Zbývalo mu několik posledních minut života. Salvador Allende na své poslední a nepochybně nejslavnější fotografii svírá pod ramenem kalašnikov, na hlavě má nasazenou helmu. Stejně jako jeho osobní strážce vyzbrojený automatickou puškou se dívá kamsi vzhůru. Možná se ohlíží za rykem bojových letounů Hawker Hunter nalétávajících na jeho sídlo.
Bylo jasné, že nemá šanci. Kontrolu nad hlavním městem brzy ráno 11. září 1973 převzala armáda. V ulicích rachotily tanky, vojáci zalehli na střechách kolem prezidentského paláce La Moneda a kohokoliv, kdo s bílou vlajkou nad hlavou vyběhl z jeho útrob, okamžitě svázali a položili na chodník obličejem dolů. Čtyřicítka Allendeho nejvěrnějších mužů tušila, že konec se rychle blíží.
Krátce před obhlídkou obklíčené neoklasicistní budovy v centru Santiaga přistoupil pětašedesátiletý prezident naposledy k mikrofonu a přednesl sedmiminutový projev, ve kterém se s národem rozloučil a odsoudil zradu generálů podporovaných zahraničními imperialisty.
„Sláva Chile! Sláva lidu! Sláva dělnictvu! Toto jsou má poslední slova. Jsem si jist, že má oběť nebude marná. Stane se morální lekcí a zločin, zbabělost a zrada budou potrestány,“ prohlásil Allende a dal jasně najevo, že se nevzdá a nenechá se předvádět v televizi jako nástroj nepřátelské propagandy. V pozadí byla zřetelně slyšet střelba a exploze.
Krátce před druhou hodinou odpolední nařídil obráncům paláce, aby se vzdali. Se všemi si potřásl rukou a poděkoval jim za jejich služby. Pak se odebral do jednoho ze salónků, vzal pozlacený kalašnikov, který mu věnoval Fidel Castro, sevřel pažbu mezi kolena, přiložil si hlaveň pod bradu a stiskl spoušť.
Když hasiči o chvíli později vynesli jeho mrtvolu zabalenou v ponču z hořícího paláce na nosítkách, bylo jasné, že tisíc dní trvající socialistický experiment je u konce. Vláda prvního demokraticky zvoleného marxisty v Latinské Americe byla minulostí. Moc převzala vojenská junta, která se během roku změnila v osobní diktaturu Augusta Pinocheta.
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvAllendeho smrt byla dlouhá léta zahalená tajemstvím. Zatímco armáda tvrdila, že spáchal sebevraždu, Fidel Castro nebo spisovatel Gabriel García Marquéz razili teorii, že padl v boji. Kubánský vůdce ve svých nekonečných projevech dokonce barvitě líčil, jak Allende zabalený v chilské vlajce do poslední chvíle pálil po Pinochetových jednotkách.
Pochyby definitivně rozptýlila až exhumace jeho ostatků a pitva, kterou skupina mezinárodních expertů provedla před dvanácti lety. Dva výstřely z Fidelova kalašnikovu mu urvaly temeno hlavy a na místě ho zabily. „Nemáme naprosto žádné pochybnosti, že Allende spáchal sebevraždu,“ prohlásil tehdy podle listu The Guardian španělský forenzní lékař Francisco Etxeberria.
Otazníky ovšem dodnes visí nad slavnou fotografií pořízenou jen pár okamžiků před jeho dobrovolnou smrtí. Šest snímků zachycujících jeho poslední chvíle v útrobách prezidentského paláce dorazilo v lednu 1974 do redakce deníku The New York Times. Autor si z obav o život nepřál uvádět své jméno, slavný americký list pouze uváděl, že jde o někdejšího člena Allendeho týmu.
 |
Když fotka získala hlavní cenu v soutěži World Press Photo, bylo v kolonce autor uvedeno jen „Neznámý“. Teprve v roce 2007 vyšel v chilském deníku La Nación článek, podle nějž fotku pořídil Allendeho osobní fotograf Orlando „Chico“ Lagos. Z paláce prý unikl na poslední chvíli s prezidentovými dcerami a snímky poslal do NYT ke zveřejnění pod podmínkou, že jeho autorství bude zveřejněno až po jeho smrti.
