Hotel Voroněž byl jedním z prvních, který v Brně po vypuknutí konfliktu na Ukrajině nabídl přístřeší přicházejícím uprchlíkům. Na konci dubna však odtud zhruba sedmdesátka ubytovaných Ukrajinců musela pryč.
„Měli jsme dlouhodobě nasmlouvané jiné klienty, navíc už to ani nešlo dál finančně udržet, protože podpora státu nebyla dostatečná,“ vysvětlil provozní ředitel hotelu Jaromír Juris.
Podobná situace nastala i v penzionu U Kostela v Újezdu u Brna. „Chápu, že uprchlíci mají složitou situaci, ale přišlo by mi nefér někomu rušit rezervaci,“ podotkla majitelka Radka Petříčková s tím, že penzion dopředu avizoval, že ubytování může poskytnout jen do konce dubna.
S podobnými reakcemi se nyní Jihomoravský kraj potýká čím dál častěji. „K 30. dubnu z důvodu nadcházející turistické sezony ukončilo ubytovávání uprchlíků 26 zařízení nasmlouvaných krajem. Jde celkem o 605 lůžek,“ vyčíslila mluvčí kraje Alena Knotková. Už teď navíc hejtmanství ví, že ke konci května nebude mít k dispozici dalších devět zařízení se 191 lůžky.
A už tento týden musí přemístit sedm Ukrajinců z apartmánů ve Štítarech na Znojemsku. „Náš penzion už je zajetý, někteří hosté se sem každý rok vrací,“ vysvětlila majitelka Vladislava Zýková. Stejně tak je příští týden nejzazším termínem pro Alenu Vašutovou z Pasohlávek. „Mívám rezervace i rok dopředu,“ uvedla.
Mobilní ubytovny bez dotací nepostaví
Na to, jak to bude na začátku prázdnin, kdy začne hlavní sezona dovolených, zatím hejtmanství nedokáže odpovědět. „Tendence je ale mírně klesající,“ potvrdila úbytek ubytovacích kapacit Knotková.
V současnosti se na kraj s žádostí o střechu nad hlavou obrací asi pětina příchozích, ostatní hledají na vlastní pěst. Celkově poskytuje kraj ubytování asi pro 5 500 Ukrajinců, dalších tisíc lůžek má volných. Ty nicméně nejspíš budou mizet. Před ruskou invazí uteklo na jižní Moravu dohromady asi 35 tisíc lidí, aktuálně jich do asistenčního centra na brněnském výstavišti denně dorazí 200 až 250. A pro desítky z nich je třeba zajistit nouzové bydlení.
Jihomoravské hejtmanství spoléhalo na to, že ministerstvo pro místní rozvoj vypíše dotace na vybudování kontejnerových ubytoven pro uprchlíky a kraj by tak nebyl závislý na vůli majitelů penzionů. Už na konci března krajští radní řešili možné dodavatele, o ničem však definitivně nerozhodli, protože vzhledem k vysokým finančním nákladům raději vyčkávali na konkrétní pravidla dotační výzvy.
O to překvapenější byli, když mobilní domy z výzvy zcela vypadly. „Kontejnery jsou jako záložní varianta v případě nárůstu uprchlíků a nedostatečných kapacit. Prioritou je opravit byty v budovách pro potřeby obcí,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Vilém Frček. Jihomoravský kraj už přitom jednal o konkrétních lokalitách, kde by taková ubytovací zařízení mohla vyrůst. Dnes ovšem tento plán leží u ledu.
Peníze na opravy bytů Brno nevyužije
Zmíněnou dotaci na opravy by mohlo využít Brno, které disponuje velkým množstvím volných, ale neobyvatelných bytů, zejména v městských částech Brno-střed a Brno-sever, na jejichž rekonstrukci nemá peníze. Ani jedna čtvrť však o ně žádat nebude.
„Program pro nás není využitelný. Je totiž určen na opravu bytů v dezolátním stavu a takové my aktuálně nemáme,“ sdělila mluvčí Brna-střed Kateřina Dobešová.
Podle náměstka brněnské primátorky pro bydlení Jiřího Olivy (ČSSD) jsou však peníze naopak namířené spíš na drobnější opravy, a magistrát tak nemůže žádat o dotaci na rekonstrukce vybydlených domů, které by vyšly na desítky milionů korun.
„Dotace jsou na byty, které bychom pak museli poskytnout bezplatně. Sice bychom je opravili, ale neměli bychom z nich žádný příjem na nájmu,“ vysvětlil místostarosta Brna-sever David Aleš (dříve ANO), proč ani jeho radnice výzvu nevyužije.
Podle mluvčího ministerstva přitom program umožňuje městským částem požadovat úhradu nákladů spojených s bydlením, pokud již mají uprchlíci vyřízenou dočasnou ochranu.
Vaňková: Romské uprchlíky chceme dostat pryčMinulý týden řadu Brňanů pobouřila skupina asi sedmi desítek romských uprchlíků z Ukrajiny, která se utábořila u hlavního vlakového nádraží. Někteří se tam nebo k úřadu práce v Křenové ulici vraceli i poté, co jim město zajistilo provizorní ubytování v židenických kasárnách. Situace už by se však měla zklidnit. Podle krajské mluvčí Aleny Knotkové se totiž často ukazuje, že o bydlení tito kočovníci ani nemají zájem. „Jde jim pouze o vyplacení dávky pět tisíc korun. Další ubytování potom odmítají a řeší si ho po své vlastní ose, nebo cestují dál – ať už zpátky domů, nebo po Evropě. To my nevíme,“ uvedla. Krajské asistenční centrum pro uprchlíky řeší příchod Romů už od konce března, kdy hejtmanství pojalo podezření, že tito lidé mají také maďarské občanství, takže nemají nárok na pomoc jako Ukrajinci. „Podle údajů krajského ředitelství policie bylo z tohoto důvodu ‚vráceno‘ přibližně 250 až 300 uprchlíků,“ sdělila Knotková. Podobně teď Brno zjišťuje, kdo a proč na začátku týdne do města přišel. V Židenicích už Romové nejsou. „Naším cílem je, aby poté, co sami vyhodnotí zdejší situaci, pokračovali ve své cestě dál. Budeme se to snažit vyřešit tak, aby tito lidé odcházeli z Brna,“ prohlásila primátorka Markéta Vaňková (ODS). |
