„Ačkoli můžeme čekat, že na klesající inflaci budou světové banky reagovat snižováním úrokových sazeb, nečekáme návrat do éry superlevných peněz,“ řekl Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB. Dodal, že sazby by se mohly ustálit na úrovni v blízkosti třech procent.
V Česku se pro příští rok čeká průměrná inflace 2,9 procenta. „Inflace nás bude trápit méně, více však hospodářský růst, který bude zaostávat za potenciálem vyspělých ekonomik,“ doplňuje Rusinko. Česko by podle něj v tomto ohledu mohlo mít nejlepší pozici ze státu visegrádské čtyřky. Bude se ale potýkat s vyšší jádrovou inflací, kterou tvoří primárně služby a jejíž krocení už podle ekonomů bude složitější. Důvodem jsou vyšší inflační očekávání.
„Inflace bude dál klesat, ale ne ve všech zemích se dostane k inflačnímu cíli,“ dodává Rusinko. „Pro začátek roku vidíme inflaci v Česku u 3,5 procent,“ doplňuje Jan Bureš, ekonom Patria Finance.
Co se týče ekonomického růstu, analytik Rusinko nečeká globálně hlubokou recesi, ale jen mělkou či stagnaci. Pro tuzemskou ekonomiku je pak zásadní ta německá, které se nedaří. „Německo přešlapuje na místě. Na konci roku by mohlo spadnout do technické recese. Zemi trápí hned několik problémů, například vysoké úroky ze strany ECB, jež tlumí investice ve zpracovatelském průmyslu. Spadá tam i slabší než očekávaný růst v Číně. Další věc jsou rozpočtové problémy a chaos kolem jeho sestavení. Německo by tak mohlo mít nežádoucím způsobem utaženou rozpočtovou politiku,“ vysvětluje situaci v sousední zemi Rusinko.
Geopolitika rozhodne
„Německo také trpí strukturálními problémy, primárně v průmyslu. Dařit se mu v tomto ohledu přestalo už někdy v roce 2018. Útlum zesílil při energetické krizi, ve vybraných odvětvích došlo k propadu výroby až o 20 procent. Drahé energie jsme dokázali do určité míry zkrotit, stále ale platíme asi sedminásobek toho, kolik stojí plyn v USA a trojnásobek toho, co jsme byli zvyklí platit dřív,“ připomíná dále Rusinko. „V Německu v současnosti nevnímám impulsy, které by ekonomiku mohly v nejbližší době povzbudit,“ dodává.
Německá ekonomika nefunguje a stahuje níž i Česko. Potřebuje nový model růstu |
Dále uvedl, že makroekonomický výhled bude dál zásadně formovat geopolitika. „Příští rok bude volebním super rokem, k volbám půjde skoro polovina světové populace. Ty nejdůležitější budou americké, zvlášť pokud se utká Trump a Biden. Kdyby zvítězil Trump, hodně věcí by se mohlo změnit,“ uvádí dále ekonom. Připomíná i konflikty, nejen ten v Palestině a na Ukrajině, ale i potenciální střet mezi Čínou a Tchaj-wanem.
„Zásadní je nová éra průmyslových politik. Na obou stranách Atlantiku se rozjely masivní investiční aktivity. Je to jistý transformační element, který má spojitost s tím, co se děje globálně. Zintenzivnil se boj mezi Čínou a USA a vidíme, že de facto končí třetí globalizační éra. Toto soupeření ukazuje, že bude docházet spíše k deglobalizaci. U strategických komodit budou ekonomiky klást daleko větší důraz na výběr spolehlivých partnerů,“ míní Rusinko s tím, že venkovní impulsy mohou rozkolísávat inflaci, úrokové sazby či růst.
Oživení v Česku nebude žádná sláva
„Nebudeme se vracet do časů roku 2019, ale část inflace bude dál zvýšená a sazby nebudou klesat tak nízko, kde byly před rokem 2019. Hospodářský růst bude sice lepší než letos, ale nebude to žádná sláva. Nijak zásadní oživení nepřijde,“ shrnuje situaci v tuzemsku Jan Bureš, ekonom Patria Finance. Dodává, že recese v Česku proběhla ke konci roku 2022.
„Její charakter tkvěl primárně v tom, že Čechům výrazně spadla reálná mzda, lidé šetřili. Část společnosti zároveň zvýšila své úspory na úroveň podobnou té za covidu,“ pokračuje analytik. V roce 2024 by se podle něj měla poptávka oživit, protože mzdy budou růst i reálně. Zároveň mají Češi vysoké úspory. „Není důvod, aby domácnosti tak drasticky spořily, když bude míra nejistoty nižší a také úroky klesnou,“ dodává. Za celý příští rok čeká růst tuzemské ekonomiky o 1,4 procenta.
Díky klesající inflaci už tedy podle očekávání ČSOB může centrální banka začít snižovat sazby. „Patrně už teď v prosinci o 0,25 procentního bodu. Pak může snižovat svižně, ale i tak sazby zůstanou výrazně výš, než jsme byli zvyklí. Čekáme, že se ustálí u hodnoty 3,5 procenta. Na konci 2024 by mohly být na čtyř, pak se ustálí na 3,5 procenta,“ míní Bureš.
Extremismus, klima i komunikace
Makroekonomické dění bude pod tlakem mnoha faktorů, jak uvedl Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. „Globální oteplování, sucho, migrace, změny struktury ekonomik... Změn je spousta, nejvíc straší neobyvatelná planeta. Další věc je fungování společenského života, rizikem je růst extremismu, vyšší agresivita. Starosti nám může tedy dělat, zda nás nečeká růst totalitních režimů, úpadek demokracie,“ vyjmenovává aktuální globální rizika Kupka.
Dále zmiňuje i mezilidskou komunikaci. „Kvůli umělé inteligenci, sociálním sítím a tak dále se nám zesiluje problém izolovanosti, osamělosti a svým způsobem odosobnění. Sílí i obavy, že umělá inteligence nás převálcuje a my budeme pod nadvládou,“ dodává Kupka a pokračuje, že další aspekt jsou i změny v oblasti lidského zdraví.
Procento nejbohatších ničí planetu víc než 66 procent nejchudších, říká zpráva |
„Především na Západě lidé stárnou, máme skvělou, ale velmi drahou medicínu. Vzniká tak dilema, koho ošetřit. Narůstá i množství autoimunitních onemocnění, rezistence vůči antibiotikům. Hrozí nám tak už zapomenuté riziko, dále hrozí epidemie. Kromě toho čelíme etickým otázkám v souvislosti se zdravím, jako je eutanazie. Hrozí nám tedy, že budeme žít v přestárlé společnosti,“ shrnuje Kupka. Dodává, že velkým rizikem jsou i geopolitické nepokoje.
„Optimistická zpráva je, že věci nemusí být tak špatné, jak se zdá. Už v minulosti jsme prožili řadu krizí, jako byla morová epidemie, kolísání teploty a tak dále. Některá současná rizika se dají zvládnout, některá ne. Je ale třeba naučit veřejnost filtrovat informace. Dále je nutné problémy předvídat, reagovat a minimalizovat škody. Abychom to všechno zvládli, je třeba mít dobré hodnoty,“ shrnuje Kupka.
