„Vybavuji si, jak jsem říkal, že bych snad měl odstoupit, jinak v zimě přijde doba ledová. Teď už si z toho ale srandu opravdu nedělám, protože celé naše volební období se prakticky nese ve stavu krizového řízení,“ sumarizuje hejtman, který aktuálně řeší příchod ukrajinských uprchlíků, pro něž se jižní Morava stala jednou z hlavních destinací v Česku.
Počet lidí utíkajících před válkou do Česka slábne, děje se tak i na jižní Moravě?
Je tam skutečně mírné oslabení. Za posledních pět dnů ubytováváme do stovky lidí a registrujeme jich mezi třemi až čtyřmi stovkami. Pamatuji si, že byl i den, kdy jsme ubytovali přes 600 lidí. Objevují se ovšem i další problémy, protože jsme zjistili, že sem přicházejí lidé z Maďarska. U některých už máme ověřené, že jsou skutečně Maďaři, přitom nám tvrdí, že jsou Ukrajinci. Musíme proto příchozí důsledněji ověřovat. Pokud je to Maďar, je to člen Evropské unie a může se tady volně pohybovat, ale nemá nárok na výhody jako uprchlíci. Musíme však čekat, až je ověří Maďarsko, do té doby nemůžeme dělat nic jiného než ty lidi nechat čekat na brněnském výstavišti.
Takže tam i přespávají?
Přesně tak. Mezitím přicházejí další a další a Maďarsko je neověřuje a neověřuje, takže se nám ucpává výstaviště. To je výzva, kterou máme před sebou a musíme ji řešit.
Proč se to děje? Líbí se jim systém se sociální podporou, který vláda nastavila?
Je to opravdu nejspíš turismus za sociálními dávkami, proto je teď všechny musíme pečlivě ověřovat. Nemůžeme dávat Maďarům sociální dávky, takhle to nefunguje.
Kolika lidí se to dnes týká?
Kolem dvou set.
Je to problém i jinde, nebo jen na jihu Moravy?
Na podobný problém narazili i v jižních Čechách. Tam Maďarsko rychle zareagovalo, ale na naše žádosti zatím ne. Možná se ozvou zítra, možná večer, možná po volbách, nebo taky ne.
Sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do konce května, což opoziční ANO kritizovalo. Bylo to nutné rovnou na dva měsíce?
Na šedesát dnů se šlo proto, že všichni víme, že uprchlická krize nebude za měsíc vyřešená. Prostě nebude. A já si stojím za tím, že nástroje zrychleného řízení potřebujeme.
Obcházení kontrolní role Sněmovny v tom tedy nevidíte?
To vnímám jen jako politickou hru, která se musí při jakémkoliv prodloužení nouzového stavu odehrát. Opozice se dnes chová stejně jako v minulosti.
Jenže to v roli opozice byly dnešní vládní strany...
To ano, ale i v jiném případu nouzového stavu. A kritizovat jeho prodloužení po měsíci s ohledem na to, že ti stejní lidé tady řídili pandemickou krizi a vědí, že ty nástroje potřebují, mi přijde směšné. Kdyby to říkali po půl roce, tak bych to pochopil.
K čemu jako hejtman aktuálně potřebujete nouzový stav a k čemu jste jej už využil?
Jsou to třeba zrychlená zadávací řízení, která jsme už využili, ale zatím opravdu minimálně. Například jsme potřebovali co nejrychleji zřídit vyvolávací systém na odbavování v asistenčním centru na výstavišti. To bylo potřeba vyřešit hned a nebyl čas vypisovat výběrové řízení. Další věc, o které jsme uvažovali, ale zatím jsme to odsunuli, je pořízení kontejnerových ubytoven. Teď jsme se ale shodli, že počkáme, s jakými podmínkami budou vypsány dotační tituly. Kdybychom museli jít cestou běžného výběrového řízení, byl by to proces na měsíce. Navíc je v rámci nouzového stavu výhoda, že jako hejtman jsem schopný místo stavebního povolení vydat opatření, které umožní tuto dočasnou stavbu umístit na vytipovaný pozemek.
Jak vůbec komunikujete s vládou a jednotlivými kraji ve věci uprchlické krize?
