Právě odevzdávání takzvaných blanketních rozkladů, jejichž smyslem je natahovat lhůty řízení o dny až měsíce, by měl být nyní konec. Zakazuje je novela liniového zákona, která přináší další časovou úsporu v přípravě nejvýznamnějších staveb.V ideálním případě je může zrychlit o roky. Běžně se přitom projekty od rýsovacího prkna do výstavby dostanou po deseti letech. Prostor pro zrychlení tedy existuje.
Zmíněnou aktivitou Dětí Země na hradecké dálnici argumentoval ministr dopravy Martin Kupka, když na začátku listopadu přesvědčoval poslance, aby pro novelu zákona urychlujícího výstavbu zvedli ruku.
„Jsem přesvědčený o tom, že jde ve výsledku více o obstrukční nástroj než o prostor, ve kterém je možné demokraticky uplatňovat připomínky ke konkrétním návrhům,“ uvedl šéf dopravního resortu. Zmínil i zavedení takzvaného dílčího územního plánu nebo mechanismy, na jejichž základě by po třicetileté odmlce bylo možné v Česku otevřít nové kamenolomy.
Děti Země ustoupily z cesty stavbě D11 u Hradce, na rozklad nepočkají |
Největší časovou úsporu ale zřejmě umožní výrazně dřívější výkup stavebních pozemků. Schválený zákon povoluje vykupovat pozemky ihned po získání prvního povolovacího razítka, kterým je kladné posouzení vlivu stavby na životní prostředí, a vytyčení trasy v územně plánovací dokumentaci.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si to již vyzkoušelo na připravované trase obchvatu Prahy mezi dálnicemi D1 a D11. Protože ale stavba před vydáním územního rozhodnutí není de iure definitivně umístěná, chtěli mít státní silničáři od vlády posvěcení, že potřebné pozemky nevykupují zbytečně, byť pravděpodobnost změny trasy v této fázi byla minimální.
Nyní se tato praxe stane normou. Může za to mimo jiné předchozí právní úprava (novela stavebního zákona), která kvůli úspoře času sloučila územní a stavební řízení. Má vliv mimo jiné i na to, kolik odvolání různých zájmových spolků nebo lidí žijících v okolí chystané stavby bude možné podat. Zatímco dnes je možné se stejnými námitkami vstoupit do obou procesů, sloučením řízení se o polovinu sníží i počet možných připomínek. Na výkupy pozemků má ovšem sloučení procesů opačný vliv. Paradoxně by tak doba, než začne investor s výkupem pozemků, mohla ještě narůst.
Nové úseky dálnice D4 jsou ze dvou třetin hotové, v Milíně se zklidní doprava |
„Kdybychom postupovali striktně podle současné legislativy, pak by to znamenalo, že investor musí nejdříve získat sloučené řízení, projít celým řízením včetně odvolacích procesů, což například u dálnice D52 by jednoznačně trvalo několik let, a teprve potom začít jednat s vlastníky o dobrovolném výkupu a pak o vyvlastnění. To by trvalo dalších několik let,“ popsal situaci generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Podle něj osm až devět lidí z deseti nemá s prodejem pozemků pro dopravní výstavbu problémy. Zbytek se vyřeší nějakou formou nedobrovolného vykoupení pozemků pro veřejné stavby.
Obce znervózňuje dílčí plán
Kromě investorů změnu zákona kvitují i zástupci stavebních firem. „Krok je to nikoliv postačující, ale zcela jistě nezbytný. Zrušení blanketních odvolání a zavedení rozvojových dílčích plánů a možnost výkupu pozemků po získání razítka EIA patří mezi klíčová ustanovení,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Podle něj se ale teprve uvidí, zda Česko dokáže přípravu staveb skutečně výrazně zkrátit a napodobí stavební boom, který se podařil například v sousedním Polsku.
Na všech bodech v novele zákona ale nepanovala shoda. Obce vznesly obavy nad plány dopravního resortu na vytvoření berličky v podobě dílčího územního plánu. Ten úřad považuje za nezbytný zejména u celostátního projektu, jakým je výstavba sítě vysokorychlostních tratí.
Základní dálniční síť bude hotová do deseti let, věří šéf ŘSD. Chybí 650 km |
„Vyjádřili jsme naše obavy z možných dopadů na územní samosprávy. V rámci dílčího územního rozvojového plánu nebude záměr posuzován jako celek z hlediska ostatních celostátních záměrů, což může znamenat riziko nepromyšlených zásahů do územně plánovací dokumentace obcí a měst. Rovněž to zvyšuje nejistotu v území,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Zjednodušeně řečeno, potíž je v tom, že doposud v Česku neexistuje celorepublikový územní rozvojový plán. Lepením náhradních plánů po částech může vzniknout problém, že se celou územní mapu nepodaří z dílčích kusů mozaiky poskládat správně.
