Zdravý rozum by soudil, že dlouhodobé přejídání se průmyslově vysoce zpracovanou potravou tělo poškodí. A Japonci Takeru Kobajašimu se to opravdu přihodilo.
Nahlédneme-li do soupisu jeho výkonů, nedávají prostor pochybám o tom, jak se na jeho kondici musely podepsat. Chlubil se tím, že pozřel pět a půl kilogramu dušeného jehněčího – za čtyřiadvacet minut. V japonské reality show TV Champion najednou snědl 60 talířů suši, 2,7 kilogramu brambor, 16 mís polévky ramen, vypočítává list South China Morning Post.
Padesát párků v rohlíku zvládl za dvanáct minut. Jedl však všechno možné, bylo-li toho hodně a měřil-li se čas. Hamburgery, tacos, pizzu, křidýlka. Humry, kravský mozek, toho spořádal osm kilogramů za patnáct minut, rýžové kuličky, přes devět kilo za třicet minut. Obžerství pro něj nebylo žádným epizodickým výletem ani občasnou kratochvílí. Praktikoval ho po dvacet let. Živil se jím, bylo jeho profesí.
První takové extrémní soutěže se zúčastnil v roce 2000 ve dvaadvaceti letech, za hodinu spořádal šestnáct mís ramenu a v bizarní disciplíně pokračoval. O rok později už závodil v New Yorku na Nathan´s Coney Island Hot Dog Eating Contest. Před jeho účastí byl tamní rekord 25 hot dogů a kousek za dvanáct minut. On jich za stejný čas snědl padesát. Pořadatele tím zaskočil tak dokonale, že během jeho výkonu neměly dost značek na odpočítávání a museli spořádané hot dogy zapisovat rukou.
Závod v americké metropoli nakonec vyhrával rok co rok po dalších pět let. Nakonec se dopracoval 53 a tři čtvrtě hot dogu.
To jeho výkony daly destruktivním soutěžím jedlíků renomé. To hubený Japonec se stal ztělesněním a ikonou přejídání se. „Jsem si jistý, že jsem od začátku kariéry snědl 10 tisíc hot dogů,“ cituje ho list USA Today.
Nyní končí. Bojí se, co po uzavření jeho bizarní profesní kariéry bude. Ještě víc se však bojí, co bude s jeho střevy. A s jeho mozkem.