Jsem strašně rád, že stát reaguje opravdu rychle. Nevím o žádné evropské zemi, která by byla rychlejší. Jsou samozřejmě někteří hejtmani, kteří určité kroky kritizují, že se o nich rozhodlo, ale nejsou dotažené, ale za mě to tak musí být. Bylo to tak i za tornáda a ani tehdy jsem to nekritizoval. Za mě je totiž důležité těm lidem co nejrychleji říct, že jim pomůžeme. Motivací je i to, když lidé uslyší, že dostanou tři tisíce jako kompenzaci, pokud u sebe ubytují uprchlíky. A teď je před vládou úkol vše vychytat, aby to lidé nezneužívali.
Je komunikace dostatečná? Hejtmani včetně vás byli překvapeni kompenzační částkou 180 korun na den a uprchlíka, až po vašem apelu ji vláda zvedla na 250 korun.
To je to, kdy jsme si sedli a za pár dní byly vydané nové částky. Vím, že se spousta věcí řeší za pochodu, ale ministr vnitra, šéf hasičů nebo policistů naše připomínky slyší a opravdu je zapracovávají.
Nedalo se to však domluvit dopředu? V asistenčním centru na výstavišti jste oznamoval, že hasiči převezou uprchlíky z penzionů do tělocvičen, protože vám to vláda nezaplatí, což se i dělo…
Nedělo. Nikoho jsme do tělocvičen nepřeváželi. Za mě je skutečně velmi důležité, že se tomu podařilo vyhnout, i když to hrozilo. Využili jsme všechny možné penziony, internáty, standardní ubytování. A pořád se daří nacházet nové a nové kapacity, pořád jsou možnosti, kde ty lidi ubytovat. Žádná tělocvična nebyla a ani není zabraná.
Nicméně jsem zaznamenal, že ubytovací kapacity v kraji jsou vyčerpané a uprchlíci se odsud převážejí do jiných regionů.
To je komplikované právě kvůli těm Maďarům. Oni nám celý systém ucpali, protože teď nemáme kde ubytovat uprchlíky na výstavišti na den či dva, než jim seženeme ubytování, pokud je nemají domluvené. Takže teď do asistenčního centra pouštíme jen lidi, kteří mají vyřešené ubytování. Což je však drtivá většina.
Máte o příchozích dostatek informací, aby s nimi bylo možné efektivně pracovat? Z vašich slov ohledně příchodu Maďarů to tak nevypadá.
V drtivé většině je to bez problému. Ale tím, že se do toho začali míchat Maďaři, se celý proces zkomplikoval. Tvrdí nám, že nemají pas, ale není možné to nijak ověřit. A tím, že Maďarsko nespolupracuje, je to problém.
Jak tedy funguje umisťování Ukrajinců a hledání jejich pracovního uplatnění?
Obce s rozšířenou působností by teď měly aktivně spolupracovat s ubytováváním uprchlíků. Nově mají přístup do portálu, kde je asi 1 900 nabídek na ubytování v soukromí a další stále přibývají. V případě pracovního uplatnění víme, že přes úřad práce bylo zaměstnáno už 550 lidí a skoro 3 tisíce jich bylo zaregistrováno. Ale vím, že spousta práce se zprostředkovává i mimo úřad, podle mě tak našlo práci už výrazně více Ukrajinců než těch pět stovek. Samozřejmě ne všichni, ale je to strašně rychlý proces. A čím rychlejší bude, tím menší sociální problémy to přinese.
Máte jako kraj také informaci, jak jsou na tom kapacity školek a škol?
U školek všichni víme, že jsou v podstatě plné, jen nahodile se objeví volné místo, s čímž se nedá systematicky pracovat. Udělali jsme si však přehled u základních škol, kde mě překvapilo, že jsou tisíce míst. Často na venkově, kde obec nechce, aby škola skončila, a doplácí jí na provoz. Jsou však poloprázdné i z důvodu, že jsou většinou v regionu, kde není moc dobrá příležitost k práci ani ubytování, takže je otázka, jestli se tyto školy podaří obsadit právě Ukrajinci. Ti totiž budou chtít jít tam, kde bude zaměstnání.
Kolik vás už uprchlická krize stála a budete požadovat od vlády víc peněz do rozpočtu?
Já mám v hlavě číslo 60 milionů, což je odhad nákladů na ubytování, provoz a další věci na tři měsíce. Z toho nám něco pošle stát, ale ještě se uvidí kolik. Po tornádu taky nebylo hned jasno, kolik nám stát dá. Předpokládám, že minimálně deset milionů dostaneme na provozní náklady a potom asi ještě desítky milionů na to ubytování.
