Ondřej Pivec

Ondřej Pivec | foto: Tino Kratochvíl

Název nám pomohl vymyslet Roman Holý, říká jazzman Ondřej Pivec

  • 0
Jazzový muzikant a skladatel Ondřej Pivec, držitel Grammy za album Take Me To The Alley, které nahrál s americkým zpěvákem Gregorym Porterem, se představuje v novém projektu Greatest Hits 4000, s nímž vydal stejnojmenné album.

Co předcházelo vzniku tohoto projektu?
Předně chci říct, že tohle uskupení vzniklo z externích popudů, což se mi na tom hodně líbí. Jsem celý život zvyklý na to, že cokoliv jsem udělal, byl vždycky můj nápad. A v tomhle případě, ať už jde o koncert a záznam na CD, si vyžádaly vnější okolnosti. Kapelu jsem nakonec dal dohromady já, ale samotný impuls přišel z toho, že jsem byl v době covidu asi rok v Česku a chtěl jsem mít nějaký projekt, který by vyjádřil, co všechno už mám hudebně za sebou.

Původně vznikl hlavně kvůli koncertům, těšil jsem se, že ten materiál zahrajeme lidem, osaháme si ho, uvidíme, kde funguje a kde jsou případně rezervy. Jenže pak nastaly restrikce a nešlo jinak než udělat stream. Natočila ho Česká televize a nám bylo tím pádem jasné, že máme jen jednu šanci a musíme zahrát co nejlépe. Myslel jsem, že tím to končí, ale pak přišel Vilém Spilka, ředitel festivalu JazzFest Brno, a řekl, že to musíme vydat na desce.

Čili nebyl jste ten, který řekl – pojďme dát dohromady kapelu Greatest Hits 4000?
První tuhle myšlenku vyřkl klávesista Honza Steinsdörfer, jinak člen Chinaski. Já už jsem tady o něčem podobném přemýšlel, takže jsme si jenom potvrdili, že to tak opravdu bude.

GLOSA: Jazzman Roman Pokorný si s trampem Wabi Ryvolou skvěle rozumí

Kdo další tvoří sestavu?
Na baskytaru hraje můj dlouholetý kamarád Honza Jakubec, člověk, který hrál s kde kým od Lenky Dusilové, Radůzy, Jiřího Korna, Sexy Dancers, Dary Rolins a dalších. Na bicí hraje Filip Ernst, člen kapely Vojty Dyka.

Jak vznikal materiál na album?
Když pominu coververze, je to hudba složená přímo pro tento projekt. Psal jsem ji s vědomím schopností všech členů a záměrem bylo, aby nikdo z nás nehrál z not. Všichni jsme se učili z audionahrávek. Což se ukázalo jako velmi dobrý koncept, protože si pak s tím materiálem můžeme dělat, co chceme, a nemusíme při hraní civět do papíru.

To byl hlavní důvod, proč jste nechtěli hrát z not?
Přesně tak. Chtěl jsem, aby nám ta hudba kolovala v krvi, vycházela přímo z nás, což se, myslím, na nahrávce projevilo. Při hraní se dorozumíváme různými posunky, znakovou řečí si sdělujeme, co a jak kde zahrát a podobně. Takže koncerty bývají hodně zábavné, skladby se protahují, mění, vyvíjejí. Přitom v jádru jsou to pořád písničky, čili je to hudba přístupnější širší veřejnosti. Ale i hudební nerdi si přijdou na své.

Jazz je sexuální, rock mám spojený se vztekem, říká zpěvačka Beth Hart

Proč se projekt jmenuje Greatest Hits 4000?
Název má do značné míry na svědomí Roman Holý. Když jsem si lámal hlavu, jak se ta kapela má jmenovat, sedli jsme si u něj v Sušici s tím, že si dáme dvě piva a něco nás napadne. Jenže ani po čtvrtém pivu jsme na nic kloudného nepřišli, Roman řekl, že se někdy kapely pojmenovávají podle písničky nebo alba svých oblíbenců.

A poradil mi, ať se podívám na diskografii Steely Dan, protože lidi, kteří budou poslouchat naši hudbu, by teoreticky tuhle kapelu mohli mít rádi. Takže jsem se podíval na wikipedii a rozesmál jsem se, protože první, co na mě z jejich diskografie vyskočilo, bylo Greatest Hits. Je to samozřejmě velká nadsázka, hrajeme instrumentální hudbu, z níž se žádné „největší hity“ nikdy nestanou. Je to možná trochu drzé, ale přišlo mi to vtipné.

A ta číslovka?
Je tam proto, abychom byli snáze dohledatelní na googlu. Zkuste zadat jen „greatest hits“...

Má nějaký význam konkrétní číslo 4000?
Má a lidi se ho dozvědí na koncertech.