Podle NYT důstojníci a záložníci, kteří ten den zamířili na jih pomoci napadeným kibucům, ať už na základě rozkazu či z vlastní iniciativy, až na místě zjistili, jaký tam vládne chaos.
Až v 7:43 místního času, tedy více než hodinu poté, co několik tisíc teroristů z Hamásu proniklo na izraelské území, vydalo ústředí izraelské armády v Tel Avivu první instrukce k nasazení vojáků a nařídilo pohotovostním jednotkám zamířit na jih, píše NYT. Ještě několik hodin poté však na řadě míst zoufalí obyvatelé kibuců bojovali o život s palestinskými ozbrojenci.
Podle amerického deníku byla izraelská armáda v ten den dezorientovaná a špatně organizovaná a několik hodin ani její vedení nechápalo, jak velkého rozsahu útok je. Armáda reagovala pomalu a neefektivně a na místa, kde ozbrojenci Hamásu vraždili civilisty, posílala jen malé a špatně vybavené týmy. Mnozí vojáci ten den sami bojovali o holý život místo toho, aby jeli chránit civilisty v pohraničí.
Izrael zvažuje, že nezabije vůdce Hamásu. Může je vyhostit do Kataru |
Při tomto bezprecedentním útoku palestinští ozbrojenci zavraždili na 1 200 lidí. Izraelská odvetná ofenziva v Pásmu Gazy stála životy víc než 21 500 Palestinců, uvádí úřady v Gaze ovládané Hamásem. Informace se nedají nezávisle ověřit. Některé nevládní a mezinárodní organizace je však považují za pravděpodobné.
Žádný plán nebyl
Několik důstojníků izraelské armády deníku NYT řeklo, že armáda neprošla žádnou obrannou přípravu pro takový útok a neměla žádný obranný plán pro to, co se stalo 7. října. „Co si pamatuju, tak nebyl žádný takový plán. Armáda se nepřipravuje na věci, které považuje za nemožné,“ řekl Jaakov Amidror, bývalý bezpečnostní poradce premiéra Benjamina Netanjahua.
K rozsáhlému útoku na Izrael přispěl i špatný odhad izraelských tajných služeb, které se domnívaly, že Hamás takové akce není schopen, ani o ni nemá zájem. Představa, že by Hamás mohl provést tak velký útok, byla považována za tak nepravděpodobnou, že izraelská rozvědka dokonce omezila odposlechy rádiové komunikace Hamásu. Dospěla totiž k závěru, že je to ztráta času, píše NYT.
 |
Izraelská tajná služba už podle dřívějších zpráv považovala za větší hrozbu radikály na okupovaném Západním břehu než hnutí Hamás, které vládlo v Pásmu Gazy. NYT v sobotu napsal, že například dva dny před útokem armáda poslala přes sto vojáků na Západní břeh.
Podle NYT i dřívějších zpráv některých izraelských médií civilní obranné jednotky kibuců v izraelském pohraničí na jihu u Pásma Gazy několik let upozorňovaly na to, že jsou špatně vybavené zbraněmi a nedostatečně trénované.
Ani izraelští rezervisté nebyli dostatečně připraveni na mobilizaci a rychlé nasazení. Někteří popsali, že se v den útoku na jih vydali z vlastní iniciativy. Podle informací amerického listu výcvik záložníků vždy předpokládal, že izraelská rozvědka se o hrozbě dozví předem, což dá záložníkům čas připravit se na nasazení. Postupy byly nastaveny tak, že jednotky budou připraveny k boji za 24 hodin, řekl NYT jeden ze záložníků.
Toho využilo hnutí Hamás, jehož ozbrojenci 7. října také zablokovali klíčové dálniční křižovatky, takže vojáci uvázli v přestřelkách, když se pokoušeli dostat do obležených obcí. Izraelskou reakci ochromilo také obsazení vojenské základny v jižním Izraeli Hamásem.
Tunel pro auta jako nepříjemná lekce. Jak Izraeli unikl obří projekt Hamásu |
Ozbrojené složky čelí kritice od října
Podle NYT velitelé navíc špatně vyhodnotili, co se vlastně děje a zprvu posílali vojáky jen s nedostatečným zbrojním vybavením, pistolemi či útočnými puškami. Zatímco Hamás zaútočil vybaven těžkými kulomety, raketomety, minami a dalšími zbraněmi a byl připraveni bojovat řadu dní.
Vedení armády také zprvu předpokládalo, že ozbrojenci z Pásma Gazy pronikli na izraelské území jen na několika místech. Posléze se ukázalo, že jich bylo více než třicet.
Izraelská vláda i bezpečnostní složky čelí od října široké kritice, že nedokázaly útoku Hamásu zabránit. Někteří ministři i představitelé tajných služeb a armády už přiznali díl odpovědnosti za to, že nedokázali zajistit bezpečnost obyvatel Izraele. Premiér Netanjahu nic takového neřekl, naopak se podle místních médií snažil svalovat vinu na ostatní.
Události ze 7. října a to, co jim předcházelo, slíbila izraelská vláda důkladně vyšetřit, ale až po skončení války.