Orlando „Chico“ Lagos je také na stránkách World Press Photo dodnes veden jako autor vítězné fotky. Podle jiné verze ji ovšem pořídil další prezidentův fotograf (Allende jich údajně měl celkem pět) Leopoldo Vargas, který prý snímky pět dní po puči tajně vyvolal a prodal neznámému Američanovi za tři tisíce dolarů.
Pražské jaro naruby. Pinocheta měli za hlupáka, z puče vyšel jako vítěz |
Aspoň to tvrdí jeho potomci, kteří od jeho smrti usilovně bojují o uznání jeho autorství. „Dlouho jsme mlčeli, ale nastal čas, aby se veřejnost dozvěděla, že poslední snímky prezidenta Allendeho v helmě a s puškou pod ramenem pořídil Leopoldo Vargas,“ argumentovali před deseti lety synové muže, který se z obklíčeného paláce dostal díky průkazu příslušníka letectva a po puči dál pracoval jako fotograf pro juntu.
Mučedník socialismu
Dědictví převratu provází jednu z nejbohatších jihoamerických zemí i po padesáti letech. Pinochetova brutální diktatura si vyžádala tisíce obětí, zároveň však Chile nasměrovala k ekonomickému úspěchu. I proto ji dnes Chilané nevnímají tak negativně jako dříve. Poslední průzkumy ukazují, že zatímco pro 42 procent občanů byl převrat likvidací demokracie, pro dalších 36 procent respondentů nezbytné zlo, které zemi zachránilo od kolapsu. Před sedmnácti lety byl tento poměr 68 ku 19.
Rozporuplnou postavou zůstává i Salvador Allende. K jeho odkazu prvního demokraticky zvoleného marxisty v čele jihoamerické země se otevřeně hlásí někdejší studentský vůdce a současný prezident Gabriel Boric. V den své inaugurace položil u Allendeho pomníku za palácem La Moneda věnec, koncem srpna schválil plán, který má usnadnit identifikaci nezvěstných obětí diktatury a pátrání po nich.
Slovenský instalatér nastavil tanku srdce. Ukradenou fotku zpeněžili Němci |
Převrat dodnes zaujímá mimořádné místo v dějinách studené války. Ve východním bloku se o něm natáčely celovečerní hrané filmy (v československé televizní inscenaci Svědkové obžaloby si Pinocheta zahrál Otakar Brousek st.), pro západoevropské sociální demokraty a komunisty se Allende stal mučedníkem pokroku. A také důkazem, že ne každý jihoamerický marxista musí vypadat jako Fidel Castro.
„V jeho příběhu je spousta věcí, které jsou pro mýtus úplně ideální. Jednak jeho heroická smrt, jednak jeho poslední projev. On v něm nevyzval lidi k odporu, aby šli na barikády. Vyzval národ, ať to vydrží, že nastanou lepší dny. Bylo to velmi důstojný, až mučednický projev. Allende také neměl nikoho na svědomí. Nemůžeme ho vinit z nějakých vražd, byť někdo ho může činit odpovědným za polarizaci země,“ vysvětluje v podcastu Kontext iberoamerikanista Radek Buben.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Vytrčené vnady třetí říše. Pikantní fotoska oživila příběh blitzholek wehrmachtu Módní ikona Bernie. Fotka starého levičáka v palčácích zbořila internet Zelené srdce Pacifiku. Fotograf objevil krásu Země z ptačího pohledu Američané jí rozstříleli rodiče, fotka zkrvavené holčičky armádu rozčílila Totální ztráta kontroly. Jak vznikla nejlepší rock and rollová fotka všech dob |
