„Aktuální nárůst případů pertuse neboli černého kašle může být důsledkem nižší cirkulace původce onemocnění během pandemie covid-19 a také v důsledku poklesu proočkovanosti určitých populačních skupin během pandemie,“ uvedla Fabiánová. Předběžná data za rok 2023 podle ní ukazují, že v ČR bylo hlášeno 494 případů napříč věkovými skupinami a jedno úmrtí člověka nad 75 let v důsledku této nemoci. V populaci se nemoc ve větší míře objevuje každé tři až pět let.
„Onemocnění pertusí je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti vzhledem k možnému rozvoji závažných komplikací i případnému úmrtí,“ řekla Fabiánová. Za velmi alarmující odborníci považují to, že mezi loňskými nemocnými bylo 20 dětí mladších jednoho roku, které se nakazily většinou v rodině.
Černý kašel je v Česku na vzestupu. Šíří se mezi neočkovanými dětmi |
Prevencí je podle Fabiánové očkování těhotných, které chrání i děti před prvním očkováním ve dvou měsících. Povinná vakcína aplikovaná dětem jako součást hexavakcíny nechrání celý život. Odborníci doporučují minimálně jednou v dospělosti přeočkovat.
Téměř na dvojnásobek stoupl meziročně podle předběžných dat počet případů svrabu. Zatímco od roku 2014 bylo mezi 2000 a 5000 případů, loni 9167. „Jednoznačnou příčinu nárůstu onemocnění svrabem neznáme, většinou působí víc faktorů,“ sdělila Fabiánová. Menší epidemie se podle ní vrací většinou po 15 až 20 letech. „Možných příčin je víc: pokles imunity populace, přelidňování, masivní migrace, zvýšený turismus nebo snížení lékařské bdělosti při epidemiologické prevenci,“ řekla.
Větší riziko nákazy je podle odborníků v kolektivních ubytovacích zařízeních, jako jsou domovy pro seniory, ubytovny nebo i školky. Ohrožení nákazou jsou i jejich zaměstnanci. „Svrab je vysoce infekční. Snadno se přenáší při přímém dotyku zdravého člověka s kůží nemocného, zejména při kontaktu intenzivním, jako je pohlavní styk nebo spaní v jedné posteli,“ popsala Fabiánová. Možný je i přenos z ložního prádla, ručníků, oblečení nebo nábytku.
Česko se rozkašlalo. Respirační onemocnění přibývají, objevil se i černý kašel |
Výrazný nárůst lékaři zaznamenali také u spály, jejímž původcem jsou bakterie některých skupin streptokoků. Před epidemií covidu-19 byl počet případů mezi 1800 až 4000 případů, loni 6936. „V našich podmínkách lidé prodělají streptokokové infekce v dětství, v dospělosti je spála vzácná. V dospělosti jsou streptokokové infekce bez projevů spály běžné,“ vysvětlila.
Hlavním příznakem je akutní zánět mandlí provázaný silnou bolestí v krku a obtížným polykáním. Typické jsou kožní projevy, takzvaný „malinový jazyk“ nebo horečka, nevolnosti či bolesti hlavy. Léčí se antibiotiky, což bylo loni komplikovanější kvůli jejich výpadkům v lékárnách.
Do Evropy pronikl čínský zápal plic. Česko pátrá po antibiotikách |
Vzrostl i počet případů legionelózy, loni jich bylo 340 a rok předtím 287. „Jedním z důvodů mírného zvýšení případů může být nedostatečný ohřev vody kvůli šetření energiemi,“ uvedla lékařka. Pokud se voda v potrubí neohřívá na více než 45 stupňů, případně v některých místech potrubí voda stojí, může se bakterie množit. Lékařka doplnila, že některé případy nákazy, která vzniká z vodního aerosolu vdechovaného do plic, zřejmě nejsou v evidenci statistik.
Ze statistik za loňský rok také vyplývá, že lékaři zaznamenali 7706 případů salmonely, 79 nákaz horečkou dengue nebo čtyři případy tyfu, kterým se lidé obvykle nakazí v zahraničí. Loni lékaři zaznamenali jediný případ spalniček, pro srovnání v roce 2019 jich bylo přes 500. Po několika letech se vyskytl také záškrt, v roce 2022 pět případů a loni sedm. O téměř 400 případů přibylo hepatitidy typu C, loni jich bylo 1301. Například cholera se nevyskytla od roku 2017, loni nebyl zaznamenán ani tetanus nebo západonilská horečka, předloni byly případy dva. Méně než v předchozích letech bylo případů klíšťové encefalitidy, a to 509.
