Rozdíly v pravděpodobnosti Vánoc na sněhu jsou dané zejména nadmořskou výškou. V oblastech, jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než dvacet procent.
Ve středních polohách se poté pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 procenty. Ve vyšších polohách – zhruba ve 600 až 800 metrech nad mořem – je pravděpodobnost Vánoc na sněhu mezi 40 a 60 procenty. Na horách (polohy nad 1 000 metrů nad mořem) pak přesahuje zpravidla 80 procent, na hřebenech pohraničních hor i 90 procent.
#tiskovazprava Sníh a teploty na Štědrý den v minulých letech.
I když se počasí mezi lety často výrazně mění, z dlouhodobých pozorování se dá odhadnout pravděpodobnost, s jakou můžeme v Česku počítat s Vánocemi na sněhu.
👉V následující zprávě se ohlédneme zpět za Vánoci na… https://t.co/qselAtFE0a https://t.co/gESBHmcgLu
Sníh v nížinách nebyl na Vánoce už řadu let. Od roku 2008 totiž neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území ČR na Štědrý den pod bod mrazu.
Nejteplejší Štědrý den v historii na území ČR zaznamenali meteorologové v roce 1980 (s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 stupně). Druhý nejteplejší Štědrý den byl ten loňský s průměrnou teplotou 6,1 stupně.
Naopak nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu na území Česka) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou minus 14,9 a minus 12,5 stupně Celsia. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou minus 10,6 a minus 10,3 stupně.
Sněhová pokrývka na Štědrý den
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce, 194 centimetrů, zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd (1 490 m n. m.). V Krkonoších měla nejvíce sněhu, 171 centimetrů, stanice Labská bouda (1 343 m n. m.). V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře (1 322 m n. m., 174 centimetrů).
Rekordní výšku sněhové pokrývky v historii na Štědrý den naměřil ČHMÚ v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě (1 410 m n. m.). Výška sněhové pokrývky měla hodnotu 215 centimetrů.
V noci na pátek se ochladí, hrozí tvorba náledí. V neděli teploty opět stoupnou |
V loňském roce ležel sníh v Čechách převážně v polohách nad 800 metrů nad mořem. Na Moravě a ve Slezsku ležela souvislá sněhová pokrývka ještě i v nižších polohách. Nejvíce sněhu 24. prosince 2022 zaznamenala beskydská stanice Lysá hora (1 322 m n. m., 45 centimetrů), jesenická stanice Šerák (1 328 m n. m., 43 centimetrů) a na Sněžce bylo 33 centimetrů sněhu.
Nejvyšší přírůstek nového sněhu v průměru na našem území zaznamenali meteorologové v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech. Nejvíce nového sněhu naměřili na stanici Velké Karlovice v Beskydech (36 centimetrů). Nejvíce nového sněhu na stanici, celkem 40 centimetrů, napadlo na Štědrý den na Špičáku (973 m n. m.) v roce 1970.
