Muž sedí v čekárně před zařízením pro odběr výtěrů pro testování na covid-19 ve...

Muž sedí v čekárně před zařízením pro odběr výtěrů pro testování na covid-19 ve městě Karáčí. 19. června 2020 | foto: Reuters

Krev uzdravených z covidu za statisíce. Pákistánci věří, že je uzdraví

  • 8
Pákistánské nemocnice praskají ve švech. Každý den se v zemi koronavirem nakazí pět tisíc lidí. Doktoři jsou ale zoufalí nejen proto, že jim hrozí stejný osud jako pacientům. Jsou totiž navíc svědky rozmáhajícího se nelegálního obchodu s krevní plazmou těch, kteří se z virového onemocnění vyléčili. Podle některých Pákistánců jde totiž o „zázračný lék“.

„Nemocnice se na tom nepodílejí, ale na vlastní oči jsem viděl, jak probíhají nabídky,“ uvádí jeden z lékařů vládní nemocnice v hlavním městě Islámábádu pro The Guardian.

„Rodina pacienta přijde za někým, kdo se uzdravil a prosí ho o darování krve. Když se dohodnou na určitém obnosu peněz, který se většinou pohybuje mezi 200 tisíci až 800 tisíci rupiemi (28 tisíc až 113 tisíc korun), navštíví uzdravený soukromou laboratoř, která plazmu odebere. Ta je potom ‚darována‘ pacientům,“ popisuje probíhající praktiky zmíněný doktor, který si nepřál uvést své jméno.

„Znám pětičlennou rodinu, která se nakazila koronavirem a utratila dohromady 3,5 milionu rupií (téměř půl milionu korun) za krevní plazmu na černém trhu. Věří zkrátka, že jde o zázračný lék.“

Jeho zkušenost není ojedinělá. Podle jejich vlastních slov viděli redaktoři Guardianu textové zprávy Pákistánců, kteří se mezi sebou domlouvali na koupi či prodeji plazmy uzdravených pacientů.

Zdroje z tamější federální vyšetřovací agentury potvrdily, že si je organizace vědoma neregulovaného prodeje. Individuální případy by ale podle nich měla řešit policie.

Takzvaná zotavující se plazma skutečně platí za jednu z možných léčeb koronaviru. Obsahuje totiž protilátky vytvořené imunitním systémem lidí, které s virem uvnitř těla již bojovaly. Zatímco v pákistánském hlavním městě Islámábádu se s krevní plazmou doslova kupčí, například v tuzemské Fakultní nemocnici Olomouc probíhá její darování již od dubna a to zcela v mezích zákona.

Již od května bez celoplošných restrikcí

Pandemickou situaci v Pákistánu lze nyní považovat za jednu z nejhorších na světě. Asijská země má 189 tisíc potvrzených případů. Pět tisíc lidí se nakazí každý den. Ministr pro místní rozvoj Asad Umar se nechal slyšet, že počet případů se pravděpodobně do konce července zvýší až osmkrát. Mohl by tedy dosáhnout čísla 1,2 milionů. 

Navzdory pesimistickým předpovědím se pákistánský nejvyšší soud rozhodl zrušit restrikce a omezení pohybu už 18. května. Tehdy uvedl, že v Pákistánu „nejde o pandemii“. Rovněž vyslovil otázku, proč boj s virovým onemocněním „polyká tolik peněz“.

Vývoj v Pákistánu sleduje Světová zdravotnická organizace (WHO), která se uchýlila k neobvyklému a ojedinělému kroku. Pákistánské vládě napsala dopis, v němž ji vyzývá, ať restrikce zavede znovu. Nicméně kvůli obavám z možného dopadu na oslabenou ekonomiku, se tamější politici odhodlali jen k dočasným karanténám a zákazům v určitých městech jako například v již zmiňovaném Islámábádu, ale i v Láhauru, Péšávaru či v Karáčí.

„Nemáme testování, nemáme data, nemáme plán“

Nejtvrdší rána zasáhla právě zdravotnictví a samotné zdravotníky. Zemí se šíří dezinformace, podle kterých lékaři nechávají pacienty schválně zemřít, aby pákistánská vláda získala peníze od mezinárodních organizací jako je WHO. Mnoho doktorů bylo kvůli těmto fake news fyzicky napadeno. 

„Došly nám lůžka, zdroje, pracovní síla, energie a především efektivita, kterou narušilo zklamání z našeho systému,“ uvádí doktor pákistánského Institutu lékařských věd (PIMS). „Lidé nás viní z toho, že pacienti umírají. Říkají, že jsme je zabili my, abychom získali dolary od WHO. Jedna žena na mě plivla, když jsem nedokázal oživit jejího šestnáctiletého chlapce, který zemřel na selhání plic v důsledku covid-19. Nedokážete si představit bolest, kterou mi to způsobilo.“

Podnikatelkou roku je Indka Mazumdar-Shawová. Vyrábí léky proti cukrovce

Podle doktora Fazala Rabbiho nemocnicím v Islámábádu došla lůžka jak na jednotkách intenzivní péče tak na oddělení izolace. To znamená, že nové pacienty nelze přijmout, a to ani ve chvíli, kdy jsou v kritickém stavu.

„Je to alarmující a pro nás velmi frustrující situace. Jak kvůli nadměrnému stresu tak kvůli tomu, že mnoho z nás nakonec virem onemocní,“ říká Rabbi, který je zároveň prezidentem Asociace mladých doktorů. „Do této chvíle je v celém Pákistánu zhruba sedm tisíc nakažených lékařů a zdravotníků. Bojíme se, že pokud se nakazíme, nezbude na nás lůžko ani ventilátor. Znal jsem doktora z Láhauru, který takto zemřel.“

Místním lékařům navíc dochází vybavení a léky, podle některých z nich i kvůli tomu, že se ve velkém z nemocnic kradou. Například dexamethazon u něhož se nedávno prokázalo, že dokáže významnou měrou snížit riziko úmrtí u nakažených, se následně prodává na černém trhu až za 25násobek svojí běžné ceny.

Celou atmosféru v jihoasijské země shrnuje doktor Faisal Zeeshan Ranjha, který vede nemocnici ve městě Paňdžáb. „Pákistánské úřady pandemii koronaviru nezvládly a podcenily ji. Máme 185 tisíc pozitivních případů (ve čtvrtek již 193 tisíc, pozn. red), skutečná hodnota ale půjde do milionů. Každý třetí pacient má příznaky. Nemáme testování, nemáme data, nemáme plán. Dokonce ani nevíme, kdy nastane vrchol pandemie.“