Asociace Global Wind Energy Council vydala zprávu, podle níž zhruba 60 procent výrobních kapacit připadá na čínské výrobce. Evropě patří podle zprávy jen devatenáctiprocentní podíl.
První a třetí největší dodavatelé turbín jsou evropské firmy, dánská Vestas a španělská Siemens Gamesa Renewable Energy – ale jinak je v patnáctce největších světových výrobců deset čínských.
Rozmach čínských firem je do velké míry tažen tamní domácí poptávkou: celková instalovaná kapacita off-shorových větrných elektráren v Číně byla na konci roku 31 GW, což je celosvětově 56 procent. O čtyři roky dřív to bylo pouze 37 procent, ale loni bylo v Číně nově instalováno pět gigawattů – dvojnásobek toho, co v Evropě.
Na portálu Politico vyšel alarmující komentář s titulkem „Evropa prohrála s Čínou v solárech – a teď hrozí totéž s větrem“. Podle něj má využití větrné energie své kořeny v Evropě, podobně jako fotovoltaika – teď však hrozí, že obě tato odvětví se stanou doménou Číny. Za jeden z důvodů označuje zdlouhavé procesy při povolování nových instalací v Evropě, jen loni čekaly na povolení se větrné elektrárny o čtyřnásobné kapacitě oproti těm, které byly v té době skutečně rozestavěné.
Dalším problémem jsou podle Politika ekonomické faktory jako nárůst cen komodit, kvůli nimž ceny větrných turbín vyskočily o 40 procent. Konečně, poptávku po turbínách údajně podvazují praktiky některých evropských vlád, které práva na instalaci větrných farem prodávají v aukcích; ta německá takto vybrala téměř 13 miliard eur.
Lopatky delší než fotbalové hřiště. Tvrdý konkurenční boj o vítr začíná škodit |
Nic z uvedeného však nesouvisí s tím, proč se čínští výrobci prosazují na úkor těch domácích i v evropských tendrech. Politico vysvětluje, že čínská vláda masivně podporuje „dosažení technologické nadvlády“. A také že čínští dodavatelé nabízejí developerům možnost odložit platby na dobu, kdy bude instalace vyrábět elektřinu – od evropských dodavatelů by takové nabídky údajně byly „nemožné, dokonce nelegální“.
Odložení platby za dodávku, například formou dodavatelského úvěru, je však legální a naprosto běžnou praktikou. Jiná věc je případná státní podpora, pokud by ji čínští výrobci působící na evropském trhu dostávali.
Donedávna neměla EU žádný vlastní nástroj pro boj se zahraničními podniky, které dostávají od svých vlád podporu umožňující jim válcovat evropskou konkurenci. Jedinou možností bylo zahájit řízení před Světovou obchodní organizací WTO. Za českého předsednictví EU se však podařilo dokončit nařízení o zahraničních subvencích, které unie přidala v prosinci 2022. „Pokud by některý z čínských dodavatelů větrných elektráren byl subvencován státem, pak by jeho činnost na unijním trhu mohla na základě nařízení o zahraničních subvencích prověřit Evropská komise,“ uvedl pro iDNES.cz místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Solský.
Závod o nejvyšší větrník se nevyplácí. Obří stavby se lámou a bortí |
Zatímco čínští výrobci válcují trh, Brusel staví před ty evropské ambiciózní cíle. Podle plánu REPowerEU z roku 2022 unijní výrobci technologií pro větrnou energii „musí upevnit svou konkurenční výhodu“ a během následujícího desetiletí „zachovat nebo rozšířit svůj současný podíl na trhu“. To má znamenat, že výrobní kapacita Unie pro větrnou energii bude v roce 2030 činit nejméně 36 GW.
Nástrojem pro zastavení trendu odlivu výroby větrných elektráren a dalších technologií souvisejících s přechodem na čisté energie má být připravovaná regulace Net Zero Industry Act . Ta má podporovat a chránit evropské výrobce technologií, které jsou kritické pro dosažení klimatických cílů. Používá k tomu různá opatření: vedle nejrůznějších forem podpory výzkumu a vývoje jsou to hlavně „mimocenová kritéria“ ve výběrových řízeních. Důležité je také ustanovení, které předepisuje diverzifikaci technologií: žádný zdroj, tedy ani Čína nemá u žádné technologie pokrývat víc než 65 procent poptávky.
Protože reálně hrozí, že ochrana místních výrobců povede ke zvýšení nákladů, obsahuje návrh regulace výjimku: pokud by byly lokální technologie o víc než deset procent dražší, mohou zadavatelé od uplatňování mimocenových kritérií upustit.
Přesná podoba regulace na podporu evropské produkce technologií kritických pro dosažení klimatických cílů bude ještě předmětem diskusí. Podle serveru Euractiv půjde především o postoj k jaderné energii a o způsob jejího financování.
1. dubna 2023 |
