Cílem diskuse bylo původně něco úplně jiného. Vedení města si slibovalo, že pohled obyčejných Hradečáků pomůže dotvořit vítěznou studii s kořeny již v roce 2009. Společnost Participation Factory, kterou město sběrem podnětů a připomínek pověřilo, rozdala dotazníky, jenže účastníci debaty si program udělali po svém.
Nemínili se bavit o tom, zda auta a parkoviště do historického centra patří, nebo naopak. Nechtěli řešit množství zeleně, vodních prvků ani funkci náměstí ve veřejném prostoru. Zcela jasným vzkazem je: uspořádejte bez ohledu na další zdržení zcela novou soutěž architektů na proměnu hradeckého Velkého náměstí.
Když se koalice nedávno rozhodovala, jak bude postupovat v případě dokumentace pro územní rozhodnutí, jež už sedm let leží na stavebním úřadě v Hořicích, vyhrála varianta původní koncept přepracovat a naroubovat na něj takzvanou modrozelenou infrastrukturu, tedy více zeleně, stínu, vody nebo propustných povrchů.
Hradec zavrhl možnost opravit stávající projekt a dotáhnout jej do úspěšného konce. Stejně tak odmítl i verzi „konec, tlustá čára a nová soutěž“. A právě to bylo podle Hradečáků přítomných na diskusi zásadním problémem.
Jasný vzkaz veřejnosti
„Architekt by měl dokázat navrhnout to tak, že se to za deset let nebude muset předělávat. Vy sami jste řekli, že urbanismus se posunul jinam než reflektuje původní studie. Jak je tedy možné, že to bude dělat ten samý architekt? Pokud někdo před lety navrhne něco, co je jednoznačně špatně a vy mu to dáte udělat znovu, není to správné,“ řekl jeden z diskutujících.
„Město by na základě vámi sesbíraných informací mělo vypsat novou soutěž. Když jsme za 13 roků v této věci nic neudělali, nic se nestane, když to bude trvat ještě o půl roku déle. Tady máte jasný vzkaz veřejnosti,“ reagoval další diskutující.
Přidal se k nim i ředitel Galerie moderního umění František Zachoval. „Je to od začátku špatně, měla by tu být regulérní nová soutěž. To co neprošlo, prostě padá pod stůl a začínáme znovu. Každopádně je dobře, že se ptáte na naše názory. Pokud by se tedy konala nějaká skutečná soutěž, oni už budou mít naše názory. Vy jste si však vybrali zpracovatele bez diskuse o tom, kdo by to třeba zvládl lépe. Neznamená, že když architekt Chmelík umí Bono Publico, umí dělat Velké náměstí. A neznamená, že když Pleskot udělal pěkně Vítkovice, dokáže udělat sídliště. To je velký úraz tohoto procesu. Vy byste si na městě měli znovu sednout a transparentně vyhlásit nové výběrové řízení,“ prohlásil šéf galerie, která sídlí přímo na Velkém náměstí.
„My jsme se nesešli proto, abychom hodnotili to, co bylo. My chceme vyjít ze stavu, který tam je a chceme získávat podněty co vy chcete, aby tam bylo. Ta diskuse se vyvíjí jinak, než bylo jejím účelem,“ snažila se účastníky korigovat moderátorka Jana Jandová ze společnosti Participation Factory. Hru na podněty pro již existující projekt revitalizace však přítomní odmítali a s o to větším zápalem chtěli diskutovat s náměstkem primátorky pro investice a rozvoj Lukášem Řádkem (TOP 09).
Jednání s armádou k ničemu
Ten nakonec trpělivě vysvětloval, odmítl myšlenku stavby podzemního parkoviště, kterou prosazovalo bývalé vedení města a otevřel i téma velké transakce mezi městem a armádou. Ta spočívala ve výměně Žižkových kasáren pod náměstím za městské objekty na letišti, kde by mohlo operovat ministerstvo obrany.
„Využití areálu kasáren je výborný nápad. Samozřejmě nás to také napadlo a dva týdny po nástupu jsme vyvolali jednání s ministerstvem obrany. Jednali jsme dokonce s ministryní Černochovou, ale po několika apelech jsme se dozvěděli, že v kontextu současní bezpečnostní situace se armáda rozhodně nebude zbavovat objektů, které mají potenciální využití. Armáda zkrátka ve svých plánech s kasárnami dál počítá. Udělali jsme maximum pro to, aby tu Žižkovy kasárny byly pro potřeby města a nejen kvůli parkování, ale spíš oživení. Areál má obrovský potenciál, ale armáda a ministerstvo obrany se jej nechce zbavit,“ shrnul Lukáš Řádek pokusy o směnu.
Variantu pokračovat s revitalizací Velkého náměstí na obrysech stávajícího konceptu z dílny ARN Studia označil za kompromis a politickou dohodu.
„Vnitřně souhlasím s tím, co jste řekli (vyhlásit novou architektonickou soutěž – pozn. red.). Kde jinde by měla být architektonická soutěž než na kruciálním bodě města. My jsme však široká koalice a rozhodnutí je vždy výsledkem nějakého kompromisu. O tom, jak bychom měli pokračovat, jsme diskutovali dlouho,“ připustil náměstek.
Na debatě byl i majitel domu a několika obchodů na Velkém náměstí Karel Pohner. Ten je také spoluautorem návrhu, jímž se zatím město nezabývalo.
„My tady pořád řešíme, jestli parkovat a kolik aut by tam mělo být. To ale rozděluje společnost. Hlavní myšlenkou našeho návrhu je, aby hlavní parkoviště na náměstí bylo univerzální plochou s maximální možností parkovacích míst, ale jejich počet by se dal velmi jednoduše snížit na minimum nebo dokonce úplně zrušit vyhláškou města. Pokud to město uzamkne ve smyslu, že na náměstí parkovací místa nebudou, restaurace a obchody budou krachovat a majitelé nebudou mít z čeho opravovat své domy. A poté již nebude možnost návratu,“ konstatoval podnikatel.
