Den otevřených dveří, jenž se v sobotu večer v areálu koná, ale nabídne i další program. Cíl akce je totiž jednoznačný – ukázat, jaký unikát se na periferii Žďáru vlastně nachází, a upozornit na potenciál, který tato zatím nepříliš využívaná stavba má. Její budoucnost je totiž nejistá – objekt stojí v trase plánovaného obchvatu města.
Za akcí stojí hlavně nadšenci ze žďárského gymnázia v čele se studentem Dominikem Zábranským, kteří letos na jaře uspěli v soutěži Navrhni projekt, a to právě se svojí vizí na výstavbu nové hvězdárny na místě té stávající, včetně revitalizace jejího okolí. V celostátním kole gymnazisté obsadili třetí místo.
Akce jako znovuotevření
„Bereme sobotní akci jako symbolické znovuotevření hvězdárny, tímto dnem bych rád nastartoval její opětovný chod. Myslím, že je důležité si tradici astronomie ve Žďáře zachovat. Byla by škoda přijít o takovou raritu, která nemá v bližším okolí žádnou velkou konkurenci,“ vyjádřil se Zábranský s tím, že na pořádání dne otevřených dveří spolupracuje s příspěvkovou organizací Kultura Žďár a také s Active – střediskem volného času, které má městský objekt ve správě.
Případné dotazy návštěvníků na místě zodpoví astronom Martin Křižovič. „Zkoumat oblohu bude možné pevným dalekohledem o průměru 25 centimetrů, který je standardně umístěn v hvězdárně. Dále budou k dispozici dva menší přenosné dalekohledy,“ nastínil Křižovič. Bude-li dobrá viditelnost, čekají návštěvníky zajímavá pozorování. „Měly by být vidět hvězdy a mlhoviny podzimní oblohy, později i Saturn s prstenci a Jupiter se svými měsíci,“ přiblížil astronom.
Největším lákadlem budou právě nafukovací modely planet o průměru kolem čtyř metrů umístěné na zahradě objektu. „Konkrétně si lidé budou moci prohlédnout Zemi, Měsíc a Mars,“ upřesnil Křižovič. Ač budou modely na místě již odpoledne, největší efekt se dostaví po setmění, kdy se planety rozzáří. Areál se totiž nachází na okraji města, stranou světelného smogu.
Mezi 17. a 18. hodinou mohou zájemci využít možnosti prohlídek hvězdárny. Následovat bude přednáška Karla Trutnovského, ředitele hvězdárny ve Ždánicích, na téma Jak je vesmír veliký, a poté pozorování oblohy dalekohledy. V mezičasech se odehraje promítání pro děti, chybět nebude občerstvení.
Podle organizátorů nemá být den otevřených dveří rozhodně poslední událostí v těchto prostorách. „V plánu mám i pravidelné pořádání dalších akcí, i menších, než je tato sobotní. Jsem také otevřen novým možnostem a nápadům, se kterými veřejnost přijde, a budu rád za jakoukoliv pomoc při novém rozjezdu,“ řekl Zábranský, jenž chce navázat spolupráci i s neziskovým sektorem a firmami.
Zmizí areál kvůli obchvatu?
Život se do hvězdárny vrátí i díky astronomickému kroužku, který od letošního školního roku po odmlce opět startuje pod organizací Active. Tentokrát ale i ve spolupráci se žďárským gymnáziem, kde se letos rovněž otevírá kroužek astronomie. „Jsou tak k dispozici nové možnosti, jako je využití profesionálního dalekohledu či prostor badatelského centra s odborným vybavením,“ upozornil na výhody gymnazista Zábranský.
Aktivní student svůj boj za obnovu hvězdárny nevzdává, ač vedení města nijak nezastírá, že se zhruba 40 let starým objektem žádné velké plány nemá. Loni na podzim v něm byla provedena oprava elektřiny a vybudována nová přípojka, přičemž náklady v řádech desítek tisíc hradila radnice. O dalších investicích se nyní neuvažuje. „Hvězdárna bohužel stojí v trase budoucího obchvatu města,“ zdůvodnil před časem žďárský místostarosta Jaroslav Hedvičák.
Vedení Active také řeší, jak naložit se zahradou u hvězdárny. „Pokud by se našla skupina lidí, která by měla zájem prostor obhospodařovat, budu ráda, když se mi ozve. Využití pro komunitní zahradu mi přijde ideální,“ uvedla Romana Šimurdová, ředitelka Active.
Budování hvězdárny začalo zkraje 80. let minulého století, slavnostně se otevřela 7. května 1984. V 80. letech byl při hvězdárně nejen kroužek, ale pořádala se tam i řada akcí pro veřejnost. K dispozici bylo několik dalekohledů. Po revoluci nastal útlum, aktivněji se kroužek rozběhl opět kolem roku 2008 díky Martinu Křižovičovi.
