Podle zpřesněného odhadu HDP česká ekonomika ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stagnovala, nikoli rostla, jak se původně předpokládalo. „Hluboko pod předpandemickou úrovní se nachází především spotřeba domácností, která ale ve druhém čtvrtletí překvapila mírným mezičtvrtletním růstem,“ upozornila při zveřejnění dat koncem září analytička Komerční banky Jana Steckerová.
I přes mírný neočekávaný růst ale spotřeba českých domácností zůstává nízká. Proti poslednímu čtvrtletní roku 2019, tedy poslednímu čtvrtletí před pandemií, je nižší o devět procent. Na druhé straně i tento mírný nárůst spotřeby by mohl naznačovat, že se česká ekonomika už odrazila ode dna.
„Její oživení bude přitom klíčové pro návrat ekonomiky na předpandemickou úroveň. S pokračujícím solidním růstem nominálních mezd a rychlým ústupem inflace se bude zrychlovat růst reálných mezd,“ dodává Steckerová.
Češi dál šetří. Tržby v maloobchodu meziročně klesly téměř o tři procenta |
Zatím se ale Češi potýkají spíš s poklesem životní úrovně. Podle ČSÚ ve druhém čtvrtletí klesly domácnostem v reálném vyjádření peněžní i nepeněžních příjmy. „Mezičtvrtletně byl pokles o 0,2 procenta a meziročně o 4,1 procenta,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
S tím souvisí i skutečnost, že české domácnosti z opatrnosti vykazují vysokou míru úspor a bojí se utrácet. Míra úspor byla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí letošního roku o 1,8 procentního bodu vyšší, než v předchozím čtvrtletí. „Celkově dosáhla 18,8 procenta, což je nejvyšší úroveň od čtvrtého čtvrtletí roku 2021,“ dodává Jana Steckerová.
Spotřební výdaje spolknou vše
Například v předpandemickém období se míra úspor českých domácností pohybovala kolem dvanácti procent. Vyšší míra úspor může ukazovat i na rozdílné dopady současné situace na různé příjmové skupiny.
Češi dál šetří. Tržby v maloobchodu meziročně klesly téměř o tři procenta |
„Nezvykle vysoká míra úspor i v době, kdy mají české domácnosti za sebou citelný pokles reálných příjmů, je zřejmě odrazem toho, že události posledních několika čtvrtletí dopadly na různé části české populace různě,“ uvádí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy.
U nízkopříjmových domácností dochází k situací, kdy spotřební výdaje spolykají většinu příjmů. Tato příjmová skupina proto pocítila nárůst životních nákladů velmi silně a svoje úspory spíše nenavýšila.
Naopak se dá předpokládat, že ti, co nějaké úspory měli, je použili na vyrovnání rozdílu po poklesu reálných mezd a citelném zdražení energií, pohonných hmot, potravin a dalších komodit. Výdaje na spotřebu tak museli nutně omezit. „Právě výrazný pokles kupní síly domácností v předchozích čtvrtletích byl hlavním důvodem nižší spotřeby,“ uvádí Jana Steckerová.
Vyšší střední třída v Česku chybí. Ztrácí pozici bohatého státu, míní ekonomové |
„Naproti tomu mnohé domácnosti na horním konci příjmového spektra měly prostor pro rozhodnutí méně utrácet na spotřebu a ve světle vysokých úrokových sazeb více ukládat a více splácet úvěry,“ dodává Michal Skořepa.
Poklesla míra investic
Střední třída a vyšší střední třída se tedy rozhodla utrácet méně a začít více šetřit. Spolu s růstem úrokových sazeb pak jejich úspory putují spíše na splátky hypoték a dalších půjček, než na vyšší spotřebu.
Nižší je také obecná ochota Čechů investovat. „Míra investic domácností mírně poklesla, a to mezikvartálně o 0,2 procentního bodu, meziročně pak o celý jeden procentní bod na 7,2 procenta,“ uvádí Jana Steckerová. Neznamená to však, že by české domácnosti přestaly investovat úplně, jen své investice omezily.
A pokud už investují, mění se jejich preference. „Vedle toho také nejspíš zesílily investice do obydlí, a to zejména do energetické úspornosti a do instalace vlastních zdrojů levné energie, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo tepelná čerpadla,“ myslí si Michal Skořepa. Češi se tak dívají spíš po investičních příležitostech, které jim mohou usnadnit současnou životní situaci a například snížit náklady na bydlení.
