Podle analytiků Raiffeisenbank se dvouprocentního cíle České národní banky letos dosáhnout nepodaří. „V průměru prognózujeme inflaci pro letošní rok ve výši 3,4 procenta, ale určujícím faktorem bude síla lednového přecenění, která je velikou neznámou,“ uvedli.
Otazníky nad lednem připomíná také David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. „Téměř jisté ovšem je, že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a reálná životní úroveň se opět začne zvyšovat. Nicméně ztráty, které inflace v posledních dvou letech způsobila, jsou značné,“ dodává.
Kam přesně se lednová inflace podívá, tak jisté není, ale panuje shoda na tom, že by to mělo být v okolí tří procent, což si myslí například i Česká národní banka. Inflaci za leden sníží fakt, že ze srovnání vypadne úsporný tarif. Ten totiž statisticky snížil cenu energií, protože vláda část z ní spotřebitelům zadotovala. Ve skutečnosti ale byly energie stále drahé. Zároveň už se do meziroční inflace nebude započítávat skokový růst meziměsíční inflace z ledna 2023, kdy ceny v porovnání s prosincem 2022 stouply o šest procent.
„Nahoru naopak půjdou ceny energií, především elektřiny, a dále pak ceny potravin, což je pro leden typické. Nejistota zůstává zvýšená, protože se nedá vyloučit ani přecenění cen v dalších sektorech ekonomiky. Na druhou stranu ale výraznější oživení poptávky nečekáme a protiinflačně by měl působit i konsolidační balíček a vývoj globální ekonomiky. Proto významnější ustřelení inflace směrem nahoru nečekáme, ačkoliv se vzhledem k nejistotě vyloučit nedá,“ předpovídají analytici České spořitelny. „Aktuálně čekáme lednovou inflaci na 3,5 procenta,“ dodávají.
Za dva roky skoro o třicet procent výš
„Kumulativně za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta,“ zdůraznil Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, a dodává, že leden pravděpodobně nepřinese tak výrazné zdražení potravin, které bylo avizováno v závěru roku 2023. „A tím pádem nelze vyloučit, že potraviny budou přeci jen mírně zdražovat v dalších měsících letošního roku,“ upozorňuje.
Prosincovou inflaci ještě naposledy ovlivnil úsporný tarif, který koncem roku 2022 naoko snížil cenu energií. Meziročně tak spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 6,9 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Bez započtení vlivu úsporného tarifu by podle statistiků meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,2 procenta.
Meziroční zdražování táhly v prosinci ceny v rámci bydlení, kde například nájmy stouply o 7,3 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 5,5 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o 142,4 procenta a teplo a teplá voda o 24,2 procenta.
Naopak mírnější bylo z meziročního pohledu zdražování potravin a nealkoholických nápojů, kde většina sledovaných potravin zmírnila svůj meziroční cenový růst, nebo dokonce prohloubila cenový pokles.
Klesly především ceny polotučného trvanlivého mléka o 28,3 procenta, sýrů a tvarohů o 5,4 procenta a vajec o více než o 30 procent. Zlevnily, i když méně než v listopadu, také ceny pohonných hmot a olejů. Ty byly v prosinci nižší o 2,9 procenta.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v prosinci klesly o 0,4 procenta. Z potravin a nealkoholických nápojů byly ceny nižší u většiny položek, které statistický úřad sleduje. „Data jsou překvapivá, čekali jsme stabilitu cenové hladiny, trh to viděl stejně,“ uvedli ve svém komentáři analytici České spořitelny.
Zlevnilo především ovoce, a to o 5,6 procenta. Ve srovnání s listopadem byly o necelá tři procenta nižší také ceny uzenin. O více než dvě procenta zlevnil margarín a další rostlinné tuky, o 1,2 procenta zlevnilo drůbeží maso. Zlevnil také alkohol. Cena vína klesla o více než pět procent, piva o tři a lihovin o 2,6 procenta.
Prostor pro snižování sazeb
Očekávaný prudký pokles inflace otevírá centrální bance prostor pro další a razantnější snižování úrokových sazeb v letošním roce. „Nejvýraznější pokles sazeb lze očekávat v období březen až srpen,“ předpokládá analytik Novák.
Úrokové sazby bankovní rada snížila o čtvrt procentního bodu na svém prosincovém zasedání. Na úroky tak sáhla poprvé od června 2022. Základní úrok, který ovlivňuje i výši úroku u hypotéky, tak klesl na 6,75 procenta.
Guvernér Aleš Michl ale po rozhodnutí zdůraznil, že rada je kdykoli připravená úroky přestat snižovat. „Jsme si jisti, že příští rok už bude nízká inflace, ale vidíme riziko, že může být u třech procent. Míříme dál než na leden, míříme na rok dopředu. Tam inflaci vidíme velmi nízkou, ale na horní hranici pásma,“ vysvětlil.
