Podle oficiálních státních údajů však počty chovaných vepřů nerostou. Svaz se proto obává, že lidé nevědí o čtyři roky staré změně legislativy, podle níž je povinné registrovat každé prase z obav před šířením afrického moru. Lidé tak můžou mít čuníky doma „v ilegalitě“, za což by jim hrozila až milionová pokuta.
„Jedna věc, kterou lidé využívají, je nakupování ve slevách. A druhá jsou domácí chovy, které v posledních letech zmizely prakticky ze všech vesnic,“ řekl MF DNES ředitel svazu Jan Stibal. Podle něj chovatelé ve svazu evidují enormní zájem o selata na domácí dokrmování.
Vysoký zájem o selata
To potvrzuje také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který má ale možných vysvětlení více. „Máme informace od chovatelů o neobvykle vysokém zájmu o selata, odbyt je realizován ve větších počtech, ale i v řádu jednotek kusů. Vysvětlení může být vícero, může se jednat například o domácí výkrm prasete, vznikající takzvaně černé chovy prasat či kombinace klesajícího stavu prasnic a příznivější ceny vepřového masa, tudíž se momentálně může více vyplatit výkrm, ale ne uzavřený obrat stáda,“ uvedl.
Chovatelé prasat prodávají pod náklady. Prodělávají až tisícovku na každý kus |
Ministerstvo zemědělství podle svého algoritmu odhadlo, že v letošním roce bude v ČR zase o něco méně zabijaček, měl nastat meziroční pokles o několik procent na zhruba 80 tisíc porážek mimo jatka. Zajímavější jsou pak reálná čísla. „Co se týká počtu nově evidovaných hospodářství na výkrm prasat k domácí porážce, tak MZe eviduje 224 chovů v roce 2022 a v letošním roce 155 chovů,“ sdělil MF DNES mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Indicie, že by se trend nějak zásadně měnil, ale zatím ministerstvo nemá.
Stibal říká, že svazu by ani nevadil fakt, že si lidé chovají čuníky doma. Lidé i na venkově začínají být odtržení od reality živočišné výroby a mají dojem, že se všechno prostě nakoupí v supermarketu. „Jen ať zjistí, že to není žádná legrace, chodit je krmit a vyklízet,“ řekl. Na druhou stranu se chovatelé doopravdy obávají ekonomických dopadů možného šíření afrického moru prasat, který se v ČR od loňska znovu vyskytuje.
Maso je na cenových maximech, říká svaz. Evropské plány ho asi ještě zdraží |
Že neregistrované chovy v republice jsou, dokladuje i veterinárním zjišťováním chovů na Frýdlantsku, které se právě při nákaze v oblasti uskutečnilo. I v malém okruhu kolem ohniska infekce podle něj bylo několik neregistrovaných chovatelů.
Ti v té době za nenahlášený chov nedostali pokuty. „Prioritou Státní veterinární správy (SVS) bylo snížit stav prasat v pásmu infekce a tím eliminovat riziko šíření nákazy, nikoliv sankcionovat případné nesrovnalosti v registracích,“ říká za SVS Petr Majer. Ten také připouští, že někteří chovatelé registrováni nebyli, nešlo ale o většinu. „Samozřejmě, našli se i chovatelé, kteří se nahlásili, nicméně registrované hospodářství neměli. Vzhledem k výjimečné situaci a našim prioritám jsme je však nepokutovali. Pro nás byla zásadní informace o provedení domácí porážky, kde jsme následně odebírali vzorky na africký mor,“ doplňuje.
Veterináři pak podněty o nelegálních chovech dostávají, většinou se ale podezření nepotvrdí. „Naopak jsme dávali pokuty za přesun prasat do pásem bez veterinárního osvědčení. Na krajské veterinární stanice také často volají lidé, zda a za jakých podmínek si mohou pořídit prase za účelem provedení domácí porážky,“ dodal. Podle Stibala musí být nelegálních chovů několik tisíc.
O DPH u potravin budeme jednat, říká ministr zemědělství. Daň z vína odmítá |
Nejde přitom o to, že by si člověk, který si koupí prase na domácí zabijačku, musel hned registrovat. Má týden na to, aby prase porazil, do té doby je zákonem braný jako tzv. dočasné hospodářství, které se registrovat nemusí.
V ČR přitom dlouhodobě klesají počty prasat chovaných profesionály. Podle ČSÚ se jich loni ke konci roku bylo 1,3 milionu kusů, meziročně o 11 procent méně. „Snížily se rovněž stavy prasnic, a to o 12 procent na 77 tisíc. To znamená, že v České republice je chováno nejméně prasat za posledních 100 let. Přitom v odchovu selat se Česko řadí mezi přední státy Evropy,“ podotýká Doležal.
Podle něj je aktuálně velkým zklamáním první nové kolo dotačního Programu rozvoje venkova. „Chovatelům prasat bylo přiznáno pouze 23 procent žádostí, což je pro tento sektor velkým zklamáním a demotivací,“ doplnil prezident. Kvalitní projekty jsou podle něj nyní zamítané a nemají ani šanci zůstat v tzv. zásobníku, tedy že by se daly uskutečnit, pokud by na ně bylo v budoucnu dost peněz.
