K snídani klidně párek, nejčastěji ale jogurt, cereálie nebo vajíčka. K obědu maso s bramborem nebo rýží. Večeři má většina Čechů studenou, na závěr dne si často dopřejeme i alkohol, ideálně víno nebo pivo.
Češi dokážou rozeznat zdravé jídlo od nezdravého. Mají také základní přehled o zásadách správného stravování – mnohdy je pro ně ale obtížné je dodržovat. Snídani si podle nového průzkumu například dopřeje jen 68 procent lidí.
K obědu vodu, k večeři vínoProfily nejběžnějších jídel a nápojů podle zjištění Barometru FOOD:
|
„Ideální slanou snídaní je třeba žitný chléb s trochou másla, lučiny nebo žervé. Obojí samozřejmě doplněné nakrájenou zeleninou a kouskem ovoce,“ doporučuje odborník na zdravou výživu Petr Havlíček.
Pouze necelá třetina denně svačí, stěžejním jídlem dne je pro většinu oběd, který preferují teplý. Naopak více než polovina lidí uvedla, že večeři si ráda dá studenou. Večer si Češi dávají kromě alkoholu i „něco sladkého“ na nervy.
„Pokud bychom se bavili o nejzdravější sladkosti, tak je to kvalitní čerstvá hořká čokoláda. Ta obsahuje řadu biologicky aktivních látek,“ doplňuje Havlíček.
Češi zdravost pokrmu hodnotí zejména na základě čerstvosti ingrediencí (85 procent) a množství salátů či zeleniny (72 procent).
V mnohem menší míře jako zdravé vnímají menší porce (25 procent) či vegetariánskou a veganskou stravu (23 procent).
Oproti zbytku Evropy se navíc při rozhodování, kde a co jíst, mnohem méně řídí výživovou hodnotou jídel, ale spíše dostupností.
„Ačkoliv jsou stravovací návyky každého z nás hodně ovlivněny osobními preferencemi, nejsou tato osobní rozhodnutí jediným významným faktorem. Věda uznává také aspekt, že stravovací návyky významnou měrou utváří i prostředí, které nás obklopuje,“ říká ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Zdůrazňuje přitom hlavně důležitost zaměstnání. Češi se totiž v době práce stravují především na a kolem pracoviště. Pokud v práci zdravé a výživné jídlo k dostání nemají, často se spokojí s potravinami z automatů či jídlem z kantýny.
Rozhoduje cena
Podle průzkumu by až 59 procent lidí při pokračujícím růstu cen přistoupilo ke snížení výdajů na nákup jídla a až 92 procent by omezilo návštěvy v restauracích.
Levnější potraviny přitom obvykle bývají méně kvalitní. Čtyři z pěti Čechů se přitom obávají, že dojde k dalšímu zdražování. Podle výsledků je nabídka zdravých pokrmů vůbec nejméně častým kritériem, podle kterého si obvykle vybíráme restauraci. Mnohem důležitější je poměr ceny a kvality nebo vzdálenost podniku.
Snídáte a svačíte?
„Vlivem různých socioekonomických faktorů se čeští strávníci často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla. Důvody, které rozhodují, jsou především čas a cena,“ informuje Aneta Martíšková ze společnosti Edenred, která průzkum koordinuje.
Až 87 procent respondentů také uvedlo, že je k úpravě jídelníčku a zařazení zdravějších pokrmů přiměje jejich zdravotní stav. Pro 70 procent dotazovaných by byla dostatečným motivátorem chuť a rozmanitost zdravé stravy. Zdravěji Češi naopak zřídkakdy začnou jíst kvůli trendům a etickým či ekologickým důvodům.
Třetina výplaty jde na jídlo
Průzkum se zaměřil také na ceny potravin, což je v Česku již několik měsíců velké téma. Češi za stravování nejčastěji utratí mezi 20 a 30 procenty svých měsíčních příjmů. Ve srovnání s evropským průměrem je objem útraty mírně pod průměrem, podobně si vede Slovensko nebo Rakousko.
Zajímavosti z průzkumu
|
Výrazné rozdíly jsou ovšem patrné napříč jednotlivými regiony, kdy například v Karlovarském kraji a na Vysočině až 18 procent strávníků utratí za jídlo více než dvě pětiny svých příjmů. V Libereckém a Plzeňském kraji padne takto významná část rodinného rozpočtu na stravování v pouhých osmi procentech případů.
„Nejdůležitějším předpokladem zdravého stravování je jeho dostupnost. Do té se totiž promítají nejen ceny samotné, ale například i to, kolik má člověk času během obědové pauzy,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
To, že ceny dlouhodobě rostou, potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu, který sleduje vývoj průměrné útraty Čechů za obědy. V září Češi za polední menu průměrně zaplatili 185 korun. V porovnání se stejným měsícem v roce 2020, kdy hlavní jídlo dne stálo v průměru 139 korun, tak za něj aktuálně zaplatí o třetinu (46 korun) navíc.
Meziročně jeho cena stoupla o 11 korun. Průzkum však ukázal, že v případě potřeby se Češi umí najíst i levněji. Může to ovšem být na úkor kvality potravin. Nejnižší částka, za kterou se Češi naobědvají, se pohybuje mezi 120 a 150 korunami. Jen třetina respondentů uvedla, že si oběd zvládne opatřit za méně než 120 korun.
