Pověst polských potravin se zhoršila poté, co na veřejnost pronikly informace o škodlivých či nepovolených látkách nalezených v několika polských výrobcích, jako je třeba technická sůl v potravinách, jed na potkany v sušenkách či lepek v bezlepkových křupkách. Polská strana však považuje medializaci těchto afér za přehnanou.
Podle Zofię Szalczyk, náměstkyně Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Polské republiky, čerpá většina důležitých potravinářských podniků (celkem 2 500) peníze na modernizaci svých zařízení z Evropské unie. Právě to je podle ní jeden z důkazů, že Polsko produkuje kvalitní a bezpečné potraviny, protože Unie si splnění cíle svých dotací velmi pečlivě kontroluje. Že je česká, ale i polská bezpečnost potravin na dobré úrovni, potvrdil i žebříček časopisu The Economist (více zde).
Nedostatky mělo minimum kontrolovaných potravin
Bezpečnost potravin potvrzují podle šéfa polské veterinární inspekce také výsledky kontrol. "Za loňský rok provedli kontroloři téměř 200 tisíc kontrol, z toho 99,7 procenta bylo bez jakýchkoliv závad," uvedl na tiskové konferenci Janusz Związek, ředitel Veterinární inspekce Polské republiky.
I tak však Polsko na základě zpráv o škodlivých potravinách přistoupilo letos ke zpřísnění kontrol, aby odhalilo případné nedostatky. Do terénu vyrazilo zhruba deset tisíc státních i soukromých veterinářů, provedli zhruba 25 tisíc kontrol a odhalili 2 100 chyb, za které udělili pokuty ve výši zhruba milionu zlotých (asi šest milionů korun).
"Pochybení nalezená v rámci programu nulové tolerance se však vztahovala v drtivé většině pouze k chybným technickým parametrům. Škodlivost ve výrobě se neprokázala," vysvětluje Związek s tím, že nyní budou namátkové a plánované kontroly pokračovat ve standardním režimu.
Polská strana však bude usilovat o to, aby se jméno polských výrobků zlepšilo i v očích spotřebitelů. "Zavedli jsme povinnou rotaci veterinářů u jednotlivých podniků a požádali jsme státní zastupitelství, aby dalo na vyšetřování bezpečnosti potravin velký důraz," uvedl šéf polských veterinářů.
Nyní se chce Polsko zaměřit na to, aby se tyto informace dostaly k českým spotřebitelům. "V Českých Budějovicích začne zítra výstava Země živitelka. Tam budeme propagovat naše výrobky a informovat o intenzivním systému našich kontrol. Médiím budeme pravidelně poskytovat informace o našich potravinách," uvedla náměstkyně polského ministra zemědělství Szalczyk.
Zvýšit informovanost spotřebitelů po vzoru českého projektu potravinynapranyri.cz, což je server, který informuje o škodlivých, nekvalitních i nejakostních potravinách, se však nechystá. "Ne, něco podobného spouštět nebudeme. Informujeme o všem, co přísnými pravidly reguluje Evropská unie, takže to není potřeba," říká Związek.
Šéf polských veterinářů zároveň informoval o tom, že polští vyšetřovatelé zastavili prošetřování aféry technické soli. "Nepřísluší mi komentovat jednání státního zastupitelství," uvedl k tomu Związek. Na otázku, proč polská strana neposkytla českým inspektorům informace o výrobcích i potravinách, ve kterých se zakázaná technická sůl vyskytovala, odpověděl, že se do Česka žádný takový výrobek nedostal. "Informovali jsme o tom českého ministra zemědělství," dodal.
Boom polských potravin se zastavil, ukázala data
Obavy Polska ze špatné pověsti svých potravin se opírají o některá čísla. Z analýzy Českého statistického úřadu zveřejněné v červenci vyplynulo, že dlouholetý růst dovozu polských potravin do Česka se letos prakticky zastavil, v květnu už klesal meziročně o 8,5 procenta. Do května dovoz rostl jen nepatrně. Nejvíce klesl dovoz masa.
Důvodem mohou být zmíněné aféry, ale nejen ty. Řetězce totiž přestaly prodávat takzvané křehčené maso, které se vyrábělo i v Polsku (čtěte Řetězce přestaly nabízet maso napíchané vodou).
Mluvčí prodejen Albert Judita Urbánková tvrdí, že Češi nepřestávají kupovat polské potraviny. "Sníženou poptávku po polských potravinách jsme v našich prodejnách Albert nezaznamenali," uvedla. Ani Lidl nezaznamenal výraznější výkyv v poptávce po polském zboží.
