výkonnosti jednotlivých fondů vidíme, že téměř polovina, skončila za rok 2021 se záporným výsledkem. Jedná se především o konzervativní fondy, v jejichž portfoliích dominují vládní dluhopisy a nástroje peněžního trhu, případně jejich deriváty. Záporný výsledek u těchto fondů je dán především vysokou inflací, zvyšováním základních sazeb ČNB a souvisejícím vývojem trhů,“ přibližuje analytik Václav Šimek.
Naopak všichni klienti, kteří investovali do „rizikovějších“ fondů s vyšší volatilitou, skončili s kladným výsledkem. „Některé fondy dosáhly i dvouciferného zhodnocení, například Akciový fond UNIQA vykázal 24,46 procenta, Globální akciový fond od Consequ zase 23,40 procenta, čímž výrazně překonaly inflaci. Hranici 20 procent překonaly celkem čtyři fondy a další čtyři dosáhly na více než desetiprocentní zhodnocení,“ dodává Šimek.
Konzervativní fondy podle Aleše Poklopa s inflací v poslední době bojují, na konci roku na ně ale negativně dopadlo i rychlé zvyšování úrokových sazeb, které se projevuje poklesem tržních cen dluhopisů. Ty se podle tržního ocenění obchodovaly za nižší ceny, stále však mají stanovený úrokový výnos a penzijní fondy je drží ve svých portfoliích do splatnosti, kdy bude vyplacena celá jejich nominální hodnota.
„Nicméně všem, komu zbývá do penze více než deset let, doporučuji konzervativní fondy opustit a spořit ve vyvážených nebo dynamických fondech,“ uzavírá Poklop.
Jak Češi spoří na penzi s podporou státu
- Penzijní připojištění = Transformovaný fond (TF):
Jedná se o původní penzijní spoření, které u nás existuje od roku 1995 a tyto smlouvy bylo možné uzavírat až do konce roku 2012. Využívá ho nadále téměř 3 miliony lidí. Největší výhodou a nevýhodou tohoto spoření je garantovaný výnos, resp. garance nezáporného zhodnocení. V portfoliu penzijních fondů jsou z 95 % bezpečné státní dluhopisy. Příspěvek účastníka v roce 2021 činil průměrně 781 korun. - Doplňkové penzijní spoření (DPS):
Jde o nové penzijní spoření, které je k dispozici teprve od roku 2013. Celkem si formou účastnických fondů na konci roku 2021 spořilo 1 467 649 lidí. Není zde žádná garance výnosu, lze utrpět v čase i ztrátu. Účastník si sám stanovuje rizikovost a s tím související potenciální výnos portfolia. Příspěvek účastníka v doplňkovém penzijním spoření v roce 2021 činil průměrně 829 korun měsíčně.
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ve III. pilíři na konci roku 2021 celkem 1 132 280 účastníků (tj. 25 % z celkového počtu účastníků). Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění za rok 2021 činil 1 055 korun a na doplňkové penzijní spoření dosáhl výše 1 143 korun.
