Naposledy soutěžil na březnovém halovém mistrovství světa v Glasgow. Od té doby nic, v letní sezoně ani jeden ostrý start. Jen trénink a kurýrování.
Mohlo za to poranění třísla, které si přivodil před mítinkem v Domažlicích na začátku května. Právě tehdy měl zahájit druhou část atletického roku. Rozcvičil se, jednou na zkoušku poslal kouli do výseče, pak podruhé. A nastal problém.
Při druhé rozcvičovací otočce ho v noze píchlo. Hned věděl: Kdepak, závodění se odkládá.
Místo něj tak zamířil na vyšetření, které odhalilo, že má ve svalu dvě trhliny. „Naštěstí byly relativně malé,“ ohlíží se bronzový muž posledního kontinentálního šampionátu v Mnichově 2022 a držitel pěti medailí z vrcholných halových akcí.
Na ME pojede 52 českých atletů, medaile budou obhajovat Vadlejch a Staněk |
Ihned započal léčbu. Alespoň malou útěchou mu bylo, že při ní mohl částečně trénovat. „Okamžitě jsem jel za doktorem Barnou, píchl mi plazmu a začal jsem u něj hojicí proceduru. Do toho jsem trénoval hlavně vršek těla a mohl házet medicinbaly, což bylo fajn. Postupně jsem zapojil i lýtka a zkoušel, co sval dovolí,“ říká dvaatřicetiletý Staněk.
Po devíti dnech kontrolní sonografie ukázala, že trhliny jsou už zacelené. Byť to samozřejmě ještě neznamenalo, že se mohl pustit do plného tréninku. Nešlo ani tak o fyzickou stránku, ale spíš o psychiku.
„Chvíli trvá, než vám hlava dovolí naplno nakopnout otočku,“ vysvětlil. „Šli jsme do toho navíc opatrně. Řekli jsme si, že na maximum půjdu do házení až pár dní před odletem.“
Rozhodnutí, zda na šampionát do Říma pojede, si nechal na týden před akcí. Dal si podmínku: Pokud na tréninku nehodím aspoň dvacet metrů, odlet nemá cenu. Vždyť bych se trápil.
Vytyčenou hranici ale Staněk překonal. A odjel.
„Jak jsme byli ze začátku obezřetní, tak jsem dal zprvu jeden pokus za dvacet a skončili jsme. Házel jsem ob dva dny, musel jsem svalu dát péči, aby si zase zvykl na práci,“ líčil. Až poslední tři tréninky v Praze si mohl dovolit jít víceméně naplno. „I dnes jsem byl házet, což je asi vidět,“ ukazoval ve středu po poledni na otlačený flek na krku, když čekal v Praze na odlet. „Už to bylo v závodním tempu. Držím.“
ME v atletice 2024příloha iDNES.cz |
Že by proto do Říma letěl jen na zkoušku? Bez ambic? Kdepak. Je obhájce bronzu, v bojích o medaile nechce chybět ani tentokrát.
„Klasická cesta – postoupit do finále a pak se uvidí,“ plánuje. „Chci házet podobně jako na trénincích a mít z výkonu dobrý pocit.“
K němu by mohl pomoci i fakt, že na rozdíl od loňského mistrovství světa v Budapešti ho nečeká kvalifikace a finále v jeden den. Dnes zabojuje o postup, v sobotu pak v případném boji o medaile.
„Super. Konečně se někdo z lidí, co vymýšlejí program, vzpamatoval. Bohužel si černého Petra vytáhli diskaři,“ vykládá. „Zbytečně to škodí výkonům. V kvalifikaci dáte do pokusu všechno, pak sice máte volno, ale i když třeba získám postup hned prvním hodem, jsem dobitý.“
Koulař Tomáš Staněk v kvalifikaci atletického mistrovství světa v Budapešti
Zároveň se těší i na ikonický olympijský stadion v Římě. Pojme víc než sedmdesát tisíc diváků, na koulaře by mohl být zaplněný. Vždyť Italové mají s Leonardem Fabbrim a Zanem Weirem nejvyšší cíle.
„Fanouškovsky to bude něco. Jsou jižanský národ, závody berou trochu jinak. Navíc Fabbri hodil italský rekord (22,95 metru), na Evropana fenomenální výkon. Pro ně je hvězda,“ čeká Staněk bouřlivou atmosféru. „Na stadionu jsem závodil asi dvakrát. Je obrovský. A rozcvičovák? Kolem něj jsou antické sochy, krása.“
Třeba mu bájní hrdinové poslouží jako inspirace.
