1 Co přesně se stalo?
Vláda loni na podzim zavedla úsporný tarif. Kolem toho, jak a zda vůbec ho má ČSÚ zohlednit v inflaci, se vedly metodologické spory, úřad se nakonec loni rozhodl tarif započítat jako faktické zlevnění energií. „To znamená, že i kdyby energie mezi letošním zářím a říjnem vůbec nezdražily, tak statistici nám řeknou, že meziroční inflace u energií narostla. To ale jen proto, že je loni vláda zlevnila,“ říká analytik investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Bezprecedentní krok vlády i výpočetní rozhodnutí statistického úřadu vedly k několika statisticky zajímavým jevům. Loni v říjnu dosáhla meziměsíční inflace rekordně nízké hodnoty: -1,7. „Cena spotřebního koše tehdy oproti předchozímu měsíci klesla nejvíc v české historii, aby potom v lednu zase rekordně vyskočila vzhůru poté, co úsporný tarif skončil,“ připomínají na blogu ČNB poradci bankovní rady Tomáš Adam a Jiří Schwarz.
Kdyby se v minulém roce statistický úřad rozhodl jinak a úsporný tarif do inflace nezapočítal, dosáhla by meziroční inflace v říjnu 2022 hodnoty okolo dvaceti procent. Zato teď bychom se těšili z dalšího svižného poklesu inflace, na 5,8 procenta.
2 Nezačalo se tedy zase zdražovat?
Ne. Mezi letošním zářím a říjnem se cenová hladina změnila jen minimálně, o desetinu procenta. Skok meziroční inflace je daný pouze loňským započítáním úsporného tarifu. „Meziroční inflace měří to, jak je tento měsíc drahý oproti stejnému měsíci loňského roku,“ vysvětluje Hradil.
Říjnová meziroční inflace ve výši 8,5 procenta tedy říká, že letošní říjen je o 8,5 procenta dražší než ten loňský. To ale vůbec neznamená, že ještě v říjnu pokračoval růst cen: jen to ukazuje, že loňský podzim byl skutečně levnější a někde mezi ním a dneškem došlo k cenovému skoku. „Konkrétně to byl hlavně leden 2023,“ připomíná Hradil. „Velký cenový skok byl z prosince na leden, docela velký skok ještě z ledna na únor. Od té doby už vůbec. Od března už ceny rostly úplně normálně jako v roce, kdy se žádná inflace neřeší. Od března za půl roku cenová hladina narostla pouze o 0,3 procenta,“ shrnuje.
I kdyby tedy od onoho ledna už ceny vůbec nenarostly, zůstává meziroční inflace dál vysoká.
3 A co zbývající měsíce letošního roku?
Kvůli snížené srovnávací základně, která ovlivnila poslední tři měsíce loňského roku, zůstane už i v listopadu a prosinci inflace zvýšená. Analytici souhlasí s predikcí centrální banky, která v tuto chvíli počítá s meziroční inflací v závěru roku okolo sedmi procent. Přesně 7,1 procenta v listopadu a rovných sedm procent v prosinci.
„Čekáme, že po zbytek roku ceny už meziměsíčně neporostou,“ říká ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.
4 Co se stane příští rok v lednu?
Při výpočtu meziroční inflace za leden 2024 už z výpočtu vypadne zmiňovaný šestiprocentní skok mezi prosincem 2022 a lednem 2023. To samo o sobě srazí inflaci opravdu výrazně. O konečném čísle rozhodne nakonec míra zdražení, ke kterému firmy a obchodníci s příchodem nového roku přistoupí.
A tady se odhady ekonomů liší. Ještě nedávno se počítalo s tím, že meziroční inflace za leden už bude začínat dvojkou. S tím, jak přibývá avizovaných zdražování, však do některých prognóz začaly přiskakovat desetinky a například centrální banka nyní pro leden očekává meziměsíční inflaci ve výši dvou procent a meziroční pak rovná tři procenta.
„U energií čekáme celkově mírné zdražení elektřiny pro domácnosti, z rozhodnutí ERÚ o zvýšení ceny regulované složky elektřiny ale překvapeni nejsme, naše podzimní prognóza s tím už víceméně počítala. Od ledna tedy celkově pro domácnosti elektřina zdraží v řádu vyšších jednotek procent. I přes to čekáme nižší inflaci už od ledna,“ konstatuje Petr Král z ČNB.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní od ledna účty za elektřinu |
Proinflačně podle něj bude v lednu působit i efekt vládního konsolidačního balíčku, který k inflaci přidá zhruba 0,4 procentního bodu. Centrální banka totiž předpokládá, že balíčkové snížení sazby DPH nepovede ke zlevnění zboží a služeb v plném rozsahu. Naopak přesun vybraných položek do vyšší sazby se do cen promítne v plné podobě.
Vít Hradil z Cyrrusu považuje odhad ČNB za realistický. „Podle mě v tom opravdu špatném scénáři by to byla čtyři procenta. Můj nejlepší odhad je někde mezi, takže 3,5 procenta,“ zamýšlí se.
Podobně hodnotí prognózu ČNB i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. On sám je jen lehce optimističtější a čeká v lednu meziroční inflaci mírně pod třemi procenty. „Důvodů je několik. Je tam vidět velký pokles nákladových šoků, zejména pokles cen komodit, ty nadále meziročně klesají. Je zde jasný dezinflační tlak, tedy tlak na to, aby ceny klesaly. Zároveň, když se podíváme na poptávkové tlaky, tak české domácnosti snížily svou spotřebu nejvíc ze všech zemí EU,“ vypočítává.
Kdo byl ve svých odhadech jak přesný, se ukáže příští rok devátého února, kdy statistický úřad lednovou inflaci zveřejní.
5 Co to znamená pro úrokové sazby a ČNB?
Pokles úrokových sazeb a s ním spojené zlevnění úvěrů je už v každém případě za dveřmi, hodně pravděpodobně už na prosincovém jednání bankovní rady. K přiškrcené poptávce domácností se přidává i slabý výkon tuzemského průmyslu a ekonomové se shodují, že už není na co čekat. Na to už aktuálně reportovaná inflační čísla velký vliv mít nebudou.
„I kdyby inflace byla o něco vyšší než čekáme, stále by bylo třeba snížit úrokové sazby. Český průmysl se totiž propadá do recese. Zároveň je na straně domácností vidět veliká opatrnost, mají tendenci si úspory spíše šetřit. Je to logické, domácnosti s nízkými příjmy už žádné úspory nemají, do finančního stresu se ale dostaly i domácnosti s vyššími příjmy, například kvůli tomu, že mají vyšší splátky úvěrů,“ říká Navrátil.
Podle něj by už nyní měly sazby na 6,5 procenta, místo stávajících sedmi. A tady možná optický výkyv inflačních hodnot přeci jen svou psychologickou roli sehrál. „Jedním z důvodů, proč ČNB sazby ještě nesnížila, je právě vyšší inflace v říjnu. Činí tak z komunikačních důvodů, musela by toho dost vysvětlovat,“ míní Navrátil.
