Ministerstvo financí navrhuje, aby daňové zvýhodnění paušálu zůstalo stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním. Zavedení paušálu podporují například Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu nebo většina členů Hospodářské komory. Stravenkové firmy jej kritizují.
„Nynější systém je výhodný jak pro rozpočet, tak i pro všechny dotčené strany – zaměstnavatele, restaurace a kantýny i zaměstnance. Petici proti zavedení paušálu podepsaly více než dva tisíce tuzemských restaurací,“ říká Daniela Pedret, ředitelka stravenkové firmy Edenred a zástupkyně asociace stravenkářů Apropos. Vláda podle ní obešla zaměstnavatele a odbory, když s nimi daňový balíček neprojednala na tripartitě.
Paušál místo stravenek by byl pro nás poslední ranou, míní část restaurací |
„Zavedení stravenkového paušálu by přineslo výpadek příjmů státního rozpočtu v rozsahu přes 20 miliard korun. Restaurace, jídelny a kantýny postižené nedávným koronavirem přijdou o dalších až 35 miliard korun a ohroženo je až 29 tisíc pracoovních míst,“ tvrdí Pedret s tím, že do restaurací přestanou chodit strávníci a dojde k uzavírání podnikových kantýn.
Paušál se nelíbí ani odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu.
Svaz obchodu: paušál je levnější alternativa
Naopak Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) zavedení paušálu podpořil. „Zásadní je, že se stravenky neruší, ale vedle nich je pro zaměstnavatele připravena jednodušší a levnější alternativa,” uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.
Zaměstnavatelé i obchodníci musejí za stravenky odvádět provize, které jejich zrušením odpadnou. Podle Prouzy umožní stravenkový paušál získání příspěvku na stravování i malým firmám či živnostníkům. Podporují jej také restaurace. Řetězec Makro provedl pro SOCR ČR průzkum a oslovil s dotazem na problematiku stravenek téměř 2 500 provozovatelů gastronomických provozů.
Pět obědů zdarma či peníze zpět. Stravenkové firmy podporují restaurace |
„Jasně se ukazuje, že firmy podnikající v gastronomických službách mají se stravenkami problém. Z průzkumu vyplynulo, že 34 procent oslovených subjektů stravenky vůbec nepřijímá, hlavně kvůli nákladům s jejich provozem. Plných 60 procent oslovených restaurací by zavedení stravenkového paušálů podpořilo a 55 procent se nijak neobává dopadů zavedení stravenkového paušálu na jejich byznys,“ sdělil Prouza. Podobné výsledky přinesl i červnový průzkum Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) mezi 600 jejich členy. Stravenky nyní přijímá asi sedmdesát procent restaurací a hospod.
„Systém přinese další konkurenci na trh stravování, což po letech, kdy jsme byli nuceni přistupovat na podmínky přijímání stravenek diktované ze strany jejich vydavatelů, jedině vítáme. Stravenky se neruší, pouze přibyde další možnost, jak stravování zaměstnanců řešit,“ uvádí prezident AHR ČR Václav Stárek. Upozorňuje také, že každým rokem mnoho stravenek propadne kvůli jejich omezené délce platnosti. Podle dřívějších údajů ročně „propadnou“ stravenky zhruba za 150 milionů.
Restauracím stravenky ukrajují ze zisku, tvrdí MF
Podle údajů ministerstva financí je v Česku zhruba 4,4 miliony zaměstnanců. Z toho přibližně 1,8 milionu má k dispozici závodní stravování a přibližně 1,5 milionu dostává stravenky.
„Daňově zvýhodněný příspěvek na stravování tak dnes nemá k dispozici více než milion zaměstnanců. Podle současného znění zákoníku práce je možné přispívat zaměstnancům na stravování také v peněžní formě, tato varianta však není daňově zvýhodněna, a proto ani není zaměstnavateli využívána,“ upozornil resort v předkládací zprávě k novele zákona.
Stravenky v době koronakrize: teplé jídlo nezaručí, nárok je i při homeoffice |
Ministryně financí Alena Schillerová také kritizovala náklady spojené s provizemi stravenkovým společnostem. Ty podle materiálů, které dostal kabinet na stůl, dosahují dvou procent na straně zaměstnavatelů a dalších pět až šest procent inkasují stravenkové firmy od restaurací a obchodů.
„S ohledem na tato zjištění lze usuzovat, že základním důvodem, proč restaurace akceptuje stravenky, je zachování nebo zvýšení konkurenceschopnosti, ovšem na úkor velké významné části svého zisku,“ konstatují úředníci.
Argumentem proti stravenkám ze strany ministerstva je i to, že stravenky nelze použít v každé restauraci a jiné způsoby využití stravenek, například domácí příprava stravy nakoupené za stravenky a donášení do práce, pak mohou narážet na problémy jako je nedostupnost ledničky či kuchyňky.
Rozšíření daňové podpory přinese i vyšší nároky na státní rozpočet. Pokud by finanční příspěvek dostalo všech milion zaměstnanců, kteří žádný stravovací benefit v současnosti nepobírají, předpokládá Schillerová dopad na veřejné rozpočty na daních z příjmů ve výši 1,9 miliardy korun.
