Ján Medlen byl podivín a pozornost sousedů vzbuzoval různými vynálezy již před výbuchem, který mu desátého ledna 1914 zcela zničil hospodářství. Pokoušel se sestrojit perpetuum mobile a nejvíce šokoval sousedy tím, že prodal zděděné pozemky v okrese Skalica a vyměnil je za močálovitou půdu za obcí. Při budování meliorační strouhy objevil plyn, který shromažďoval v sběrné šachtě a jednoduchým potrubím z cihel ho vedl do svého domu. Primitivní zařízení se sice snažil utěsnit a zajistil také odvětrávání, výbuchu nahromaděného plynu přesto nezabránil.
Světové rafinerie nestíhají. Ceny nafty rostou, hrozí i další vlna inflace |
Následné odborné zkoumání nejprve potvrdilo v místě ložiska plynu, díky dalším vrtům však byla překvapivě objevena i velmi kvalitní ropa. Vůbec poprvé se tak surovina prokázala na území takzvané vídeňské pánve, kde se tato surovina těží dodnes. V době největší slávy produkovalo naleziště až polovinu veškeré ropné produkce Rakouska-Uherska. O ropu začal být velký zájem a těžba se ze slovenského pohraniční rozšířila i na jih Moravy.
Nejdříve jako mazadlo
Tradice těžby ropy na území bývalého Československa je ovšem ještě starší, sahá až do poloviny devatenáctého století, kdy se na severozápadním Slovensku ropa na několika místech dobývala z ručně kopaných, několik metrů hlubokých jam. V surové podobě sloužila například lékárníkům nebo řemeslníkům, kteří ropu používali jako mazadlo a impregnační prostředek na kůže. Průmyslovou těžbu ovšem přinesl až objev ropy v Gbelích.
V Čechách a na Moravě sahá počátek ropného průmyslu už do roku 1899, kdy vznikl první historicky doložený vrt v Bohuslavicích, které jsou dnes součástí Kyjova. Vrt realizoval majitel cukrovaru ve Starém Městě Julius May, těžba ale záhy zanikla. První komerční ložisko ropy bylo objeveno v roce 1919 v prostoru vysušeného rybníku Nesyt a v této první těžební lokalitě těžba trvala až do 60. let minulého století. Následně byla zaregistrována těžba ropy Moravskou těžební společností.
Během druhé světové války se oblast stala strategicky významnou pro nacistické Německo a po válce byly všechny ropné rafinerie a vrty znárodněny a vznikly Československé naftové závody se sídlem v Hodoníně. Po vzniku federace v roce 1969 se podnik rozdělil na Moravské naftové doly a Slovenské naftové doly. Česká i slovenská ropa je sice vysoce kvalitní, její roční těžba však pokrývá pár procent spotřeby a naprostá většina suroviny se dováží.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
