Spotřeba uhlí by v Číně, Indii i Spojených státech měla podle odhadů letos vzrůst na úroveň před vypuknutím pandemie covidu-19. Důvodem je také vyšší spotřeba některých průmyslových odvětví, která by se měla vrátit na úroveň z roku 2019. Informoval o tom portál Bloomberg.
Po poklesu emise oxidu uhličitého opět rostou, může za to především Čína |
Elektrárny v USA by podle amerického Energetického úřadu měly v letošním roce spotřebovat až o 16 procent více uhlí než v roce 2020. V roce 2022 by se spalování mělo navýšit ještě o další tři procenta.
Mohou za to zejména vyšší ceny zemního plynu, které jsou oproti loňskému roku až o 40 procent vyšší a ceny by se podle analytiků neměly příliš měnit ani do konce roku 2022. Společnosti tak vůči zemnímu plynu našly alternativu v uhlí, jehož spalování je nyní levnější. Dalším důvodem vyšší očekávané spotřeby je ale i návrat zpět k normálu po několikaměsíční pandemii.
Změny v tomto směru neplánuje ani Čína a Indie. Ty se globálně na spalování uhlí podílí asi dvěma třetinami. Tyto země tak nadále počítají s uhlím jako s dominantním zdrojem pro výrobu energie. Přesto však Čína i Indie postupně více investují i do obnovitelných zdrojů, jako je zejména solární a větrná energetika. Do konce roku 2060 pak chce být Čína uhlíkově neutrální. Indie však podobný záměr doposud neoznámila.
Oproti předchozím létům se Číně podařilo snížit podíl uhlí na celkové výrobě energie, emise se však přesto nepodařilo snížit. Může za to stále rostoucí celková spotřeba elektrické energie ze strany čínských obyvatel i firem. Situaci komplikuje i skutečnost, že Čína má aktuálně v provozu nejvíce uhelných elektráren na světě a mnoho z nich bylo vybudováno před méně než deseti lety.
Daleko od čisté energie je i Indie. Podle zdejšího premiéra Narendra Modiho stojí však tento stát kousek od možné dohody. Intenzita emisí by se podle něho mohla v roce 2030 snížit až o 33 procent oproti roku 2005. Stále však i zde je dominantní složkou výroby elektrické energie právě uhlí, které nyní představuje zhruba 70 procent celkové výroby. Spotřeba ve zdejších elektrárnách by se letos měla zvýšit až o 10 procent.
Svět se zbavuje uhelných elektráren, Čína naopak pořizuje nové |
To však může znamenat problém pro plnění závazků, které nastolila Pařížská dohoda OSN o změně klimatu z roku 2015. Dohoda si klade za cíl udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. A to tak, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Dosáhnout toho chce právě zásadním omezením produkce emisí skleníkových plynů.
„V letošním roce se dá očekávat výrazné zvýšení emisí,“ uvedla pro Bloomberg analytička Amanda Levinová. Ta zároveň dodává, že změny by mohl nastolit nový americký prezident Joe Biden. Má totiž podle dosavadních vyjádření v úmyslu tlačit na dlouhodobé zlepšování životního prostředí.
V nejbližších měsících se tak dají očekávat změny v oblasti americké klimatické politiky. Biden již také dal najevo, že Spojené státy by měly být uhlíkově neutrální do konce roku 2050. Na druhé straně se zády k uhlí obracejí i některé rozvíjející se trhy. Například Bangladéš zastavil veškeré plánované projekty ve spojitosti s uhlím a nové uhelné elektrárny se už nebudou stavět ani třeba ve Filipínách.
