Hradec k úpravám přistoupil kvůli tomu, že projekt už sedm let leží na stavebním úřadě v Hořicích na Jičínsku, kam před lety zamířil kvůli nařčení hradeckých úředníků ze systémové podjatosti.
Původní návrh proměny historického centra z velkého parkoviště na důstojný střed města pochází z roku 2009, a proto je potřeba plány nejen oprášit, ale v některých případech i přepracovat.
Byly dvě možnosti. Buď se na opravách dohodnout s autory vítězného návrhu ideové soutěže před 14 lety. Anebo se s konceptem rozloučit a začít zcela nanovo od architektonické soutěže. Zatím to vypadá na kompromis a dohodu města s ARN Studiem a týmem kolem architektů Jiřího Krejčíka a Jaromíra Chmelíka.
Omlazený projekt by Hradec měl mít k dispozici nejdéle příští rok v únoru. Radnice je v blízké době připravená stáhnout žádost o vydání územního rozhodnutí z Hořic, kde ji zkoumají kvůli podezření z podjatosti tehdejšího vedení.
Až bude mít zkraje příštího roku novou architektonicko-urbanistickou studii obnovy Velkého náměstí, město vypíše řízení na zpracování projektové dokumentace.
Modrozelené náměstí
Změna konceptu už má politickou podporu. Na „zásadní evoluci“ se již údajně jednomyslně shodla desetičlenná hradecká rada. Teď přijde na řadu přidávání nebo naopak ubírání jednotlivých požadavků. Jedny z nejdůležitějších se mají věnovat modrozelené infrastruktuře, tedy vodě a zeleni.
Už projekt z roku 2009 zmiňoval pěší promenádu pod stromy, na vizualizacích vedla od katedrály až k Pivovarským domům. Ale to je příliš málo a vedení města chce mnohem více. Už před několika lety nad Hradcem létal dron s termovizí, který prokázal, že velké části náměstí jsou tepelnými ostrovy, které vyzařují znatelně vyšší teplotu než okolí. Proto by na Velkém náměstí mělo být ještě více zeleně než podle staršího plánu. Kromě dlažby by architekti měli zařadit více propustných nebo zasakovacích povrchů.
„Na těchto požadavcích jsme se ve vedení města shodli. Tato cesta trvala několik týdnů, po kterých jsme diskutovali s odborníky,“ řekl náměstek primátorky pro ochranu klimatu a adaptaci Lukáš Řádek (TOP 09).
Podle specialisty na krajinné plánování a životní prostředí Michaela Pondělíčka nejsou tato opatření ani technicky složitá, ani příliš drahá: „Tento boj nemusí být extrémně náročný. Na Velkém náměstí by mohlo stačit jen efektivně pracovat s mobilní zelení a žití by to velmi zkvalitnilo. Náměstí by v létě nemuselo být tak rozpálené, jak bývá,“ konstatoval.
Nová pěší zóna?
Už původní architektonický návrh razantně ořezal počet aut, která se denně protočí či spíš prostojí na náměstí. Vize nového vedení radnice však jdou ještě dál.
„Jedním z požadavků, který určí směr, kudy se budeme vydávat, je prověření zklidnění či úplné omezení dopravy v ulici V Kopečku,“ zmínil Řádek.
27. března 2023 |
Znamenalo by to vjezd i výjezd ulicí Mýtská a návrat k několik let starému rozjímání, zda by nestálo za to velmi výrazně zredukovat dopravu na přetížené křižovatce u Grandu, tedy v ústí ulice V Kopečku.
„Ulice V Kopečku by se měla přeměnit na pěší zónu s omezeným režimem automobilové obsluhy. Dosud k tomu chyběla politická odvaha, přestože jak stávající stav, tak i dopravní průzkumy jednoznačně mluví ve prospěch preference pěší dopravy. Úsek třídy ČSA mezi Mosteckou a Divišovou ulicí a jeho odstavení od individuální automobilové dopravy by se měl odborně a nezávisle posoudit. Moderní a udržitelné řešení městské mobility však jednoznačně směřuje ke zklidňování dopravy a preference MHD, pěší a cyklistické dopravy,“ upozornil předseda východočeské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj a vodohospodář Miroslav Petr.
Jenže proti výraznému omezení dopravy a parkování v centru dlouhodobě vystupuje Spolek pro kvalitu života. Ten sdružuje především vlastníky zdejších nemovitostí, se kterými bude muset město jednat a získat jejich souhlas.
„Statistiky, kdy se do náměstí vjet může a kdy nikoli, jsou průkazné. Provozovatelé restaurací klidně na celou dobu, kdy se na náměstí z nejrůznějších důvodů vjet nesmí, mohou zavřít,“ upozornil šéf spolku Roman Grym.
Pokus o dohodu vyšel
Na změnách se město dohodlo s architekty původního konceptu. Ti jsou vlastníky autorských práv, a kdyby úmluva z jakéhokoli důvodu padla, nejspíš by to znamenalo další průtahy.
„Někdy jsme trochu v pasti bývalých konceptů, které jsou v případě architektury docela závazné a svázané s autorskými právy. Dohoda s pány Krejčíkem a Chmelíkem se podařila a oni budou autory té evoluce. Kdyby se ta dohoda nepodařila, byli jsme a stále jsme připraveni to okamžitě ukončit, udělat tlustou čáru za vším, co bylo, a vypsat architektonickou soutěž. Ta má nějaká úskalí, nejčastěji časová, proto jsme se pokusili nejprve o dohodu,“ konstatoval Lukáš Řádek.
Dohoda však vázne s vlastníky nemovitostí. Když v březnu 2021 město představilo plán pracovat po etapách, tehdejší vedení města si slibovalo podstatné zrychlení. Vše měly otestovat prosté opravy dlažby, schodiště a malování podloubí v severní části bez komplikovaných stavebních a územních řízení. Jenže kladná stanoviska majitelů se získat nepodařilo ani pro banální úvodní etapu.
