Nová výstava, která se návštěvníky snaží přenést do doby, kdy panství obývali Lichtenštejnové, či předvést historii zdejší krajiny, by se měla stát dalším prvkem Lednicko-valtického areálu, který je po Praze turisty nejnavštěvovanějším místem v Česku.
MF DNES tak nechala muzeum posoudit experty. Ti zásadní pochybení nenašli.
Rozcházejí se tak s některými místními. Velmi tvrdý je například vinař a hoteliér Jan Cibulka. „Expozice je výsměchem místní kultury. Tři papriky ve vitríně nebo plastoví koně sem turisty rozhodně nenalákají,“ zkritizuje výstavu Cibulka.
Podobné námitky má proti současné podobě i Lenka Ježková, která před opravami měla v konírně rozsáhlá akvária s cizokrajnými rybami. „Je to naprosto kýčovité. Myslím, že do stavby takového významu a po tak nákladné rekonstrukci něco takového nepatří,“ stěžuje si Ježková.
Atrapy koně i zeleniny
Kritiku sklízí například maketa lednického hřebce. Šlo o plemeno ušlechtilých koní vyšlechtěné na panství Lichtenštejnů pro stáje evropských panovníků. S příchodem komunismu v Československu lednický hřebec vyhynul. Teď je plastové zvíře součástí expozice. Podobně jsou k vidění třeba i atrapy zeleniny.
Omítkový problémKvůli „uspěchaným“ pracím začala loni z nových zdí jízdárny opadávat omítka |
Starosta Lednice Libor Kabát ale záměr hájí. „Jestli má někdo pocit, že by tam měl být živý kůň, ač nevím, jak bychom to udělali, tak nic nahlas neřekl. Už na začátku února jsme expozici otevřeli pro místní obyvatele a reakce byly pochvalné. Vytrhávat části výstavy z kontextu nemá cenu,“ reagoval Kabát, který je zároveň šéfem sdružení, které multifunkční centrum vybudovalo za stamiliony.
A kritiku odráží i šéf lednických jízdáren Miroslav Soja. „Argumenty, že výstava neobsahuje originály děl a podobné prvky vysoké hodnoty, jsou neadekvátní objektu, kde je expozice umístěna. Instalace expozic musela respektovat stav památky UNESCO a různá omezení týkající se zejména vlhkosti prostředí nutila autory ke spoustě kompromisů,“ zdůvodňuje Soja.
Některé nedostatky ale našli i přizvaní muzejní odborníci.
„Jako problém vidím to, že chybí poutače, které by na Multifunkční centrum Lednice upozornily. Byť je zatím provoz jen o víkendu a naplno bude zahájen až v sezoně, měl by zde být alespoň nějaký ukazatel, který ukáže návštěvníkovi, kde je vstup do expozic,“ začal Pavel Holman z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.
Informace, co přesně expozice obnáší, přitom není uvedená ani na webu. Zde se jen návštěvník dozví, že otevřeno je v sobotu a neděli od 10 do 16 hodin a vstupné je 60 korun.
Pozor na „muzejní nohy“
Holman zároveň upozornil na přílišnou záplavu textů. „Jednotlivé texty samy o sobě nejsou zpravidla příliš dlouhé, návštěvníka tak neodrazují od čtení již při prvním spatření, ale je jich tolik, že si postupně začne návštěvník vybírat co číst, co ne. Odrazovat může návštěvníka i to, že vše musí číst vstoje. V oboru se hovoří o ‚muzejních nohách‘. Neustálé popocházení a postávání unaví víc než náročná túra,“ dodal Holman.
Zároveň ale chválí například architektonické uspořádání expozice, které využívá jízdárny. Co jedna někdejší koňská kóje, to jedno téma.
Návštěvníci tak uvidí například výstavu nazvanou Krajinou parků, která představuje Lednicko-valtický areál jako lužní oblast upravenou za Lichtenštejnů do podoby rozlehlého anglického parku.
Je v něm i 60 metrů vysoká vyhlídková věž Minaret, postavená na přelomu 18. a 19. století. V expozici je její maketa i s lešením ukazující, jak dělníci kdysi při stavbě věže vozili na její vrchol stokilogramové kvádry.
„Celkově lze říci, že expozice patří ve své kategorii k tomu lepšímu, co je na našem území podobnými institucemi nabízeno,“ zhodnotil Holman.
Námitky k výstavě nesdělila ani ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková, která na místě také byla.
Provozovatelé však připouštějí, že návštěvnost expozice zatím není valná. Kabát hodlá sázet na školní výpravy. „V lednickém zámku kdysi bylo zemědělské muzeum, které bylo cílem školních výprav. Mnozí lidé poprvé Lednici poznali jako školáci,“ dodal Kabát. Ten zároveň slibuje, že využití najde i zbytek areálu za půl miliardy korun. Jako příklad zmiňuje už odehraný koncert Spirituál kvintetu nebo dva místní plesy.
