Instrukce k postupu přípravy celodenní výstražné stávky a předlohy potřebných dokumentů rozešlou školské odbory jednotlivým organizacím v pátek, řekl Dobšík.
Na odhad, kolik škol se k stávce přidá, je podle něj nyní zatím brzo. Týden před protestem budou čísla jasnější, uvedl. Stávku vyhlásily odbory v úterý večer.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve středu po jednání vlády řekl, že respektuje rozhodnutí školských odborů stávkovat. Za nefér to od nich považuje směrem k ostatním profesním skupinám, které nemají zajištěnou výši mzdy zákonem jako učitelé.
Školy budou 27. listopadu celý den stávkovat, odborům vadí vládní škrty |
Uvedl, že v každé skupině zaměstnanců jsou jednání o mzdách v příštím roce různé, některé se pak svými požadavky „vlamují do otevřených dveří“. V nejednoduché situaci jsou podle něj hlavně zaměstnanci v kultuře, o jejichž odměňování chce vláda jednat.
Celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol bude součástí širších protestů naplánovaných Českomoravskou konfederací odborových svazů. Hodinová stávka, ke které se přidají například někteří zaměstnanci ve strojírenství, by podle školských odborů nebyla v jejich případě dostatečná pro splnění zamýšleného účelu, tedy získání více peněz pro školství na příští rok.
Zájem přidat se ke stávce zatím nezaznamenala od svých členů Asociace ředitelů gymnázií České republiky (AŘG). „Dnes (ve středu, pozn. red.) jsme se v rychlé online komunikaci v Radě AŘG shodli, že stávku nepodporujeme, ale nebudeme ve stávce nikomu bránit. Je každého věc, jak se rozhodne, my preferujeme vyjednávání a argumentování,“ řekla předsedkyně asociace Renata Schejbalová. Jako ředitelku pražského Gymnázia Nad Štolou ji zatím nikdo ze zaměstnanců s plánem stávky neoslovil.
Předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček v reakci na záměr stávky uvedl, že její důvody unie chápe. Ohrožení kvality poskytovaného vzdělání cítí kvůli návrhu nekoncepčního snížení možnosti doplácení asistentů pedagogů zejména na středních školách.
„Také pokles platů nepedagogických pracovníků v důsledku krácení objemu prostředků na platy o dvě procenta je velký problém. Nicméně jakožto asociace zaměstnavatelů připravovanou stávku přímo podpořit nemůžeme,“ napsal.
S šéfem školských odborů se sejde Bek
Podle mluvčí Terezy Fojtové se Bek snaží nalézt cestu k tomu, aby stávka nebyla. „Ministerstvo se ale musí připravit i na variantu konání stávky a jednat s řediteli škol o minimalizaci dopadů na děti a rodiče,“ řekla . S řediteli základních škol bude ministr jednat formou videokonference 22. listopadu, dodala.
Bek řekl, že věc považuje za vážnou, ale stále vidí prostor pro jednání. S Dobšíkem se ministr tento čtvrtek krátce setká na konferenci, které se oba zúčastní. Další jednání šéfovi odborů navrhl na příští čtvrtek. Bek očekává, že se na setkání vyjasní, jaké přesně požadavky odbory mají. Dobšík řekl, že se podrobnosti k harmonogramu jednání dozví od Beka na čtvrteční konferenci.
„Já si myslím, že pořád existuje cesta, jak najít východisko z těch obtíží, ve kterých je financování některých pozic ve školství - nejsou to učitelé, jsou to ti nepedagogové,“ uvedl ministr. Na dotaz potvrdil, že bude chtít odborům garantovat, že bude dost peněz na nepedagogické pracovníky, aniž se bude škrtat z navýšení financí pro učitele.
„Zároveň ale chci, abychom hledali cestu k dohodě o tom, jakým způsobem zbrzdit personální nárůst ve školství, který je ve skutečnosti příčinou problémů,“ doplnil Bek. Podle ministra ve školství ročně přibývá 7 000 až 8 000 pozic. Z nepedagogických pozic je podle něj 8 000 neobsazeno.
Provoz školy podle toho, kolik lidí se zapojí
Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové se bude provoz školy v den stávky řídit tím, kolik lidí se rozhodne k přerušení práce připojit. Tam, kde se rozhodne většina, tak asi bude muset ředitel oznámit zřizovateli, že škola bude ten den uzavřena.
Odbory už dříve kritizovaly, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství - tedy například kuchařů, hospodářů či IT pracovníků. Uvedly, že zlepšení platových podmínek těchto pracovníků by vyšlo na čtyři až devět miliard korun.
Odbory se bojí, že nebude dost peněz na slibovaný růst platů učitelů |
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už dříve řekl, že učitelé by si měli od ledna polepšit v průměru asi o 2 500 korun.
Průměrný učitelský plat má podle zákona dosahovat 130 procent průměrné mzdy v Česku. Výpočet bude ale vycházet z mezd za loňský rok, takže podle odhadů bude asi 113,5 procenta aktuálního průměru. Ve středu Bek odborům vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.
