Výpočty neziskové sítě Eurodad ukazují, že 69 nejchudších zemí světa má letos zaplatit 19,5 miliard dolarů jiným vládám a multilaterálním institucím a šest miliard dolarů externím soukromým věřitelům.
„Rozvojové země jsou zasaženy bezprecedentním ekonomickým šokem a zároveň čelí naléhavé zdravotní nouzi,“ upozornila Sarah-Jayne Cliftonová, ředitelka hnutí Jubilee Debt Campaign, které stojí za výzvou. Její hnutí požaduje, aby byly dluhy zrušeny s okamžitou platností, včetně těch u soukromých věřitelů.
Jubilee Debt Campaign, které s výzvou přišlo den před zasedáním skupiny G20, předpokládá, že by tento krok stál letos více než 25 miliard dolarů. Pokud by věřitelé prominuli dluhy nejchudším zemím i v příštím roce, bylo by potřeba uvolnit 50 miliard dolarů, napsal deník The New York Times.
„Je to nejrychlejší způsob, jak v postižených zemích udržet peníze, které mohou použít v boji proti onemocnění covid-19 a zajistit, aby veřejné peníze nezachraňovaly jen zisky bohatých, soukromých spekulantů,“ dodala Cliftonová.
Mezinárodní měnový fond zpřístupnil 50 miliard dolarů pro případ nouzového financování. Peníze chce směřovat do zemí se slabým zdravotním systémem, aby mohly lépe reagovat na epidemii. MMF by podle charitativních organizací měl vytvořit jasné pokyny pro případy, kdy je dluh neudržitelný. Peníze by měl půjčovat pouze zemím s neudržitelnými dluhy.
Světová banka mezitím schválila balíček v hodnotě 14 miliard dolarů pro nejzranitelnější ekonomiky. Ten má sloužit ke zmírnění zdravotních a finančních dopadů epidemie.
