Paní Jana pracuje jako pečovatelka v domě pro seniory u Českých Budějovic přes 20 let. Kvůli práci dálkově vystudovala střední zdravotnickou školu. Sama říká, že péče o seniory ji baví, problém vidí ve fyzické a psychické náročnosti práce. V poslední době také podle svých slov vnímá, že není ideální ani otázka financí.
„Je nás málo. Nedávno k nám nastupovala nová dívka, která tu, bohužel, vydržela jen čtrnáct dní. Každodenní rutina v domově je náročná. Dovedu si představit, že by měla být lépe finančně ohodnocena,“ popsala situaci.
Nepoměr mezi náročností práce a výdělkem
Viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) a ředitelka domova pro seniory U Biřičky v Hradci Králové Daniela Lusková pro iDNES.cz řekla, že za nedostatkem pracovních sil stojí také úbytek lidí na trhu práce z důvodu poklesu populace.
„Dále je to nepoměr mezi náročností práce a výdělkem. Náročnost práce spočívá zejména ve fyzické a psychické zátěži a ve střídání směn. Směnné provozy jsou neatraktivní zejména pro mladší generace a pro matky s dětmi,“ doplnila.
Stát podpoří ty, kteří na důchod chtějí investovat. Nabídne daňovou úlevu |
Zvýšit atraktivitu práce v sociálních službách pomůže jedině dramatické zlepšení pracovních podmínek, konkrétně snížení zátěže významným navýšením počtu pracovníků a zvýšením výdělku. Podle Luskové to je však v nedohlednu.
„Jedná se o významný zásah do státního rozpočtu tak, aby poskytovatelé dostali peníze nejen na zvýšené výdělky stávajících zaměstnanců, a to nejen pečovatelů, ale také na nové zaměstnance. To je v současné situaci nepravděpodobné,“ podotkla.
U příspěvkových organizací aktuálně na základě vládního konsolidačního balíčku dojde k zásadnímu snížení a omezení benefitů, platové tabulky se navyšovat nebudou, tudíž se podle ní děje prakticky opak.
„Další cestou je snižování kvality péče“
„Sekundárně lze pracovat na budování značky, dobrého jména a pověsti dobrého zaměstnavatele na úrovni každé organizace. Jinou cestou, a rozhodně ne správnou vzhledem ke stoupajícímu počtu seniorů, je snižování kapacit nebo neobsazování lůžek,“ doplnila Lusková.
Podle ní stát a kraje musí volit priority. „Buď budeme podporovat péči o staré a bezmocné a veřejné výdaje do jiných oblastí se omezí, nebo se nestane nic a sociální služby budou stagnovat, upadat a omezovat kapacity,“ pokračovala.
Co dělat v krizi? Domovy seniorů dostaly návod. Varuje před nedbalým přístupem |
Další možností je orientovat se na pracovní síly z Východu, a to nejen z nejbližších států. Ani to ovšem není jednoduché. „Jsou to velmi náročné procesy a rovněž stojí finanční prostředky. Další cestou je snižování kvality péče, například nižší míra čistoty, nižší počet jídel, nižší standard ubytování, méně volnočasových aktivit a zábavy, tuto cestu si však nikdo nepřejeme,“ dodala varovně.
Se stejným problémem se potýká také ředitelka Sociálních služeb Prahy 9 Michaela Žáčková. „Chybí nám asi pět zaměstnanců. Potíž je najít zaměstnance do vedoucích pozic, za velké nároky nenabízíme velké peníze,“ uvedla pro iDNES.cz.
„Za svůj plat neuživí rodinu“
Aktuálně podle ní chybí například vrchní sestra, koordinátor přímé péče, zdravotní sestra, sociální pracovnice či pečovatel. Také podle Žáčkové je problém zejména v těžké práci a penězích. „Ale lidé, kteří nastoupí, jsou často spokojení a zůstávají dlouho,“ zmínila.
Žáčková podotkla, že nové pracovníky lákají třeba na bydlení, vstřícnost či nadstandardní volno. „Jsme rádi, že se do péče zapojily některé ukrajinské ženy, pracujeme na zvýšení prestiže nejen naší organizace, ale i těchto povolání. V budoucnosti bude potřeba nastavit lepší pracovní podmínky,“ doplnila a varovně dodala: „Když pečovatel, který je v práci pomalu denně, za svůj plat neuživí rodinu, je to neudržitelné.“
Domovy seniorů žádají tisíce bokem. Rodiny klientů platí tučné příplatky |
Ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava Alena Řehořová pro iDNES.cz uvedla, že chybí obecně prestiž pracovat v sociálních službách. „Práce není lehká, je náročná jak fyzicky, tak možná ještě více psychicky a chápu, že mladí lidé sice například vystudují učební obor pečovatelka, nebo střední školu s tímto zaměřením, ale nevrací se zpět do této oblasti,“ komentovala.
Vedoucí pečovatelské služby a domova pro seniory Naděje v Brně Zuzana Blažková s ní souhlasí.
„Profesi pečovatele může vykonávat opravdu pouze člověk se širokým srdcem, empatií, sympatií k seniorům, rozhodně to není práce pro každého. Pokud bude mít tato profese prestiž a bude adekvátně honorována, věřím, že se situace může zlepšit,“ doplnila s tím, že je potřeba si uvědomit, že populace stárne a personálu bude potřeba stále víc.
„Může dojít ke zhoršení situace“
Prezident APSS Jiří Horecký pro iDNES.cz sdělil, že nedostatek pracovníků v sociálních službách je celosvětovým problémem a řada evropských zemí je na tom výrazně hůře než Česká republika.
„V roce 2022 pobírali v České republice sociální pracovníci průměrný plat 41 670 korun a mzdu 38 427 korun,“ doplnil Horecký. Průměrný plat pečovatelky ovšem činí jen zhruba 28 tisíc korun měsíčně. Přitom právě ony jsou podle něj hlavním pilířem sociálních služeb.
Odboráři jednali s Jurečkou, chtějí lepší podmínky pro sociální služby |
„Pokud se nezačnou zlepšovat podmínky práce v sociálních službách, může dojít ke zhoršení situace,“ přiznal.
Současně upozornil, že v roce 2024 ke zvýšení základních platových tarifů dojít nemá. „Mírně se ale zvyšuje objem financí do sociálních služeb, což by mělo částečně zvýšit nenárokové složky mzdy a platu,“ dodal prezident asociace.
