„Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ shrnula Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
V porovnání s rokem 2023 zlevnila hlavně mouka (o 27,8 procenta), vepřové (o 5,7 procenta), či jogurty. Dále klesají i ceny ovoce a zeleniny.
Naopak směrem vzhůru tlačí inflaci růst nájemného, ale i vodného a stočného. Proti loňsku podražily v březnu pohonné hmoty (o 4,8 procenta) a v oddíle doprava figuruje i zdražení dálniční známky o více než polovinu. A zvýšení poplatků za používání dálnic bylo podle statistického úřadu i nejvýraznějším faktorem meziměsíčního růstu cen o desetinu procenta.
Vidět je stále přetrvávající citelné zdražování ve službách. „Čtvrtinu inflace generují ubytovací a stravovací služby, které mimochodem za poslední tři roky zdražily už o padesát procent. Je to vlastně český inflační rekordman, kterému s malým odstupem sekundují náklady na bydlení a ceny oblečení a obuvi,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ten také upozorňuje, že služby mohou spoléhat na vyšší poptávku danou třeba boomem cestovního ruchu. Proto si mohou dovolit ceny v některých segmentech dál zvyšovat. „Problémem proto může být inflaci ve službách ještě letos vůbec zkrotit. A netýká se to pouze České republiky, protože zvýšenou inflaci ve službách je vidět v podstatě napříč celou EU,“ dodává Dufek.
Proti těmto proinflačním tlakům zatím v celkovém vyjádření působí především deflace u potravin. Ta však nebude trvat věčně. „Deflace v cenách potravin by měla v příštích měsících postupně odeznívat. To by mohlo vést k tomu, že celková inflace začne opět zvolna vzlínat, měla by se ovšem udržet v tolerančním pásmu inflačního cíle, tedy do tří procent,“ míní hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Rizika ve směru růstu inflace zůstávají poměrně silná i podle ekonoma Unicredit Patrika Rožumberského. „Jde zejména o dopady oslabení koruny proti euru a dolaru či růst cen ropy, setrvačnost cen služeb či rizika spojená s oživující spotřebou domácností,“ vypočítává s tím, že v závěru roku může inflace i slabě překročit tříprocentní mez.
I se započtením všech těchto rizik mezi ekonomy ale převládá přesvědčení, že Česká národní banka bude dál pokračovat s uvolňováním měnové politiky a snižováním úrokových sazeb, a to o půl procentního bodu na květnovém i červnovém jednání.
