Stále rychlým tempem rostou například služby. V březnu byly ceny stravovacích služeb vyšší o 8,2 procenta, ubytovacích služeb o rovných devět. „Čtvrtinu inflace generují ubytovací a stravovací služby, které mimochodem za poslední tři roky zdražily už o padesát procent. Je to vlastně český inflační rekordman, kterému s malým odstupem sekundují náklady na bydlení a ceny oblečení a obuvi,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Klesající inflaci navzdory ceny služeb rostou, jsou až o desetinu dražší než loni |
Dokonce dvouciferným tempem zdražuje elektřina. Češi za ni v březnu platili v průměru o 13 procent víc než loni.
Zvýšení cen elektřiny má na svědomí její regulovaná složka, kterou nastavuje Energetický regulační úřad. Ta od ledna zdražila o 65,7 procenta, a to hlavně kvůli opětovnému zavedení poplatku za obnovitelné zdroje. Jedna megawatthodina pro domácnosti v průměru podle ERÚ zdražila o necelých 1 100 korun.
V tom, kolik lidé platí za silovou složku elektřiny, hrají velký rozdíl fixace ceny. Pokud si domácnost smlouvou zajistila stálou cenu na delší období, po konci fixace se může faktura za elektřinu citelně zvýšit. Fixace tak vývoj na trhu výrazně znepřehledňují.
„Fixování ceny je obecně velkým problémem. I nyní dojíždějí některým odběratelům fixace z předkrizové doby. Tito odběratelé si za silovku výrazně připlatí, ale dlouhou dobu platili výrazně méně, než by odpovídalo době,“ řekl MF DNES Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Dodavatelé podle něj ale nyní silovou elektřinu ve svých nových nabídkách oproti loňsku spíše zlevňují. „Srovnání cenové úrovně dodávek elektřiny na maloodběru v březnu 2023 a březnu 2024 ukazuje obecně pokles plateb za silovou elektřinu, a to podle našich odhadů v průměru o sedm procent,“ dodává Macenauer.
Například ČEZ letos zlevňoval už třikrát, naposledy 1. dubna roční fixovaný produkt. Nižší ceny hlásí také innogy nebo Pražská energetika. Experti ale upozorňují, že v ceně silové elektřiny se v budoucnu mohou negativně odrazit případné geopolitické nepokoje nebo nepřízeň počasí.
Nad inflací proto ještě vyhráno není, což ve svém projevu po zatím posledním snížení úrokových sazeb zdůraznil také Aleš Michl, guvernér České národní banky, která má cenovou stabilitu v popisu práce. „V zemi byla obnovena cenová stabilita, ale vidíme proinflační rizika. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a sazby snižovat opatrně,“ uvedl. V případě potřeby jsou podle něj bankéři připraveni proces snižování úroků, jimiž inflaci krotí, kdykoli zastavit.
Růst spotřebitelských cen by znovu mohl zrychlit zejména kvůli následujícím jevům, jak shrnuje redakce MF DNES.
1 Zdražování ve službách
Ceny stravovacích služeb v březnu meziročně stouply o 8,2 procenta, ubytovacích o devět procent. Zdražování přitom s největší pravděpodobností bude pokračovat i v dalších měsících. Změny v DPH, kvůli nimž se z nižší sazby do 21procentní přesunulo například čepované pivo a limonády, totiž do cen promítly zatím jen některé podniky.
Podle Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR tak na začátku roku učinila pouze pětina provozovatelů. „Naplno se to projeví až s hezkým počasím, kdy začne sezona zahrádek,“ očekává Kastner.
Služby podle něj navíc mohou spoléhat na vyšší poptávku podpořenou růstem segmentu cestovního ruchu. I proto si mohou dovolit ceny v některých oblastech dál zvyšovat.
2 Příliš vysoká cena ropy
Cena ropy se na trhu za poslední tři měsíce zvýšila o téměř 20 procent a poprvé od října pokořila hranici 90 dolarů za barel. „Hlavním důvodem je rozhodnutí aliance OPEC+ znovu prodloužit těžební škrty v rozsahu 2,2 milionu barelů denně do konce druhého čtvrtletí.
Nad rámec kolektivních škrtů přitom Saúdská Arábie dobrovolně omezuje produkci o dodatečný milion barelů denně, Rusko přibližně o půl milionu barelů denně,“ vysvětluje analytik ČSOB Dominik Rusinko. K růstu přispěly rovněž nedávné ukrajinské útoky na ruské rafinerie společně s narušením tankerové dopravy v Rudém moři.
Drahá ropa je jedním z proinflačních rizik hlavně kvůli tomu, že její cena ovlivňuje nejen pohonné hmoty, ale i další položky spotřebitelského koše.
3 Tlak na růst mezd
Inflaci podle ČNB ohrožuje také pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání. Jinými slovy, lidé si na zdražování zvykli a stále nejsou pevně přesvědčeni, že už definitivně skončilo.
Toto přesvědčení by mohlo zaměstnance přimět požadovat vyšší mzdy. A pokud by na požadavky zaměstnavatelé reagovali kladně – třeba kvůli tomu, že nezaměstnanost je stále velmi nízká – lidé by mohli začít více utrácet. To by sice pomohlo ekonomice růst, ale podnítilo by to zároveň inflaci.
Nicméně zatím k tomu nedochází. Letos mzdy stouply v průměru lehce přes šest procent.
4 Oslabená koruna
Slábnoucí koruna je dalším riskantním elementem, protože zdražuje dovážené zboží. Aktuálně euro odpovídá zhruba 25,4 koruny.
Ještě před rokem přitom česká měna fungovala opačně. Tehdy kurz 23 korun za euro pomáhal tlačit inflaci k dvouprocentnímu cíli.
Koruna slábne především kvůli tomu, že zatímco ČNB sazby snižuje, americká i evropská centrální banka s tím otálejí. Zmenšuje se tak rozdíl mezi úroky ČNB na jedné straně a amerického Fedu a Evropské centrální banky na druhé. Koruna je proto z pohledu investorů čím dál tím méně atraktivní. Podle zakladatele a šéfa platební společnosti EasyChange Matěje Nováka koruna letos oslabí k 25,50 za euro, kde se ustálí.
5 Větší množství peněz v oběhu
Hrozbou v delším horizontu může být rovněž větší množství peněz v ekonomice kvůli dostupnějším úvěrům, uvedl guvernér Michl.
Snížení úroků zlevňuje úvěry. Banky navíc reagují nižším úročením vkladů na spořicích a termínovaných účtech, takže spořit pro lidi není výhodné. Kombinace obojího by tak měla přimět domácnosti více utrácet.
Na trhu nicméně stále přetrvává shoda, že průměrná inflace se letos udrží pod třemi procenty. S tím ve své jarní prognóze počítá i ministerstvo financí. Cílové pásmo ČNB je jedno až tři procenta.
